Diskusní fórum

Dobrý den. Prosím poraďte, kdy je nejvhodnější sázet červený rybíz a angrešt? A jak to mám udělat? Se zahrádkou začínám, jsem naprostý amatér. Díky.

Červenému rybízu nejvíce vyhovuje chladná, dobře nastýlaná půda, je v tomto méně náročný než rybíz černý, nebo maliník. Spokojí se i s polostínem nebo místem u chladné zdi, kam bychom jinak asi nic nesázeli. Pokud mu ale zabezpečíme slunné stanoviště, bude mít sladší plody. Doba jeho výsadby je možná od konce října až do předjaří, pokud není přes zimu zamrzlá půda. Lze jej velmi dobře množit z dřevitých řízků v pozdním podzimu, které odebíráme z rostlin v druhé polovině podzimu a píchat je můžeme přímo do půdy. Existují odrůdy s různou dobou zrání, od raných až po velmi pozdní, které zrají až pozdě v srpnu, ve vyšších polohách i déle (Heinemannův pozdní). Slunné stanoviště vyberte bílému rybízu, jeho plody jsou sladší (Blanka, Blaník) a černý rybíz je také na slunce náročnější.
U rybízu je asi největším problémem ochránit sklizeň před ptáky, kdy pokud keř nepřikryjete sítí nebo ohrádkou z králíkářského pletiva nic na Vás během krátké doby nezbyde.
Angrešt sázíme ve stejném termínu jako rybíz, hlavně bych doporučovala výběr odrůd, které se jeví jako oddolné hnědému (americkému) padlí angreštovému. Výběr stanoviště u angreštu je právě s ohledem prevence případnému napadení touto chorobou. Vyberte stanoviště hlavně provětrávané vzduchem, půda by měla být bohatá, vlhká a spíše těžší. Nesnáší písčité, slunné a suché půdy.
Články k americkému padlí - Rukověť zahrádkáře 2003, str. 20, Nově povolené odrůdy angrešt, rybíz, maliník -
Rukověť 2003, str. 46, Pěstování angreštu a rybízu černého v podmínkách ohrožení amer. padlím angreštovým - Rukověť 2005, str. 24, Nové odrůdy rybízu - Rukověť 2006, str. 32, Pěstování angreštu v podmínkách vyššího výskytu padlí - Rukověť 2006, str. 58, Prima - nová rezistentní odr. angreštu - Rukověť 2006, str. 60 a v téže Rukověti ještě aktualizace zahrádkářského sortimentu ovoc. dřevin na str. 85. Všechny Rukověti lze z našich web. stránek stáhnout v PDF souborech.

S dovolením bych doplnil pár věcí.
Pokud máte úplně novou zahrádku na zeleném drnu, raději do "díry" na sázení přihoďte trochu nějakého substrátu -B, substrát na sázení květin (muškáty, petunie,..), asi 1/4 objemu vybrané zeminy. Pokud jste koupili již obdělávanou zahradu a sázíte do záhonů, nemusíte hnojit, nedostatek živin doženete hnojením každý rok na podzim.
Vzhledem k tomu, že angrešt a nejspíše i rybízy se dobývají na prodej již okolo začátku září, dostanete je na trhu dříve než stromy (jabloně,....), vysaďte je hned po zakoupení. Ke stromku rybízu patří tyčka - delší než kmínek, měla by sahat do korunky. Stromek se přivazuje tak aby nejméně jeden úvazek byl na kmínku, další v korunce nad místem roubování - to je ta bulka, na které je vidět, že tam je šikmý řez a dřevo nahoře je trochu jiné než dole. Stromek sázíte tak hluboko, jako byl ve školce.
Keř červeného a bílého rybízu, angreštu sázejte ca 5-10 cm hlouběji než byl. Zakoření a zahoustne. Vyřežte slabé pruty, stačí když necháte jen tři, zkraťte je na 20-30 cm od země. Červené rybízy můžete mít všechny stejné.
Černý rybíz dejte jen 2-3 cm pod úroveň sázení ve školce. Také ho proberte a zkraťte výhony. U černého rybízu spíše vybírejte víc odrůd, je to předpoklad vyšší a pravidelnější úrody. Zde hraje roli vzájemné opylení různých odrůd.
Pokud si nevěříte v tom, že budete ošetřovat angrešt proti padlí, raději nechvátejte a nevysazujte to co právě seženete, hledejte odolné odrůdy, třeba rok, dva. Je to lepší než se trápit se zničenou úrodou. Pokud budete hledat i určité odrůdy rybízů, čekejte, shánějte - opět zde platí, že když vysadíte něco co jste přímo nechtěli nebudete to chtít za pár let vykopat a budete to muset sklízet a koukat na to. Znám to. Když koupíte něco, jen proto, aby byla ta díra na stromek konečně zaplněná a potom to ani Vám ani rodině (sousedům) nechutná.
V keři vcelku spolehlivě seženete rybízy bílé, červené, černé. Horší je sehnat keř angreštu.
Na stromku seženete všechny jmenované.
Na závěr bych Vás chtěl pochválit, že jste se pustila do zahrádkaření. Každá "nová duše" je zářným příkladem pro ostatní, kteří váhají a dosud tvrdí, že je snažší si vše bez práce (a prý lepší, kvalitnější) koupit v H (S)-marketu.

