Diskusní fórum

Dobrý den,chci se zeptat jaké je vhodné hnojivo pro ovocné stromky hlavně rybíz+angrešt.Děkuji za rady

Nejlepší jsou speciály určené na drobné ovoce (je jedno, jestli je to keř nebo stromek). Z obecných je lepší Cererit než NPK (má draslík v chloridové formě), vhodné jsou komposty, živné substráty, na zimu třeba i nastýlka hnojem. Totéž by platilo i u velkého ovoce, organické hnojení a substrátů (kompostu) množství 5 (10 l) na rostlinu, u minerálních a organominerálních hnojiv (= přídavek rohoviny, guana, gran. hnoje, slepičin,..) je třeba se řídit návodem.

Dobrý den, prosím o radu, co dělat: v květnu jsem koupila a vysadila stromek černého rybízu a následně v listopadu, těsně před příchodem mrazů jsem ho přestěhovala na jiné stanoviště. Přestože je touto dobou zahrádka zcela bez sluníčka (nízko nad obzorem), začínají mu rašit pupeny. Nabílit kmínek je v mém případě zbytečné. Mám stromek obalit netkanou textilií? Proč se to děje? Druhý stromek černého rybízu - koupený a vysazený v listopadu na stejné stanoviště je OK. Děkuji.

Rašení se moc sluníčkem neřídí, spíše teplotou. On ten stromek někdy k podzimku ukončil růst a vegetaci, opadal. Možná to bylo z nějakého důvodu poněkud dříve (napadení rzí, padlím, sucho,...) a tak se ten spící stromek po přesazení a pořádném zavlažení probudil, v teplé půdě začal hojit kořeny a rašit (kořeny se hojí a rostou při teplotě půdy nad 5 °C, u teplomilných druhů až od 10 °C). Ve školce mají vegetaci ukončenou násilně, vykopáním a odlistěním (podle normy už v I. polovině září), neprojdou přirozeným usínáním.
Netkanka nebo nástřik celého stromečku (od kořenů po veškeré tenké větvičky) vápnem nebo latexem (1 díl latexu na 2 díly vody) pomůže proti probouzení sluníčkem v únoru, březnu.
Vy spíše potřebujete aby měl stromek ochranu před většími mrazy. To by byla buď několikanásobně přeložená netkaná textilie nebo klidně i ta černá, karton, kterým obalíte korunku i kmínek až před nimi. Nejspíše raší jen koncové pupeny a ostatní ještě spí. Stalo se mi to vloni u keřů, nechal jsem to na přírodě, ale namrzly jen prorašené listy spolu s horními pupeny. Po takové zimě jaká byla se vlastně ani nic moc horšího nemohlo stát.

Přiznávám, že stromek při přemísťování byl ještě zcela olistěný a že listy začal ztrácet až po druhé vlně mrazíků. Znamená to tedy, že neukončil vegetaci běžným způsobem, ale násilně. Navíc je skoro o metr blíže ke zdi než ten nový stromek, který byl odlistěný. Ptala jsem se dneska v prodejně zahrádkářských potřeb a tam mi pán tvrdil, že obalením stromku netkanou textilií bych vytvořila skleníkový efekt a že by mi tím stromek určitě vyrašil. Říkal také, že do teploty cca -15 stupňů by pupeny neměly zmrznout. Připadá mi, že tak nízkou teplotu už bez úhony nevydrží. Nezbývá tedy než "dát na modlení" a doufat, že ani letošní zima nebude krutá a že příroda si poradí...Nyní je už asi zbytečné lamentovat, jestli jsem se rozhodla dobře přemístit stromek na podzim než s tím čekat na jaro. Pokud jsem udělala chybu, stalo se...

To balení by přicházelo v úvahu před těmi mrazy a během nich, ne trvale. Neberte to osobně, buď vydrží nebo ne, příroda si opravu poradí. Pokud ale ke stromku máte nějaký citový vztah (dar od člověka milého, nebo už nežijícího...) a moc se bojíte, stromek z půdy vyjměte a uložte s kořenovým balem v prostoru, kde je teplota v rozmezí +5 – 0 – -5 °C, raději ošetřete proti šedé hnilobě a vysaďte ho až v březnu.

Pokusím se vás paní Jindřiško trochu uklidnit. Už radím asi pozdě, ale žádné zateplování nebo bílení nedělejte. U černého rybízu je normální, že ještě před příchodem zimy bývají pupeny velmi výrazné, vypadají jako značně narašené. Naproti tomu u červeného a bílého rybízu pupeny jsou zcela nevýrazné, raší až na jaře.
Předpokládám, že váš stromek bez problémů přečká zimu. V předjaří, v únoru, doporučuji silněji zkrátit výhony v korunce. Hodně záleží, jestli jste pozdě vysazený stromek ještě před příchodem mrazů stačila dostatečně zalét. Meruzalka zlatá, která tvoří kořeny a kmínek vašeho stromku černého rybízu, není nijak náročná na teplotu půdy a většinou i při pozdním výsadbě stačí vytvořit nasávací kořínky, aby stromek mohl přijímat vodu a přes zimu nevyschl / Chybné je tvrzení, že vymrzl ./
Mirek Přasličák

