Diskusní fórum

Dobrý den, mám prosbu. Po třech letech chceme zasadit v září nové sazenice jahodníku a staré zlikvidovat. Nemáme moc místa pro nový záhon. Je možné za určitých podmínek jahodník pěstovat po jahodníku? Co máme udělat pro to, aby to bylo možné. Děkuji.

V nárocích jahodníků je jako základní jejich požadavek na slunečné a vzdušné stanoviště. Polostín je rostlinami snášen spíše na propustnějších půdách než na těžkých jílovitých, protože na nich je větší nebezpečí napadení plísní šedou. Z důvodu omezení vlivu půdní únavy a tím snížení výnosu jahod, je doporučované jako další základní pravidlo výběru plochy pro nové pěstování tam, kde nebyly jahodníky několik let pěstovány.

Jsou ale doporučovány způsoby pěstování jahod, které byly vymyšleny z důvodů řešících některé situace a nabízející jiné možnosti.
- 1. jahodová pyramida - řeší hlavně nedostatek místa, standardními typy jsou pyramida hranatá a kulatá. Vyrobené stupně jsou buď z prken, nebo kovové pásu, velikost přizpůsobí každý svým možnostem. Je ale důležité dodržet zásady: výška rámu (stupně) by neměla být nižší než 15 cm a výsadbová plocha pro rostlinu (šířka stupně) alespoň 15-20 cm. Pyramida je vlastně na sebe postavených několik vzestupně se zmenšujících vyvýšených záhonů. Na relativně malou plochu pak umístíte neuvěřitelně velké množství rostlin (je uváděno, že při půdorysu 1,5 m2 až 40-50 ks rostlin), které si nijak prostorově nepřekážejí a nekonkurují. Při zakládání je hlavně důležité přiměřené upěchování substrátu, které zabrání pozdějšímu sesedání profilu, které strhává sazenice s sebou a tím jsou vystaveny riziku přetrhání kořenů.
Další možnosti náhradního pěstování:
- 2. květináč s kapsami - tyto květináče existují v mnoha velikostech, původně jsou určeny pro pěstování bylinek, ale jahodníkům se v nich také dobře daří.
- 3. sudy a soudky - ze dřeva, plastu i kovu. Nikdy ale nepoužívejte soudky po skladování hnojiv, olejů a chemikálií. Mimo osázení horní strany lze v bočních stěnách vyřezat otvory o průměru 5 cm, které postačí pro vysazení rostlin, vzdálenost mezi nimi 20-30 cm.
- 4. závěsný koš a kaskádový koš - zejména pro balkonové pěstování. Lze v nich velice dobře pěstovat jak klasické keříkové jahody, tak i jahody převislé které vytvoří krásné kaskády. Profi závěsné kaskády nabízí na trhu zahradnictví Lebiš - Boskovice, jahody speciálně pro tyto účely Jantar - Janík, Boskovice. Oba zasílají na dobírku a najdete je na webu.
- 5. pytel, balkonový truhlík nevyužitý pro květiny (hezké kombinovat s květinami a bylinkami) a kaskády z větších květináčů
- 6. vyvýšený záhon - jakýkoliv tvar, dobře ho lze uplatnit všude tam, kde z různých důvodů by bylo pěstování jahod obtížné - přemokřená, jílovitá a těžká půda, zasolená nebo kamenitá ap.
- 7. bordury (pro měsíční jahodníky) nebo jako půdní pokryv - "bodendekr" při použití zejména lesních odnožujících jahůdek na místech okrajových a nevhodných pro jiné pěstování.

Shrnutí výhod a nevýhod:
+ metody jsou relativně nenáročné na potřebu místa, není nutný záhon
+ snadnější péče (odpadá pravidelné odstraňování plevele s okopávkou) a zpravidla není nutné chemické ošetření
+ lepší pohyb vzduchu, který u rostlin zajistí rychlejší osychání a tím je omezen výskyt plísně šedé
+ lepší přístupnost jednotlivých rostlin a čistější plody
+ podstatné omezení dostupnosti pro slimáky

- větší možnost přeschnutí s potřebou pravidelné zálivky, nebo naopak přemokření
- nutné pravidelné hnojení
- rostliny je nutné přes zimu chránit
- pokud nemáte možnost osázené nádoby kde uskladnit, je nutná každoroční obměna

Tříleté kultury pěstování jahodníku jsou asi nejvíce používaným způsobem pěstování jahodníku u nás - řádky od sebe ve vzdálenosti podle vzrůstnosti odrůd 50-80 cm, v řádcích pak rostliny 20-40 cm od sebe.
Pro zakládání záhonů s jahodami je nejlépe vybírat půdu po předchozí sklizni raných brambor (pokud nebyly napadeny houbovými chorobami) nebo rané zeleniny. Půdu není nutné hluboko rýt, postačí hlubší prokypření prokopáním motykou se zapravením dobrého kompostu. Záhon lze mírně přihnojit Cereritem nebo granulovaným hnojem.