Děkuji moc za Vaše rady. Rybízy jsem právě dnes koupila i jeden angrešt.Zahrádku mám opravdu na zeleném drnu, takže se budu držet vašimi radami.Ještě jednou díky i za pochvalu a doufám, že až zrekonstruujeme naši chapoupku dojde i na další věci v zahrádce (ovocné stromy atd.)Hlavně, že už vím, kam se obrátit pro radu.

Také děkuji za rady..Výborně popsané, velice chválím a také si rád dojdu koupit nějaký dobrý druh ať toho či toho:o)

Dobrý den,jak to tady tak čtu ještě by jsem jednou poprosil o radu.
Mám sazenice černého a červeného rybízu-keřík a stromkový angrešt.
Jak se zde uvádělo,tak rybíz na dost slunné místo,ale u angreštu zas právě nemá být půda slunná.
Chtěl jsem dát toto vše na stranu kde je to na přímém slunci již od cca 10hod až do pozdního odpoledne,kdy opravdu je tam ,,výhen" bohužel je to na chatě a tak není zas tolik času ze zálivkou.
Prosím o radu zda to nechat na takové ploše a nebo to raději dát do místa kde je to zastíněno stromy,ale jedná se o Akát(který je ve stráni pod chalupou)
Předem moc děkuji
Petr

Dobry den ,chci se zeptat jestli muzu sazet rybiz cerveny. v techto mesicich?

Petrovi doporučuji slunné stanoviště a do půdy přidat nasáklivý materiál (můžete odzkoušet i hydrogel), pro lepší akumulaci vydatných zálivek, které asi při pobytu na chatě již zvládnete. Stín pod akátem ? nevím jak daleko je akát, ale dost vysušuje půdu, možná by to bylo ještě sušší stanoviště než to výsluní.

Jinak pro Veroniku - je na výsadbu rybízu již pozdě, snad jen pokud by byl sázený z kontejneru, ale ten je trochu dražší, vše v této době záleží na pravidelné zálivce a voda musí být trochu v nadbytku, je již moc teplo a rybíz touto dobou již plně kvete.

Tyto rady se mi právě moc hodí,děkuji.Jen jsem moc nepochopila,jak je to se stříháním výhonů při sadbě.Musí se stříhat teď,nebo až na jaře?Dnes jsme zasadili černý,červený rybíz,stromkový angrešt a dvě kan.borůvky.Poradí mi prosím někdo??

Zkracování výhonů na zimu není zcela nezbytné, stačí zakrátit až z jara. Jen počítejte s tím, že rybíz raší hodně časně.

Americké padlí,mnoholetý problém.Ale co jest to proti mravencům,kteří přenášejí brzo z jara z trávy mšice a nechávají si je v rybízu i angreštu a tam si je pěstují jako dojné krávy.Ožírají mladé listy a potom úplně vysají i dozrávající plody.Postřik sice mšice zlikviduje, ale za pár dní tam jsou nové.Mravenci si donosí i během noci nové mšice a likvidace začíná na novo.Několikrát jsem je v noci při baterce pozoroval.A nejen to,mravenci jsou největšími přenašeči nemoci všech ovocných stromů a také angreštů i rybízu.Poraďte někdo jak se tohoto hmyzu zbavit,aby byly stromy zase zdravé ??? Předem děkuji za radu,zatím nic dobrého a opravdu účinného jsem v obchodech nesehnal.Děkuji.

