Diskusní fórum

Dobrý den.
Chtěl bych rozmnožit, pokud je to možné generativně, nějaké (\"ušlechtilé\") odrůdy ovocných dřevin, a proto prosím v této souvislosti o radu. Ptal jsem se několika lidí, ale dostal jsem často protichůdné odpovědi.
Hodně lidí tvrdilo, že švestky vypěstované ze semene dají věrné potomstvo. Ale je to pravda? A platí to také u nově vyšlechtěných odrůd švestek?
A dá se něco podobného říct i o ostatních ovocných dřevinách? (jabloně, hrušně, ořešáky...) nebo alespoň o jejich některých (\"starých\") odrůdách?
Slyšel jsem názor, že např. jadernička moravská se dá takto ze semene rozmnožovat. (?)

Pavle, štěpením-očkováním a roubováním ve srovnání s postupným vypěstováním z pecky či jadérka si kupujeme nejen SPOLEHLIVÉ-PŘEDVÍDATELNÉ jedince stran vzhledu, velikosti, chuti a dalších vlastností plodů i rostlin jako takových, ale-a to je neméně důležité, ČAS. Jad.moravská je snad Vašemu zájmu blízká, ale i ta má mnoho variet-kultivarů, nástup do plodnosti osciluje okolo 10i let, často je to i více...

Přidám se.
Genetický základ ovocných druhů je velmi široký. Zahrnuje jak historii, tak současnost. A ta současnost může být i drobné, ne moc chutné jablko \"plané\", které do odrůd dodává odolnost strupovitosti a třeba i dalším chorobám, škůdcům.
Švestky z pecek se moc nepěstují, spíše z odkopků. Možná, že to tak někdo vykládá, že u švestek v sadu vykopou \"semenáče\" a ti jsou stejní. Ale jsou to odkopky pravokořených stromů. No a když se vysejí pecky současných odrůd, tak něco bude podobné mateřské odrůdě, něco otci, něco matce, něco starším generacím, podle \"síly\" genů, jejich dominance.
A něco nebo hodně může změnit i hmyz, opylovač. Ovocné stromy až na výjimky jsou cizosprašné, takže se u stromů ze semínek nedá říct, jak budou vypadat. To je vidět u jabloní v okolí silnic, které vyrostly z ohryzků tam vyhozených. Některé jsou plodné, ale mají malé, žluté nebo červené, trpké, kyselé plody tak na cider a jiné mají sice docela chutné plody, ale jen sem, tam něco. A také se občas objeví stromy plodné, s ovocem solidní velikosti a chuti.

U starých odrůd je to ještě horší, obyčejně to bývají nalezenci, semenáče. To čemu v na britských ostrovech říkají Pepin, Pippin, u nás třeba Míšeň nebo Jadernička jsou semenáče, nalezenci, málo kdy výsledky cíleného křížení. A mnohdy u nich není ani matka jistá, natož otec.
Jadernička se sice seje, ale proto, že její semenáče jsou vcelku dobrou podnoží pro kulturní odrůdy.
U ořešáků je naděje, že když si vyberete pěkné ořechy z běžných semenáčových sadů cca 1:50, že bude stejný, ostatní budou spíše kamenáče.
Docela spolehlivé je přemnožení broskvoní. Tam je věrnost, podobnost původnímu stromu hodně vysoká.

Obešel jsem pár talut a našel potomstvo jednoho ohryzku. Jsou to asi čtyři různě silné kmínky a na dvou je v současné době ovoce. Ostatní buď neplodí, nebo už plody opadaly. Takže z jednoho ohryzku jsou dvě jablíčka pohledná, \"štrúdláky\". Jedno by mohlo mít rodiče třeba v Boikovu nebo Lebelovu, v Antonovce a druhé je vyšší, s nenápadným líčkem, vyšší, možná by se ztratilo i mezi některými klony Goldenu, třeba i mezi žlutými Bohemkami. Až do ochutnání...

Totéž z jiné strany. Jako sourozenci moc nevypadají.

Zezadu prý jsou všichni stejní, kališní jamky u těchto jablek jsou si opravdu dost podobné.

Dobrý den.
Děkuji Vám za podnětné odpovědi. To, že jsou roubovance, co se týká kvality ovoce, lepší, jsem tušil. Pokusím se ale osvětlit, proč jsem se ptal na ty semenáče, co s nimi zamýšlím.
Chtěl jsem ty stromy použít pro výsadbu do volné \"zemědělské\" krajiny (stromořadí, meze, atd.), takže produkce ovoce není v tomto případě to zásadní, ale na druhou stranu by to byla vítaná přidaná hodnota - občas vidíme, že si někdo přilepšuje sběrem pod ovocnou alejí.
Také jsem někde četl, že semenáče by snad měly být odolnější a hlavně se prý dožívají vyššího věku než roubovanci. Dlouhověkost je pro dřevinu vysazovanou do volné krajiny důležitá vlastnost. (Pokud to není pravda s tím rozdílem dožití mezi semenáčem a roubovancem, budu moc rád, když to uvedete na pravou míru. Díky.)
A nakonec má úspěšnost roubování, když k sobě budu moc hodný, je tak 50%, a bohužel nejsem tak bohatý, abych do krajiny kupoval roubované stromky, u kterých ani nemám jistotu, že se dožijí dospělosti (vandalové, okus zvěří, sucho, ...).