V příznivých podmínkách je vhodné jahodník pěstovat tzv. zahuštěnou jednoletou kulturou. Sazenice jsou pak sázeny na 3-5ti řádkové záhony. Vzdálenost řádků od sebe je 35-40 cm a sazenice v řádcích 20-25 cm. Pokud vysadíme kvalitní, nejlépe hrnkovanou sadbu v období od pol. VII.- pol. VIII. a budeme o ně dále dobře pečovat, dostaneme v dalším roce ranou a vysokou sklizeň kvalitních plodů, které nepodléhají tak snadno hnilobě jako u víceletých kultur. Jednoletou kulturu jahodníku lze založit také formou dvojřádků vzdálených od sebe 30-40 cm mezi nimiž je 70-80 cm mezera.
V méně příznivých podmínkách, tam kde v prvním roce nedosáhneme vysokých výnosů, je vhodné po první sklizni každý druhý řádek vykopat a ponechat porost ještě jeden rok, kdy množství i kvalita jahod budou dobré.
Hlavním předpokladem tohoto způsobu pěstování je dostatek jahodové sadby. Doporučuje se hlavně u jahodníku pěstovaného v širších sponech používat výsadbu na černou netkanou textilii, která zabrání růstu plevelů, propouští vodu a ochrání i zrající plody před znečištěním. Nevýhodou toho pěstování za použití mulčovací textilie (fólie) je fakt, že jahodníky mohou na exponovaných místech a za chladnějšího jara trpět snadno přízemními mrazíky.

Vážená paní Kožešníková, moc děkuji za podrobnou odpověď. Ano, bude jistější najít pro jahody jiné místo, to i za cenu toho, že nějaké kytičky přesadím, tím uvolním kus půdy a zbuduji pro jahody nový záhon. Děkuji a zdravím Aja.

Paní, slečno Ajo.
Zkuste v každém případě onu zahuštěnu výsadbu jahod s dvouletou kulturou, ušetříte jednu plochu záhonu z tříletého cyklu. Zahrádkáři si jí velmi chválí. Dobré je po první sezoně a odplození jahodníku ostříhat pečlivě všechno staré jahodníkové listí jako prevenci houbových chorob, záhon dobře okopat a přihnojit kvalitním kompostem nebo univerzálním substrátem, které porost pomohou i namulčovat. Přihnojit je možné i menším množstvím hnojiva - plným hnojivem Cererit nebo specielním hnojivem pro jahody. Za sucha zalévejte - je lépe v delších časových intervalech a větší dávkou vody. Porost dobře obroste a na zimu přidejte ještě jednou (říjen až listopad) dávku kompostu (běžná dávka pro jahody je 1-2 litry na m2 - na zimu můžete dát trochu větší množství). Na jaře pak hlavně přidejte hnojivo, úroda bývá ve druhém roce výborná - pak je lépe jahody zlikvidovat a založit nový porost.
Pokud budete chtít odebrat sadbu rostlin z porostu pro další pěstování, dělejte pravidelně negativní výběry rostlin, které se Vám nebudou zdát - budou jiné než ostatní (barevnost, habitus - zejména zakrslost a další možné projevy deformací i na listech a plodech). Zpravidla se jedná o rostliny napadené virózami, které jsou pak v porostu rychle šířeny savými škůdci.

Nejsem vysloveným zastáncem bio-zahrádkaření, ale děti mě naučily že je výborné jít na jahody i na okraj trvalkového záhonu nebo na lesní jahůdky, které pěstujeme jako půdní pokryvy tam, kde se ani trávníku nedaří (okraje keřových skupin, pod soliterními keři s přechodem do trávníku a všechna stinná i výsušnější místa). Na konci léta opět porosty sestřihneme a zasypeme kompostem. Na zimu mírně zasypeme listím, které není třeba zjara odstraňovat. Jahodníky dobře přezimují a dobře rostou i na hodně suchých místech - tím že byly zasypány listím jsou vlastně namulčované.
Výhodou těchto keříků po zahradě je, že jahody a jahůdky z nich bývají voňavé, vyhřáté sluníčkem a čisté.

Dobrý den, díky Vám za dodatečné vysvětlení. Zdravím Aja.