Dobrý den, pokud jde o přípravky, které se na mšice používají, mohou být kontaktní a systémové. Kontaktní odstraní jen ty, které "trefí", systémové putují krátký čas po rostlině a spolu s vysávanou šťávou se dostávají do škůdce. tedy pokud používáte systémové přípravky, chráníte rostlinu delší dobu, čerstvě přinesené mšice by to měly odnést též. Při použití Pirimoru zůstává na rostlině po mrtvých mšicích něco jako feromonová stopa, která novým mšicím hlásí něco jako "byly jsme tu a umřely", naletující mšice mají něco jako strach, že cca 14 dnů na rostliny nenaletují. S tím, že je mravenec přenašeč všech nemocí ovocných rostlin bych nesouhlasil. Mšice listy neožírají, jsou jen savým hmyzem. Kontaktní insekticidy při důsledném ošetření ("omytí" bází větví keře, kmínku stromkových kultur) dokáží částečně eliminovat i populaci mravenců. Zkuste se seznámit s účinky Karate se Zeon technologií, třeba pomůže. Pro mě osvědčené je toto řešení: rozmíchám kvasnice s malinovou nebo jahodovou šťávou a trochou marmelády a tu řidší kašičku dám na Omnia víčka od sklenic, na dálnice, po kterých putují mravenci. Nacpou se, odnesou něco do hnízda, kdo s tou hmotou přijde do styku se jí nacpe až praskne. Ale musíte tu směs chránit před vyschnutím a též před vodou. U známých to fungovalo v 70-80% případů použití.

Dobrý den prosím o radu-červený rybíz už má plody,ale zároveń vyrašilo spousty výhonú od země co s nimi vystříhat?a kdy?děkuji za radu.Dana

Hezký den. Omlouvám se za také možná laický dotaz zpátky na Vás. Máte keř nebo stromek?
Pokud máte keř, tak ty rašící výhony budou tvořit základ keře. Nechají se růst a v zimě se proberou, nechají se jen nejsilnější, tak tři, čtyři, nebo i šest - podle jejich nárůstu. Další rok se z nových výhonů nechají už jen dva či tři, další zase. V keři by mělo být 8-12 výhonů, po čtyřech letech se vyřezávají ty nejstarší a nahrazují stejným počtem nově narostlých. Starší větve už nedávají tak pěkné ovoce jako mladší.
Jestliže vyrašilo spousta výhonů u stromkového rybízu, je třeba je odstranit a to co nejblíže od kmínku. Jestliže je jen zastřihnete kousek pod zemí, obrazí a znovu porostou. Jejich růst poněkud oslabuje nárůst korunky roubu, při jejich ponechání se může v krajním případě může roub i "ztratit", zahynout.

Děkuji za odpovď a radu ,mám keře je to tedy pro začátečníka věda.zdravím a dík.

Kolika let se "dožívají" stromkové rybízy a angrešty? Je rozdíl u keřových? Po kolika letech je obměnit? Děkuji za adu.

Kolika let se "dožívají" stromkové rybízy a angrešty? Je rozdíl u keřových? Po kolika letech je obměnit? Děkuji za adu.

Obyčejně tak 12-15 let. Ale pokud se do řezu v místě roubování dostane "houba", mohou odejít už třeba po čtyřech, pěti letech. Není vzácnost setkat se s roubovanci starými i 25-30 let i více. Obyčejně ale nedávají pěkné, velké ovoce, odrůda už bývá oproti těm dnešním "aut".

