Diskusní fórum

Dobrý den.Dnes jsem viděla souseda,jak zkracoval všechny konce větví asi o 10 cm jako doporučenou ochranu proti kadeřavosti.Není to v této ještě zimní době velký zásah?

Dobrý večer.Paní Evo,tak s takhle prováděnou ochranou jsem se ještě nesetkal a nepovažuji to za účinné.Možná to soused nemyslel ani vážně.Nejspolehlivější je ochrana chemickými přípravky,o níž se zde již psalo.

Myslím, že se nejednalo u vašeho souseda o ochranu proti kadeřavosti, ale o řez broskvoní. Střihá se tak, aby poslední pupen byl listový. Řezem se snižuje odrůstání dřeva a strom se udržuje v kondici. Já stříhám až v době kvetení, kdy jsou pupeny lépe k rozeznání.

Osobně nestříkám, trhám listy hned jak vidím že jsou napadeny, mám broskvoně i nektarinky, 8 kusů, 4 do 5 let 4 do 10 let staré a roděj jsou hustý, žádný problém, jo chce to trochu času a vzhledem k tomu, že již mají asi 4 metry tak určitý problém vidím, příští rok nedosáhnu.., ale sousedi,kteří stříkají i dvakrát, mají broskvoň většinou na jaře v horším stavu, než já, stejně jim to moc nezabírá, spíš doporučuju vápenec, ze zdí, z omýtek, jakmile je po ruce, hned jim ho dávam a rostou jako splašený, první roky jsem nedával nic a jen se trápili, než jsem začal vápnit, tak byli samej klejotok a dalo dost práce je z těch klejotoků zachránit, jedna měla klejotok po 3/4 obvodu (sekačka na trávu a následky neošetření)myslel jsme že nepřežije, klejotok měla všude,snad 100míst, nyní po celém obvodu zahojená, letos nádherně plodila, jakmile vidím klejotok hned zamazávám, hlavně kmen, některé menší větve se mi zachránit nepodařilo velikost cca do 1cm, většinou je před klejotokem uříznu hned, jsem z podbrdska, takže občas i s mrazíky bojuju, nejsem z vyloženě teplé oblasti,ale zdá se že jim to moc nevadí.. ideální je jako letos zima a rovnou teplo, letos jsem skoro kadeřavost neměl, až když sevrátily chladna, tak přeci jen přišla trochu zaškodit, ale broskve výborný.. Pravda některý ploděj obrok, a některý začínaj, a občas jim trochou hnojiva přilepším, rostou jak splašený,

Stím vápněním bych to moc nepřeháněl broskev to moc nechce leda že by byla štěpována na broskvomandloni ta vápník snáší lépe .Klejotok vzniká většinou namrznutím dřeva nebo řezem v nevhodnou dobu.Doporučuje se vyřezat ránu do zdravého pletiva vydesinfikovat octem a po zaschnutí zamazat voskem nebo bolzámem.

Kadeřavost jsem odstranil roztokem 1:1 voda -mléko3,5% 1,5%,1 postřik udělat hned jak se oteplí,druhý těsně před květem,celý stromek tímto postřikem prolít.Listí bylo až do podzimu zelené.

jak bych měl chranit broskev tento čas ,když mam malé broskve a listky napadnuté kadeřavosti

Musím souhlasit s tommem.. mne se také osvědčilo pilně každý den prohlížet strom a otrhávat kadeřevé listy. ze začátku sem se bál jestli na stromku nějáký listek vůbec zůstane, ale tyto obavy byly zbytečné. Loňský rok sem o této možnosti ochrany nevěděl a všechny listy a plody opadaly( neprovedl sem žádný postřik) ále letos je na stromku tolik broskvý že ho musím ze všech stran podpírat :-):-)

o vápnění jsem se dočetl, zatím bez problémů, jedna nová, dostala kýbl omítky do vínku, byla rok až dva světlejší, s tmavšími žilami na listech což mohlo být ono, roste jak splašená, letos bude prvně plodit hodně, ostatní dohání zdatně až předhání v růstu, hnojím uleželou slepičinou, jedna starší broskev má v srůstu hlavních větví a zespodu odhalené dřevo, první vyléčena stále o.k zde se klejotok stále vrací, broskve + nekt jsou již tak velké, že stříkání ani trhání listů není zcela možné, zkusím omezit s tím, že si stromy pomohou, když budu dobře živit, napíšu jak jsem dopad, chlorózu či jak se to převápnění jmenuje mám na citrusu citronu, a mám problémy s merunkami, rád bych předešel mrtvicím, prý v tom vápnění má také svou roli, půlka článků říká vápnit , druhá nevápnit, rád bych zasadil nový, jenže nevím do čeho...jsme v oblasti, kde se merunky dožívají ve velké většině 5 let....netušíte? Zkusím dát dotaz ,,,

Dobrý den.
Mám k Vám dotaz ohledně Broskovoně.
Dočetl jsem se, že je dobře provést vápnění pod
broskví a teď v lednu nebo únoru provést postřik nějakým přípravkem -
může to být i SULKA a nebo Kuprikol, Champion.
Děkuji.

Hezký den
Peckoviny obecně potřebují mít v půdě vápník. Ne že by ho jádroviny nepotřebovaly, ale nejsou na jeho nedostatek tak citlivé, i když třeba u jabloní bývá problém (u některých odrůd) s hořkou skvrnitostí u plodů, ale tu neřeší vápnění půdy.
Tam, kde není v půdě vápník, musí se doplnit. Při výsadbě se pod strom do hloubky cca 0,5 m zakope třeba "kýbl omítky" jak píše tomm. Ale tak aby mezi tímto materiálem a kořeny při výsadbě byla vrstva min. 20 cm zeminy. Pokud máte možnost, zkuste zapravit vápno i trochu pod trávník (vidlemi udělat dírky, povápnit, zalít vodou aby se vápno do nich splavilo. Bez místa odkud jste, bez znalosti toho na jaké půdě hospodaříte, jestli jste v minulosti vápnil k předplodinám v místě, kde dnes roste broskvoň je těžké odpovědět adresně.
Ohledně postřiku meďnatými přípravky. Ano, používají se v předjaří, pokud jste nestříkal po opadu listů, byl by postřik docela vhodný. Na stránkách ČZS je Metodika, pokud si do vyhledávače pojmů zadáte kadeřavost, odkáže Vás to na zasvěcený zdroj informací. Tam se dozvíte i to jestli a kdy můžete v zahradě použít Sulku.

Dobrý den,
pokud se jedná o kadeřavost, jako nejlepší doporučuji se podívat na: http://www.czsos.cz/metodiky/O_D00621.HTM. Otrháváním mladých napadených lístků stromu škodíte víc než ponechání napadených listů. A pokud jde o vápnění, tak to je postaveno zcela na hlavu. Broskvoně rostoucí v půdě s vyšším obsahem vápníku nemohou přijímat potřebné železo a dochází pak k tzv. vrcholové chloróze listů (též kalcióze), která dokáže stromy během několika let zcela zlikvidovat.