Diskusní fórum

Před 21 lety jsem zasadil třešeň – chrupku, odrůda Köröšská, dozrává počátkem července. Je to vysoký, rozložitý strom s každoroční velkou úrodou, která je však znehodnocena abnormálně velkou červivostí – odhadem min. 80%. Pouze při 1. větší úrodě se červivost objevila v malé míře až u přezrálých třešní. Další rok byly červavé téměř všechny plody, už když se teprve červenaly. Od té doby každoročně vyvěšuji lepové desky a 2x provádím postřik Sumithionem super v předepsané koncentraci 0,1%. Nespoléhám se přitom na hloubkový účinek přípravku, ale snažím se postříkat celý strom, i když je to obtížné. Na 1 postřik spotřebuji 10 l přípravku. Před zimou půdu pod stromem zryji. Z obvykle doporučovaných opatření proti červivosti jen důsledně neprovádím kompletní sběr a likvidaci plodů po sklizni. Co je dostupné, dám na pálenku, pro trhání nedostupné plody po opadu posypu vápenným hydrátem, jímž posyp opakuji i na jaře. V době, když byl strom menší jsem několikrát kompletní sběr plodů provedl, avšak ani tehdy nebyl výsledek patrný. Trhání třešní provádím ihned po uplynutí ochranné lhůty postřiku. Můžu si být jistý, že i v místech, která jsem důkladně postříkal a kde přitom jsou i zavěšeny lepové desky, se nečervavý plod hledá obtížně. Jsem srozumněn s tím, že u třešní se červivost bude vždy vyskytovat. Za přijatelné považuji napadení do 20 – 25%. Za vesnicí býval třešňový sad. U pozdních odrůd se s červy muselo počítat. Nepamatuji však, že by červivost v nejhorších letech přesáhla 50%. V některých letech byla nepatrná. A přitom se neprováděly žádné postřiky, nevyvěšovaly lepové desky ani se neprováděla jiná opatření. V čem může být příčina abnormální červivosti – v odrůdě? Nebo je to stanovištěm? (strom stojí ve dvoře, ale ne v úplně uzavřeném místě). Nebo použít účinnější postřik? Děkuji za každou smysluplnou radu, nejlépe podloženou vlastní zkušeností.

Asi jediné řešení je vytrvat v péči, prostřídat přípravky. Sumithion není ten první doporučený přípravek na vrtuli třešňovou. Před ním jsou Calypso (kontaktní, požerový i systémový přípravek !!!), Decis, Reldan. Nevím, kdy stříkáte, ale možná máte špatnou metodiku, trefujete jiné časové období. Pokud ryjete půdu pod třešnína hloubku rýče, zkuste do povrchové vrstvy (max. 10 cm) na podzim zarýt dusíkaté vápno. Na tom, že je strom s plody napadený nic nemění pojmenování. Ta Vaše chrupka bude spíše Kordia (ta zraje obyčejně v 1.pol.července), Vámi jmenovaná odrůda patří pozdní višni, která též vrtulí trpí.

Děkuji za odpověď, zkusím co doporučujete. Pokud se týká názvu odrůdy, je to již 22 let, ale ten maďarský název z jmenovky stromku mně docela utkvěl v paměti – to ale není důležité. Přípravek Calypso jsem již jednou zkusil (ze soupravy Optikombi), ale lepší výsledek jsem nepozoroval. Letos jsem prováděl 1. postřik Sumithionem 9.6. – to již kvetl černý bez (uvádí se to jako vodítko pro výlet vrtulí), druhý postřik 22.6. Ten druhý postřik jsem se snažil načasovat tak, aby konec ochranné lhůty se shodoval se sklizní. Sklízel jsem 2.7 a velká červivost byla zase. Nejsem žádný postřikový maniak, ale zdá se mně, že by bylo vhodné provést aspoň 3 postřiky (všeobecně se doporučují dva). To všechno souvisí také s podrobnou znalostí jak životního cyklu mouchy vrtule, tak působení postřikových přípravků. Otázal jsem se dvou výrobců, jak přípravky působí, odpovědi jsem se samozřejmě nedočkal (hlavně že mají odbyt, ale co vlastně vyrábějí je asi nezajímá) . Uvažuji tak – při postřiku, když je moucha přímo zasažena, uhyne. To je však jen zlomek much, které na strom útočí v době dozrávání. Co se tedy stane, když se moucha snaží nakousnout postříkaný plod – uhyne také, nebo stačí naklást vajíčko (event. na i několik plodů) a uhynou vajíčka? Po jakou dobu to působí? Pochybuji, že po celou ochrannou lhůtu, ale na druhé straně by vajíčka nakladená po oslabení působení 1. postřiku měl zničit druhý postřik (v důsledku hloubkového působení). Dále – pomohlo by postříkat půdu pod stromem třeba s vyšší koncentrací a kdy? Ke kuklení dochází jen pod stromem, nebo i ve větší vzdálenosti od obvodu jeho koruny? A jak je to s „cizími“ mouchami – přilétají také z okolí? Záleží přitom na vzdálenosti nejbližšího třešňového stromu? Nějaké informace se dají na webu získat, ale mnohé rady (obecně i z dalších oborů) jsou zatíženy nepřesnostmi, které se mezi jednotlivými zdroji kopírují léta, ale ty mohou výsledek dost zásadně ovlivnit. Výrobce lepových desek např. tvrdí, že desky se nemusí vyvěšovat na severní straně stromu, že prý tam vrtule neútočí. Ty naše potvory o tom asi nevědí ... Máte Vy nebo další čtenáři nějaké bližší informace (nebo i úvahy opírající se o zkušenosti) k naznačeným otázkám. Předem za ně děkuji.

....Řkl bych, že ochranná lhůta o dost přesahuje dobu účinnosti přípravku na škůdce. Když vezmete nárůst hmoty listů, větví, plodů od prvního postřiku ke druhému, bude zředění dost výrazné. Osobní zkušenosti s přípravky určité mám, ale raději na okenkodozahrad@seznam.cz.