Chtěla bych koupit červený rybíz,ale nevím,jestli je lepší stromek,nebo keřík a jakou odrůdu.Mohu sázet někdy ted,nebo na jaře?Děkuji za odpověd

Hezký den. Pokud chcete rybíz na jídlo a nemusí ho být více než 2-3 (5) kg, shánějte stromeček. Pokud potřebujete větší výnosy, pak keř. Chcete-li rybíz časně (zlom června, července) a na jídlo, sladší pak mohu doporučit český Jesan nebo Jonkher van Teets (ten bývá dost často v řetězcích). Plastický na jídlo i zpracování do poloviny července je "plnič košů" Losan. Protože míchám na šťávu více položek, přidávám rybíz třeba k malinám, ostružinám, pěstuji Heinemannův pozdní (na srpnovou sklizeň). Pokud Vám nejde o barvu, zkuste i nějaký bílý rybíz. Zatímco červený obírají ptáci, bílého si ani nevšimnou. O tom, jaké budete mít úrody rozhoduje poloha, nm. výška, vlhkostní a srážkové poměry, ev. pozdní mrazíky, též příprava půdy a výsadbové jámy a mnoho dalšího. Koukněte se na stránky Sempra Velké Losiny, je tam pár článků o rybízu - autoři z Losin vědí o čem píšou.
Ohledně výsadby: když není půda zamrzlá a seženete sadbu, nerozhoduje, je-li polovina září, leden či duben. Stromky a keře z kontejnerů lze sázet i v době vegetace. Ale opravdu doporučuji připravit místo pro výsadbu obdobně jako pro velké ovoce - kvalitní substrát, dospodu zásoba P,K na více let... Stromek potřebuje kůl, nemá takovou výdrž...ale to je psáno nad Vaším dotazem.

Prosím o radu ohledně keřového červeného rybízu. Keř je už velký, rodí každý rok.
I teď na jaře krásně kvete, ale nemá skoro žádné listy. Stalo se to letos poprvé.
Čím by to mohlo být. Mám obavu, že zaschne.
Děkuji za odpověď. Jarda

...starší větve, co už měly být vystřiženy? Hlad? Nejsou na větvích těsně nad zemí ploché plodnice hub?

Jak píše pán v první reakci - možná nedostatek živin i další důvody. Ale to by už musel trpět delší dobu - znamenalo by to, že nenashromáždil dostatek živin a energie na start nové sezony. No a pud sebezáchovy říká pokusit se o vytvoření potomstva, proto vykvétá i před olistěním. Pomoct by mohla zálivka rozpuštěným ledkem vápenatým, vícesložkovým hnojivem typu Kristalon Start (větší zastoupení dusíku). Třeba má i nedostatek vody.
Keř (pokud je starší a třeba v konci sezony zmlazovaný) může být vedle druhů hub s viditelnými plodnicemi hub napadený i plísní šedou - to by ale vedle toho, že pozdě raší listy i místně vadly.
Podobný sled nástupu do vegetace mají i rybízy, které mají hlodavci ožrané kořeny.
Vypadal keř v zimě normálně? Měl pupeny normálně velké, nebo větší, menší? jak to vloni vypadalo s napadením mšicemi. Neopadal keř předčasně - nebyly listy napadeny nějakou houbovou chorobou nebo slunečním úpalem?

Dobrý den, mám stromkový černý rybíz, letos čtvrtým rokem. Stromky dobře plodí,ale jedn dosud ne. Každý rok nasadí spoustu pupenů, ale vypadá to, že listových a většina se běhm rouku vůbec nevvine. Nekvet a neplocí. Mám ho vykopat a nahradit jiným nebo je to nějaká nemoc, se kterou se dá vypořádat?

Nejspíš trpí roztočem-vlnovníkem rybízovým. Nerozvinuté pupeny vylomte a spalte, nebo je jinak zlikvidujte.

Dobrý den, rybíz už má plody a ať teď jsem si všimla, že jsou na něm mšice, některé výhony už jsou tak napadené, že jsou plody vysáté a na mladých zkroucené čerstvé výhonky a lezou mravenci. Je možné ještě v tomto období, kdy už rybíz plodí něco proti mšicím udělat? Vystříhat napadené výhonky nebo nějaký ten přírodní postřik...vedle napadeného keřu sousedí těsně keř relativně zdraví s dozrávajícími plody, děti je sbírají rovnou do pusy, tak abych jim neuškodila. Děkuji za odpověd

jestli máte zdroj vody v zahradě, můžete jako nejjednodušší opatření použít důkladné opakované spláchnutí mšic ostřejším proudem vody. A kontrolovat aby si je tam mravenci znovu nenosili, kolonie mšice, které nespláchnete se opět nerozrůstaly. Opláchnete tím i medovici, kvůli které to mravenci dělají, zamezíte napadení povrchu listů černěmi. Snad nejkratší OL má Pirimor, v prodeji jsou insekticidní přípravky na bázi olejů.

