Diskusní fórum

Dobrý den, mám vysazenou broskev v nadm. výšce 440 m. Prosím o radu, jak a kdy nejlépe zapěstovat korunku. Děkuji

Řez broskvoní se liší od řezu jiných ovocných druhů - je u nich po celý život potřebný hluboký řez. Broskvoně plodí na jednoletých výhonech, zatímco starší obrost postupně odumírá. Snahou je proto vypěstovat pevné korunní větve s bohatým plodonosným obrostem a volnou kotlovitou široce rozevřenou korunu bez středového hlavního výhonu.


Při výsadbě se lépe ujímají stromky se slabším kmínkem a bohatým kořenovým vlášením. Dbáme, aby místo roubování bylo při výsadbě zhruba na šířku dlaně nad úrovní terénu. Stromky řežeme po jarní výsadbě na počátku rašení - abychom předešli klejotoku.
Z předčasného obrostu vybereme v místě kde chceme založit korunku 3-4 výhony. Jsou-li silné jako tužka, zakrátíme horní na 1-2 pupeny, spodní na 4 pupeny. Řežeme na vnější pupeny - pro otevření koruny. Terminální výhon odstraníme nad nejhořejším postranním výhonem - tím založíme dutou korunu. Ostatní obrost na kmínku odřežeme na větevní kroužek.
V prvních letech zkracujeme hlavní a vedlejší větve řezem na počátku rašení. U bujněji rostoucích a nepravidelných korunek je v prvním roce důležitý letní řez (ve dvou termínech - červen a srpen).

Broskvoně - letní řez (červen)
V prvním roce u stromků po výsadbě zkrátíme letorosty, které nám prodlužují vybrané kosterní výhony, na 20-30 cm na list směřující ven z korunky a dbáme také na rovnováhu u všech vybraných hlavních větví.
Pokud nám svým položením nevyhovuje zvolený výhon nahoře, můžeme jej celý vyříznout a použít pro tvarování korunky výhony ze spodních oček. Ostatní letorosty zkracujeme za 5-6 listem, aby nekonkurovaly prodlužujícím výhonům.
U dvouletých stromků zkracujeme opět prodlužující ramena na 30 cm; slabší nezkracujeme a ty, rostoucí blízko prodlužujících hlavních větví, zkrátíme více aby nekonkurovaly. Je důležité, aby se každá ze 3-4 kosterních větví ve vzdálenosti asi půl metru od kmene rozvětvila.
Červnový řez není nutný zpravidla již od třetího roku, je ale účelný u zmlazených stromů jako oslabení tvorby dlouhých výhonů a tím i podpoření vzniku plodného obrostu. Prodlužující výhony broskvoní vytváří často v paždí listů předčasné výhony, které snižují tvorbu pravých květních pupenů na jejich bázi. Stromy pak na jaře hůře kvetou - proto u těchto prodlužujících výhonů v jejich střední části tyto předčasné výhony zaštípneme, nebo osečkujeme koncem června na jeden list.
Koruny broskvoní také prosvětlujte časně letním řezem. Zlepšíte tím především diferenciaci květních pupenů (oček) na ponechaných letorostech, které pak i lépe vyzrávají ve dřevě.

Letní řez (srpen)
U mladých stromků broskvoní s výchovným řezem, v tomto období vyřezáváme všechny nevhodné vzpřímeně rostoucí letorosty, které zahušťují korunku.
Řez plodného stromu
U již plodících stromů je důležitý řez ve druhé polovině srpna, kterým zastavíme neukončený růst letorostů (zkrátíme je na 40 cm) a tím podpoříme tvorbu květních pupenů.
Broskvoně mají silný vrcholový růst, proto je nutné strom udržovat stále hlubokým řezem aby nedošlo k vyholení spodní části koruny. Každoroční pravidelný přírůstek je u broskvoní podmínkou pro ideální plodnost. Proto je doporučováno u stromů v plné plodnosti sesadit (seříznout) hlavní větve každoročně po sklizni na výhony, nebo na nižší větve rostoucí ven z koruny. Spodní část koruny tak zůstává stále živá - podpoříme tak neustálé přirůstání nového dřeva, protože jen to je plodné.
U stromů zanedbaných, které nebyly několik let řezány a u kterých došlo k vyholení spodního obrostu, zmlazujeme hlubokým řezem do starého dřeva ihned po sklizni.
Všechny větší rány po řezu je nutné ošetřit.


Dobré je naučit se u broskvoní rozlišovat různé druhy výhonů. Nejkrásnější plody se tvoří na tzv. "pravých plodných výhonech" - mají průměr tužky a délka se pohybuje kolem 50ti cm - ty zkracujeme asi na 1/2 délky (podpoříme tak i silný přírůstek napřesrok). "Nepravé plodné výhony" - jsou slabší a kratší, osazené výhradně květními pupeny. Ve vegetaci na nich chybí dostatečná listová plocha, což má za následek tvorbu horších plodů. Je dobré tyto výhony zkrátit na 1-2 pupeny, tím si připravíme pravé plodné výhony pro další rok. Výhony s růstovými pupeny (bez květních) odstraníme úplně, zkracujeme je pouze pokud potřebujeme prodloužení hlavních nebo vedlejších větví. Na větvích najdete ještě tzv. kyticový obrost (velmi krátké výhony s květními pupeny) - ten se nestříhá.
Řez pravých a nepravých plodných výhonů (v případě že chceme docílit velice kvalitních plodů) a předčasného obrostu uvnitř koruny - můžeme dělat před, během, nebo brzy po odkvětu (fáze růžového poupěte až květ).

Texty použity z Kalendáře ČZS a časopisu Zahrádkář.