Diskusní fórum

Dobrý den, prosím o radu, koupili jsme na výstavě třešeň STELLA na podnoži Pr. Avium. Chtěli jsme menší strom, ne velkou klasickou třešeň a pán nám dal tuhle. Ale všude čtu, že tato podnož je právě pro obrovský strom :-( Teď nevím, zda strom vůbec sázet. Můžete mi prosím doporučit co si tedy koupit? Naše požadavky: třešeň bohatě rodící, velké, pevné, sladké plody, vzrůstově ne moc veliká, ale nemusí být úplně zákrsek, viděli bychom to cca 4, ev. 5 m. Ještě čtu, že rané třešně se vyhnout vrtuli, je nějaký rozdíl v chuti a kvalitě třešně rané a pozdní, ev. jaký je jiný rozdíl, než že plodí v jinou dobu? Děkuji moc.

Docela rozsáhlá otázka.
Stella je samosprašná třešeň, je označována jako středně až slabě rostoucí.
1. Stella na ptačce se může udržovat tak, aby nepřekročila těch Vašich předpokládaných 4-5 m. V odlišných podmínkách to může být buď menší nebo větší problém.
Základní potíž je v tom, že nepíšete kde v republice tu třešeň budete sázet, do jakých půdních a ev. vláhových podmínek ji chcete. Někde ptačka může v této kombinaci růst solidně, jinde bude divočet.
2. slabě rostoucí podnože české produkují Holovousy (obyčejně P-HL-A, P-HL-C) další obecně více užívané jsou zahraniční, např. Gisela 5, Colt. Předpokládá se výsadba ve vhodných pro třešně kvalitních půdách a lokalitách.
3. Chtělo by to obejít nějaké sousedy či sady a posoudit jestli ranější odrůdy (obyčejně srdcovky nebo "polochrupky") nemají náhodou tu požadovanou vlastnost pevnost plodů či velikost, je to dosti relativní. Třeba raná odrůda Burlat je podle mě dosti velká i pevná na to, že zraje mezi odrůdami ranými.
4. Chuť je subjektivní dojem. Někdo hledá sladkou třešeň jiný navinulou. Rané, pevné, velmi sladké (i samosprašné) jsou např. některé odrůdy italské z školky v Plzni.
A to je další věc na řešení. Samosprašné mohou růst samostatně, ostatní potřebují mít v okolí opylovače, nebo ho musí mít naroubovaného v koruně.
V sortimentu třešní jsou v chuti, velikosti a tvaru srovnatelné rozdíly jaké jsou třeba u jabloní a jejich plodů. Někdo má rád první jablka kyselá, bez aroma (třeba Průsvitné), jinému chutná Golden... Stejně tak začíná sklizeň v prvním třešňovém týdnu u malých nakyslých plodů odrůd Rychlice německá, Rivan (o které se dělíte se vším možným ptactvem, hlodavci, dalšími drobnými savci) a končí v druhé polovině července u velkých tmavých či světlých chrupek, o které má krom Vás zájem vrtule třešňová a ne vždy kosáci a špačci.
Vrtule třešňová dík počasí jaké je už je viditelná i v odrůdách zrajících společně s Karešova, Kaštánka. Teplé jaro nejspíše urychluje vývoj a tam, kde dříve byly při sklizni jen vajíčka na povrchu či čerstvě zakouslé a téměř neviditelné larvičky, už jsou v plodech slušní macci - rychle rostoucí larvy vrtule třešňové.