Prosím o radu. Jelikož mi je líto černý i červený rybíz vyhodit, musím se poptat. Pokud nechci, aby mi padli za vlast při rekonstrukci domu, musím je přesadit. Po sklizni je už máme, ale co teď? Když dodržím pravidelnou zálivku, přežijí mi (černý + červený) přesazení již teď? Plodí krásné velké bobule, proto bych je chtěla zachovat, předem děkuji za odpověď

Jak jsou rostliny staré? Jaký mají rozměr? Jde o keře, nebo stromky? Máte dobrou fyzičku, nebo více rukou ku pomoci? Je dobré asi den, raději dva před vyrytím dřeviny důkladně zalít. Snažit se ze země dobýt velký, nerozrušený kořenový bal-ten vložit do vodou prolité jámy na nové místo co nejrychleji. Potom asi 2-3týdny chránit rybízy před ostrým sluníčkem a výsušným větrem-paravánem, bílou netkanou textilií-ta může být lehce položená na nich, v případě použití např. záclony nebo prostěradla zhotovte raději jednoduchou nosnou konstrukci z tyčoviny. Při dodržení takového postupu je naděje na další poklidný život veliká!

Dobrý den, prosím o radu. Potřebuji jinak rozmístit stávající stromky a keře - stáří 2-3 roky. Všechny jsou stále olistěné, i když listí postupně ztrácejí asi od srpna (z důvodu napadení různými škůdci a přílišného sucha). Mohu se pokusit je přemístit už nyní anebo je třeba počkat až většina listí opadá? Předpokládám, že instrukce ohledně důkladného prolití před vyrytím teď v říjnu již není nutná? Bohužel nemám dostatečnou fyzičku ani žádné pomocníky, abych mohla přesouvat dřeviny s promočenými kořenovými baly (2-4 stromky a keříky). Také chránit je před sluncem už nebude potřebné - leda tak před větrem, ale ten je tak silný, že by mi odnesl i zástěnu/obal.
Další věc je, že stále si nevím rady se správným řezem drobného ovoce. Nepamatuji si stáří dřevin a hlavně nepoznám, kolikaletý ten který výhon je. Také si nemůžu zapamatovat, na kolikaletých výhonech to či ono ovoce plodí. Jedná se sice jen o 3 stromkové rybízy, 1 angrešt, 1 muchovník a 1 keřový rybíz, ale lítám v tom jako nudle v bandasce. Existuje nějaké jednoduché pravidlo, jak si to zapamatovat?
Myslím, že všechny zmíněné dřeviny jsou v důsledku napadení škůdci (mravenci, mšicemi, sviluškami, moučnatý povlak apod.), silného větru a dlouhotrvajícího sucha deformovány- například proto, že jsem všechny větvičky na ochranu před vylomením větrem opakovaně vyvazovala ke středovým kůlům, takže nyní jsou značně deformované/pokroucené, u některých pupenů a větviček nejsem schopná pouhým pohledem určit, jestli jsou dosud živé nebo suché, také jsem v náporu zoufalství některé vrcholové chuchvalce napadených lístků odlomila (větvička nyní vypadá jako zastřižená, bez vrcholového pupenu). Keřovému rybízu nevyrašily žádné nové výhony - má pouze dva silné trochu rozvětvené výhony, z nichž některé ty slabé jsou uschlé.
Přes výše uvedené nepříjemné situace v průběhu léta a i přes mírné zkrácení černého rybízu (také během léta) je mladší stromek rybízu Titania vysoký cca 170 cm (o rok starší stromek téhož jen 140), s více než metr dlouhými kořeny, ze kterých stále raší mraky sazenic (výmlatků?), s korunkou jako strom, která zastiňuje prakticky celý maličký pozemek určený pro pěstování dalších plodin. Nevím, jestli vůbec fyzicky zvládnu jeho přesunutí když si vzpomenu na potíže, které jsem měla při vyrývání statných levandulí...Je to vůbec Titania a je takový růst normální? Třapiny byly krátké - měly 3-5 (7) bobulí a ty zralé hned opadávaly a neřekla bych, že úroda byla velká - všechnu sílu podle mě dávala rostlina do růstu výhonů a obrovských listů. Radil jste mi draselné nebo draselnohořečnaté hnojivo: to jsem chtěla aplikovat až nyní na podzim.
Ten zmíněný keřový rybíz je Detvan. Dočetla jsem se, že je statný, vysoký, ale už ne kolik místa potřebuje do šířky? Omlouvám se, že to tak všechno pletu dohromady, ale opravdu jsem z toho rybízu Titania nešťastná a nejradši bych ho vyhodila. Poradíte mi co dělat, prosím? Moc děkuji předem za odpovědi.