Vypadá to, že rybízy zimu přežily a raší. Angrešt asi ještě spí anebo uschnul. U rybízů raší jako na počátku zimy všechny pupeny, včetně centrálního. Nyní už na ně sluníčko pár hodin denně svítí a já se v těchto dnech chystám na jejich první řez. Nebo mám raději ještě pár dní počkat? Musím ořezat i stromky vysazené vloni na jaře, které cca po dvou dnech zdecimovalo krupobití a poté po celé léto vysávaly mšice. Byly totálně obalené mravenci a mšicemi a žádné postřiky nezabíraly. Zřejmě v důsledku toho má jeden značně pokroucené větvičky, ze kterých se olupuje kůra. Navíc během zimy mu nejspíš některé pupeny ozobali ptáci. Další z jarní výsadby, Jonkheer, je prakticky akorát dlouhý klacek se dvěma větvičkami na konci a téměř bez pupenů. Nevím, jestli má smysl mu dávat novou šanci anebo rovnou ho nahradit jinou rostlinou? V návodech se praví, že se stromky mají ostříhat na 2-3 pupeny tak, aby poslední směřoval ven z korunky. Jenomže právě ten občas chybí. Mám tedy větvičku ustříhnout za 1. pupenem, pokud ten bude směřovat ven anebo až za čtvrtým (když druhý nebo třetí půjde dovnitř korunky)? A co ten centrální pupen mezi větvením korunky? Mám ho pěstovat jako terminál anebo ho vyštípnout? Děkuji.

Dobrý den, bude chyba, když teď výrazně zkrátím výhony rybízů - třeba na polovinu? Mám nové stromky a snažím se u nich zapěstovat korunku. Na jaře jsem je ostříhala na 2 očka, načež bohatě obrazily. Výhony jsou nyní dlouhé cca 1 m a čepele listů 12-15 cm dlouhé, bez plodů. Protože jsou ve větrném "tunelu", kde se mezi vysokými zdmi často prohání silný vítr, vylomil jim už nejméně 12 výhonů (na 4 rostlinách). Zatím jsem výhony lehce svázala kolem kůlu, abych zabránila dalším pohromám, ale asi to není řešení, protože výhony budou dřevnatět v této deformované pozici. Mám nějakou šanci stromky zachránit a vypěstovat z nich silné rostliny anebo to vzdát, vykopat je a koupit keříky? Děkuji za názor.

Prosím-nejen Vás-neplašte se, buďte při pěstování dřevin trpěliví, zároveň všímaví, poučte se z -nejen svých-chybiček...Vítr-a nejen on-je nezbeda. Snad už umíte zabránit mravencům v přístupu na stromky, snad je už tolik neničí mšice...Zkrácením výhonů, a tím zmenšením listové plochy zmírníte nebezpečí zlomení, vylomení, ale také ošidíte rostlinu o výrobce látek nutných pro přežití momentální i budoucí plodnost! Sice nejspíš vyraší a porostou nové, ty však nemusí splňovat Vaše tvarotvorné zadání, budou lákat další savý a žravý hmyz i snadněji podlehnou ataku houbových chorob-zejména padlí.

Pokud nebudete zakracovat na více než polovinu délky, proroste nejspíše jen koncový pupen, korunce to nijak neuškodí. I v případě, že odstřihnete jen konce tj. 2-3 listy, stromečku pomůžete. Než začnou koncová očka na výhonech znovu prorůstat zpevní se základ - místa odkud očka rašila. Možná by se hodil jeden větrolam zleva, druhý zprava a korunky stromků bobulovin budou ve větší pohodě. Raději nehnojte, nezalévejte. I nedostatek vody - lehké zavadnutí nutí rostlinu zpevňovat pletiva. Na větrném místě bych si tolik starostí o usídlení mšic nebo padlí nedělal. Je to zdánlivě absurdní, ale zpomalení růstu způsobené sáním mšic, napadením konců výhonů houbovými chorobami působí podobně jako řez. Dřevnatí a sílí báze výhonu.
No a je na Vás, jak si následující kroky zdůvodníte. Buď se zařídíte podle pana Skalíka, nebo jinak. Další možnost je, že z odlomených výhonů uděláte řízky. Keře jsou odolnější.

Dobrý den, prosím o radu: před měsícem jsem měla pěknou úrodu na rybízech (rok staré), když jsem se vrátila po 3 týdnech z dovolené, rybízy byly zcela bez listí a bobule začínají schnout. Co mohlo rybíz napadnout?
Děkuji

Velké škody - holožír - za velmi krátkou dobu dokáže napáchat pilatka angreštová.

Černý rybíz, stáří 3 roky. Je možné jej prosím přihnojit koňskými kobližkami ( v lednu )? Pokryl jsem okolí keře vrstvou kobližek tak na 75% procentech plochy. Vrstvou myslím v jedné vrstvě. Kobližky jsou volně, bez zakrytí zeminou. Je mi jasné že část dusíku odejde do ,,vzduchu,,. Bojím se však abych rybíz ,,nespálil,,. Má s tímto hnojením někdo zkušenost? Je mi jasné že lepší by byl hnůj zralý, třeba s pilinami pro okyselení apod. Děkuji.

Petře, nejlépe bude-když už je zboží na place, toto zapravit do půdy-zeminy pod keřem ležícím. Alespoň zčásti-tzn., že jej motykou nebo železnými hráběmi zasekáte cca 3-5cm hluboko, přičemž může být i poté cosi materie nad povrchem zříti-vidět. Je fajn, když má člověk povědomí o nebezpečí onemocnění tetanem-to v případě, že zacházíte-pracujete s božím darem kopytnatců...