Diskusní fórum

Protože mám dost králičího hnoje, pohnojil jsem v listopadu ke každému stromku (čtvrtkmeny jabloní a švestek cca 15let staré) asi 2-3 stavební kolečka tohoto hnoje. Také k nim občas vysypu z kurníka čisté kuřiny, které se vrství pod hřady. Moji známí mí tvrdí, že nedělám tímto hnojením stromkům dobře. Mají pravdu?, případně jakým doplňkovým hnojivem nevyrovnanou výživu z těchto organických hnojiv upravit (kořenové nebo listové hnojivo?). Půda je hlinitá, podloží štěrkopísek, spodní voda cca 2m., pozemek cca 450 m.n.m. Půdní rozbor nemám.

Králičí hnůj by tak nevadil jen by měl být vyzrálý a lepší by byl zarytý, aby z něho neunikal dusík a zbytečně nevysichal, slepičí trus je moc ostrý velká koncentrace dusíku může popálit, ten je lepší vykvasený a pak ředěný až 1 ku 10. V hnoji je málo fosforu a draslíku tak doplnit průmyslovými hnojivy.

Další věc je, jestli hnojíte do "mísy", nebo na trávník. Trávník sebere dost velký podíl živin z hnoje, ať je (hnůj) jaký je. Pokud jde o hnojení do mísy, dostanou se ke kořenům dříve a ve větší míře. Dobře je, když navezený hnůj příkryje sníh nebo na něj víc zaprší. Pak se něco živin postupně vyluhuje i níže.
Čtvrtkmeny bývají zpravidla na silnějších podnožích, jejich kořeny nejsou blízko pod povrchem (ve vrstvě pod trávníkem jich trochu bude, ale pokud nezavlažujete, hledají vše spíše níž - tedy živiny a vodu. Švestka na myrobalánu i na jiných podnožích spíše také leze kořeny hlouběji, než aby ji živiny (krom dusíku) dostihly. Mimo slabě rostoucí podnože se obyčejně počítá s nahnojením stromů v hloubce, před sázením, další výživa se spíše dává přes list.
Ke hnojení obecně:
Vaše stromy málo rostou, i když je silněji řežete? Hnojte. Pokud máte přírůstky u jabloní okolo 40-50 cm, není nutné nic moc přidávat.
2-3 kolečka ke stromu najednou je podle mě dost. Osobně bych si netroufl dát víc než 1 rovné (cca 50l rozloženého hnoje). Také jsem spíše přítelem kompostování, klidně kompostujte kuřiny s králičím hnojem, trochu se vyrovná poměr živin, takový kompost je vhodný k rostlinám náročnějším na živiny. K okurkám, dýním, paprikám, košťálovinám, jahodám,... Mám pár králíků, míchám na kompost jejich hnůj s listím. Nechal jsem ho v hromadách a vždy když párkrát vykydám, přehodím hnůj listím.
Také jsem si tam, kde budou brambory udělal hlubokou brázdu a do ní šlapal hnůj, pak jsem ho překryl zemí. Tam se určitě pár koleček schová.

Já bych vše kompostoval. Kvalitní kompost s přídavkem slepičinců je považován za poklad. Nic moc lepšího se vymyslet nedá.

Těch bobků je k 1 stromu moc. A je lepší (spíše nutné) hnůj zapravit do země. Já jsem vykopal mělkou jámu 1,5x1,5m (hlubka pár desítek cm), na dno jsem dal pořádnou vrstvu hnoje, smíchal s vyrytou zeminou a na vrch dal zbytek hlíny. Vznikl malý hrobeček který za pár měsíců slehl. Do hnoje jsem ještě přimíchal kostní koučku (zdroj P), vy můžete hnůj zalít vykvašenýma kuřincema. Hrobeček jsem osil svazenkou.

Čisté slepičince nepoužívejte, pálí, zalejte je vodou, nechte vykvasit, nařeďte a zalévejte. Jde o tradiční vynikající přírodní hnojivo. Já z nich dělám "kompostový čaj".

Já bych vše kompostoval. Kvalitní kompost s přídavkem slepičinců je považován za poklad. Nic moc lepšího se vymyslet nedá.

Těch bobků je k 1 stromu moc. A je lepší (spíše nutné) hnůj zapravit do země. Já jsem vykopal mělkou jámu 1,5x1,5m (hlubka pár desítek cm), na dno jsem dal pořádnou vrstvu hnoje, smíchal s vyrytou zeminou a na vrch dal zbytek hlíny. Vznikl malý hrobeček který za pár měsíců slehl. Do hnoje jsem ještě přimíchal kostní koučku (zdroj P), vy můžete hnůj zalít vykvašenýma kuřincema. Hrobeček jsem osil svazenkou.

Čisté slepičince nepoužívejte, pálí, zalejte je vodou, nechte vykvasit, nařeďte a zalévejte. Jde o tradiční vynikající přírodní hnojivo. Já z nich dělám "kompostový čaj".

Já bych vše kompostoval. Kvalitní kompost s přídavkem slepičinců je považován za poklad. Nic moc lepšího se vymyslet nedá.

Těch bobků je k 1 stromu moc. A je lepší (spíše nutné) hnůj zapravit do země. Já jsem vykopal mělkou jámu 1,5x1,5m (hlubka pár desítek cm), na dno jsem dal pořádnou vrstvu hnoje, smíchal s vyrytou zeminou a na vrch dal zbytek hlíny. Vznikl malý hrobeček který za pár měsíců slehl. Do hnoje jsem ještě přimíchal kostní koučku (zdroj P), vy můžete hnůj zalít vykvašenýma kuřincema. Hrobeček jsem osil svazenkou.

Čisté slepičince nepoužívejte, pálí, zalejte je vodou, nechte vykvasit, nařeďte a zalévejte. Jde o tradiční vynikající přírodní hnojivo. Já z nich dělám "kompostový čaj".

Souhlasím s názorem, že bych raději hnůj zaryl. Vedle uvedených důvodů upozorňuji i na nebezpečí, že pod slamnatým hnojem se přes zimu rádi zdržují hlodavci, kteří dávají stromkům přes zimu zabrat. Množství se mi zdá také velké, přebytek bych kompostoval. Zákvas ze slepičinců dělá zázraky. Ale komu se jej nechce dělat, využití najdou opět v kompostu. Výborné výsledky jsou i s nasazením kaliformských žížal do kompostu. Přes zimu se stáhnou, a na jaře začnou pracovat, a to je potom pánové materiál.
Prokazatelně při pravidelném používaní statkových hnojiv a kompostu pod stromy se zvětší úroda ovoce. Pozor však na dusík. Kuřince a zákvas bych nepoužíval po 15. červenci až do konce vegetace.