K úvodní části: teď už se kopou bobuloviny jako prostokořenné, tedy odlistěné a bez balu. Po výsadbě je třeba ho dostatečně zalít, když je sucho tak i opakovaně. Všechno tohle ovoce začíná plodit na jednoletém dřevě. Běžná výsadba u keřů je na vzdálenost 1-1,2 m. Není ta mohutná Titania jen zplanělá meruzalka? Pozvěte si někoho místního, kdo tomu rozumí, ten výčet poškození chorobami a škůdci je nepřehledný, řešit to je třeba na místě.

Děkuji Vám za odpověď. Rádce mezi místními jsem hledala, byli jsme i s pánem domluveni, ale je to 85letý pán o holích, velmi špatně se pohybující, který se značnými obtížemi se stará o svou zahrádku a není schopen přiběhnout, když se u mě objeví nějaký škůdce nebo potřebuji poradit - prý mám aplikovat metodu pokus a omyl. Jiní rádci prý u nás nejsou- mladí nic nedělají, jenom leží u bazénu a ovoce a zeleninu koupí v obchodě. I moji vrstevníci mávnou rukou a radši si to také koupí. Je to smutné, ale zahrádkáři vymírají, což určitě není pro Vás osobně žádná novinka.

Keř rybízu nebo angreštu se přesune bez problémů. Pokud se z nějakého důvodu vykope a přesune jen malá část kořenů, prostě se odpovídajícím způsobem vysříhá taky nadzemní část. Za rok až dva keř doroste a bude ještě lepší, protože bude zmlazený. Větší keř s množstvím kořenů lze dokonce i množit rozdělením na 2 a víc menších keřů s kořeny a výhonky. Se stromky rybízu a angreštu je to už trochu horší, protože jsou na podnoži meruzalce a ta se musí zachovat. Bude dost podstatné, jak bude ta meruzalka životná. Zase pokud bude málo kořenů, bude třeba naroubovaný angrešt či rybíz odpovídajícím způsbem zastříhnout. Pokud se to neudělá, bude strom či keř trpět přes zimu suchem, protože živé větvičky i bez listů odpařují přes kůru vodu, ta se ale redukovanými kořeny i v hodně mokré zemi nedokáže do rostliny dostat v dostatečném množství. Přes zimu a na jaře tak mohou některé konce neostříhaných větví nebo dokonce celé větve či celá rostlina uschnout.
U toho Titania bych doporučoval projít si popis této odrůdy v katalozích a důkladně porovnat se skutečností. Asi se skutečně jedná o to, že původní rostlina na kmínku nahoře uhynula a zůstala jen vlastní podnož - meruzalka
Obecně jinak jsou rybíz a angrešt, mimo snad nějaké hodně přešlechtěné odrůdy, velmi odolné rostliny, stačí je zasadit na místo s trochou slunce a běžnou půdou s běžnou vlhkostí a rostou a plodí téměř bez jakéhokoliv udržování. Zplanělý rybíz a angrešt přežívá po mnoho desetiletí i v obyčejném světlém smíšeném a listnatém lese jako památka na dřívější lidské osídlení na těchto místech. Keře rybízu a angreštu se mohou obnovovat prakticky do nekonečna pouhým řízkováním, řízky v půdě přes zimu snadno zakoření.