Pokud to myslíte takto, tak si sežeňte pár jablek Jaderničky, nebo Studničního, to jsou dobré podnože. Sníte je (klidně až po Novém roce, podle toho jaký máte sklep) vyluštíte semínka, dáte je do vlhkého písku a v březnu vysejete. Na podzim je vyzdvihnete, zakrátíte kůlový kořen, přesadíte jinam, nebo klidně na stejné místo, ale doporučuji přihnojit kompostem, trochu minerálními hnojivy.
Na vyhnojené zahradnické půdě, v místech s dlouhou vegetační dobou se stane, že narostou už v prvním roce na sílu roubovací. I tak doporučuji to přesazení, aby se tvořily postranní kořeny. Roubování, tedy ujímání roubů na jaře to nezhorší. Chcípáčky po druhém roce nešetřete, nebo stromky na nich roubované směřujte do lepšího než je alej, osamělý strom na obzoru, na kamenité stráni u cesty.
Pokud byste sbíral semínka z plodů z obchodu, berte na alejáky ty semenáče, které jsou nejbujnější. Tedy udělat výběr max. 1/3, do slabších nejít, ty by byly jako podnože do zahrad. Ono totiž to neustále omílané tvrzení, že semenáče jsou bujnou podnoží není košer. Vlastně i ta M-9 a další vegetativně množené podnože byly původně semenáče...
Vaše uvažování je jiné, než bylo u našich předků. Ti sázeli stromy proto, aby z nich byl užitek. Proto Kamenický v tržním sortimentu vypíchl u některých odrůd vhodnost do stromořadí. Třeba podle toho, jestli padaly před dozráním, jestli netrpěly suchem, mrazy, chorobami, škůdci, třeba proto, že nepotřebovaly takovou péči.
Tržní odrůdy podle Kamenického z roku 1941 - jabloně vhodné do alejí:

Croncelské
Parména zlatá
Sudetská reneta
Panenské
Vilémovo
Baumannova reneta
Boskoopské
Boikovo
Strýmka
Parkerovo
Gdanský hranáč
Landsberská reneta
Harbertova reneta
Chodské

tady najdete celý sortiment a další info https://www.zahradkari.cz/odborne/rukovet/ruko2019.pdf

Jestli chcete sázet jabloně jen proto, že jsou to jabloně, vysazujte spíše botanické druhy s drobným ovocem. Aby ptáci a na zemi drobní savci i v zimě něco měli. Mám docela hrůzu ze současných aktivit, které směřují k tomu, že si člověk, vlastně dík internetu, GPS a i snad knize, jde natrhat co se dá do bývalých sadů, na meze, do alejí. Sebere to, na co se léta před tím spoléhala zvěř jako na zásobu na zimu. Jedno či dvě ošklivá jablka, pár šípků, nejedlých jeřabin, která Homo urbanicus corectus na místě nechá, je z nouze v zimě nevytrhne.

Ohledně stáří stromů, jsou na tom roubovanci na silně vzrůstných podnožích i na semenáčích podobně. Osobně bych, pokud neseženete semena odrůd vhodných na podnože sehnal na internetu pár podnoží A2 a ty si doma, amatérsky množil. Přijde mi, že jsou standardně odolnější než semenáče z volného sprášení.
Určitě tu někdo přidá i další odrůdy vhodné jako podnože k Jaderničce, Studničnímu. Jaderničku vlastně znám jen z literatury, ale Studniční ze školky. Moc neobrůstá, roste bujně a rovně. V 50. letech bylo zkoušeno a bráno jako perspektivní Panenské.
Další doporučované odrůdy na podnože (v Německu) jsou Grahamovo, Croncelské, Antonovka. Antonovka je jako podnož v kurzu i za Atlantikem.

Mockrát Vám děkuji, prostuduji si uvedené odrůdy.
Na počátku jsem měl obavu, že se budu muset zabývat i pravidly genetiky, což je sice velice zajímavá ale pro mě příliš složitá věda. Mně už teď stačí pouze vědět, že jabloně jsou tedy převážně cizosprašné, a proto jsou jejich semenáče zdrojem spíše nekvalitního ovoce.
Co se týká té dlouhověkosti ovocných stromů, tak jsem si teď vzpomněl, že mým rodičům na zahradě zůstalo několik starých jabloní (minimálně 80 let). Jedná se o Jaderničku a Matčino, které mají chutné a kvalitní plody, tak předpokládám, že jde tedy o roubovance. Takže s tím stářím roubovanců máte zřejmě pravdu.

Znám rčení: Saďme stromky pro potomky. Pochází z dávnějších dob, takových, kdy nejstarší syn automaticky dědil grunt, a taky kdy-byť už štěpené stromky, vstupovaly do plodnosti po cca 7i letech. Ta dlouhá doba se dá přičíst i tomu, že podnože byly generativní+kmen nesl co největší korunu, která měla spodní patro ve výši okolo dvou metrů. To aby bylo možno pod stromy hospodařit-pěstovalo se pod nimi lecos-píce pro dobytek, okopaniny pro něj i pro lid, umožňovalo to bezproblémový průjezd vozů taženými živými a později ocelovými oři. Taky když někdy nepřálo počasí a neurodilo se hore nic, nebo jen málo, neměli pracanti, majitelé čistou nulu, seno, řepa, brambory to vybalancovaly. Když byly mrazíky slabší, úroda z vysokokmenů oproti nižším tvarům byla, a to platí i dnes, jistější. Teď konečně k p.Pavlovi-semenáčem myslíte strom, rostlinu, která je jednolitá-tedy taková, kde kořen, kmen i koruna jsou jeden organismus? Takové byste chtěl vysazovat na vlastních pozemcích, na pozemcích cizích, ale se svolením vlastníků, nebo tzv.na divoko?

Asi spíš na divoko tam, kde teď roste jen buřeň a kopřivy, a kde se mi bude zdát, že je dostatek prostoru a příhodné podmínky. Zkusím je naroubovat a buď to vyjde nebo ne. Samozřejmě ochrana proti okusu bude nutná.