Dobrý den, prošla jsem si vaše odpovědi na mé bolístky z doby před dvěma lety. Mezitím jsem jeden keř a jeden stromek rybízu vyhodila. Nyní musím další dva stromky - nyní asi 4leté - z důvodů vzrůstnosti přesunout. U angreštu není co řešit. Mám jen obavy, abych ho při dobývání moc neponičila, např. nezlomila mu tenký kmínek. Otázkou ale je, jestli přesadit také stromek červeného rybízu. Jeho umístění chci zachovat. Stromek jsem ale vysadila cca o 20-30 cm hlouběji než jsem měla (tj. než byl ve školce). Výsledek je ten, že stromek je hrozně nízký, jeho dlouhé střapce se skoro dotýkají země - špatně se sklízí, o instalaci lepové pásky proti mravencům ani nemluvě. Na rozdíl od jiných stromků nemá tento kořenové výmlaty. Možná tedy ani nepustil kořeny ze zapuštěné části kmínku? Má podle vašeho názoru stromek šanci nové přesazení tentokrát do správné hloubky ustát anebo se mám smířit s aktuálním stavem? Co je pro stromek menší zlo? Možná vlivem špatného stříhání, zanedbaného hnojení, výsadby a dalších okolností letošní úroda už nebyla tak velká jako v předchozích dvou letech. Děkuji.

Jindřiško, Váš stromek s nízkým kmínkem možná vypustil kořeny z části kmínku dlouhodobě ponořeného ve vlhké, teplé zemině. To zjistíte jen po odhrnutí půdy. Pokud tam budou, nevyzdvihoval bych jej, mělo by stačit tzv.vykasání sukénky-převisy větví, které se zcela nebo téměř dotýkají země odstraňte. Pak se Vám bude lépe dařit rostlinu chránit před tandemem mravenců a mšic. Správná výživa-tím myslím doba aplikace, druh, složení, množství hnojiv je přímo spojená s kvalitní úrodou, a taky s novými přírůstky. Ty, co budou směřovat nahoru, byste v tomto Vašem specif.případě měla preferovat.

O dobývání stromků se mi už i zdá. Jak mi radíte, kmínek trochu odhalím, abych viděla, jestli pustil kořeny. Jinak stromek do výšky prakticky neroste, hlavně do stran (zřejmě pro ataky koček, skákajích dolů z 3 m vysoké zdi a častý silný vítr). Nových pupenů na vrcholu je založeno málo. Větve přímo nevisí dolů, netvoří tzv. sukénku - jsou do 35 cm od země. Kmínek je extrémně krátký: bod větvení (roubování?) je 40 cm nad zemí. Jedná se o odrůdu Rovada, s extrémně dlouhými střapci (15-20 cm). Napadlo mě zkusit odebrat zeminu v okolí stromku, ale tím by se vytvořila prohlubeň, ve které by se hromadila voda. Celý pozemek se mírně svažuje. Jinak, rozhodně masivnější ataky mravenců pozoruji na ostatních stromcích správně vysazených, stejně jako napadání savým hmyzem - např. mšicemi.

Pokud z přírůstků vyberete jeden bujný, jednoletý a narovnáte ho, vyvážete k tyčce, aby byl prodloužením kmínku, můžete postupem času \"vykasat\" korunku o dost výše. Tzv. apikální dominance do něj bude hnát energii, takže za pár let můžete mít korunku i desítky cm výš.
Pokud ho budete chtít přesadit, aby se kmínek objevil více nad zemí, je důležité, jestli má kořeny na konci v zemi. Při takové výsadbě často dobře zakořeňující dřeviny nechají kořeny v hloubce, kde není dostatek vzduchu v půdě, odumřít, vytvoří nové výše, v pro jejich vývoj a činnost optimální hloubce. takže po pár letech mohou být kořeny 20 cm hluboko a pod nimi už bude jen mrtvý klacek.

Včera jsem lehce odhrnula zem a zjistila jsem, že z kmínku vedou kořeny těsně pod úrovní povrchu záhonu, takže nemohu ani zeminu odhrábnout a upravit sklon záhonu. Počkám tedy -jak mi radíte, jestli vyrazí nějaký schopný výhon směrem vzhůru. O zapěstování korunky v \"normální\" výšce si nedělám velké iluze, vzhledem k malé životnosti stromků. Všude se říká, že životnost stromků je cca 10 let. Nevím, jestli
se do toho započítává také pobyt ve školce nebo jen u zahrádkáře? Já ho mám už asi 4 roky a výhony, které letos vyrazil byly silné pruty, odhadem 0,8 -1 cm .