Jak probíhá šlechtění kanadských borůvek? Od náročného umělého opylení přes čištění semen v mixéru až po tříleté čekání na první úrodu.
Šlechtění nových odrůd borůvek je precizní proces, který vyžaduje trpělivost i odborné znalosti. Od umělého opylování v izolátorech až po laboratorní výsevy a testování v polních školkách – cesta k nové odrůdě trvá roky. Na Moravě se však již nyní rodí slibné hybridy adaptované přímo na naše středoevropské podmínky.
Umělé opylení borůvek vyžaduje izolaci mateřských rostlin (skleník, izolátor), aby se zabránilo kontaminaci cizím pylem pomocí hmyzu. Květy se musí 2 až 3 dny před otevřením kastrovat (emaskulovat) – pinzetou se odstraní koruna i tyčinky tak, aby se neporanila blizna. Ta se stává receptivní 3. až 6. den po otevření. Opylování je nejvhodnější provádět 2. a následně 4. den po kastraci. Pyl se sbírá rolováním utrženého květu mezi prsty na Petriho misku. V lednici (10 °C) vydrží pyl několik týdnů, v mrazničce (-20 °C) se silikagelem a parafilmem i rok a více.
Zralé bobule lze uchovat v lednici až dva týdny. Pro čištění semen se používá kuchyňský mixér: jeden šálek borůvek se mixuje v 0,75–1 l vody po dobu 15–30 s. Poté se nechá tekutina ustát, dužina se slije a postup se opakuje, dokud na dně nezůstanou jen čistá semena. Ta se propláchnou přes sítko a usuší. Hmotnost tisíce semen (HTS) činí 0,4–0,6 g. Pro přerušení dormance musí být semena v mrazničce (-20 °C) v navlhčeném papíře alespoň 90 dní. Takto si udrží klíčivost cca dva roky. Zajímavostí je, že odrůdy z jižních areálů mají tlusté osemení a vyžadují stratifikaci chladem, zatímco ty severní mají osemení tenké a klíčí brzy po dozrání. Pro získání klíčenců lze použít i semena ze zamražených plodů.
Pokud nemáme fytokomoru, vyséváme na přelomu února a března do plastových krabiček s čistou rašelinou (pH 4,5). Ideální režim je 16 hodin světla a 8 hodin tmy s kolísáním teplot (v noci pod 15 °C, ve dne 21 °C). Proti řasám a smutnicím pomáhá zasypání povrchu pískem. Semena klíčí 6–8 týdnů. Koncem května se semenáče přesazují do sadbovačů (8 cm) a v srpnu do 2 l kontejnerů. Následně se v polní školce hodnotí jejich růst, morfologie i chuť plodů.
Klíčení semenáčů rodu Vaccinium ve fytotronu
Pěstování ze semen trvá tři roky, než rostlina poprvé zaplodí. České šlechtění začalo v roce 2020 spoluprací firmy Jan Holub, s.r.o. (školka Hvozdečko) a Národního centra pro zemědělský a potravinářský výzkum v Olomouci. Cílem je vytvořit „gene-pool“ hybridů adaptovaných na naše kontinentální klima, určených pro drobné pěstitele (tzv. „home garden“ odrůdy). Zaměřujeme se na:
Hybridní rostlina borůvky pro tzv. home garden.
V současné době testujeme nadějné genotypy vycházející z odrůd ´Little Blue Wonder´, ´CHandler´ a ´Hort Blue Pettite´. Jsou to nízké (50–60 cm), částečně mrazuvzdorné rostliny, které raší až v druhé půlce dubna, čímž se vyhýbají jarním mrazům. Plody dozrávají naráz na začátku července a mají výbornou sladkokyselou chuť s malinovým nádechem.
U odrůd s dvojím kvetením se ukázalo, že v našich podmínkách druhá násada plodů v pozdním létě většinou nestihne dozrát, a to ani za teplého podzimu. Dvojí kvetení tedy u nás neznamená druhou sklizeň, ale zvyšuje okrasnou hodnotu zahrady. Předností našich novošlechtění je navíc sytě červené podzimní zbarvení listů, které přetrvává dlouho do podzimu.
Hodnocení vybraných znaků a popisy rostlin
Budoucí práce se zaměří na selekci dekorativních genotypů vycházejících ze „southern highbush“ borůvek. Kvůli změnám klimatu a mírným zimám je totiž možné, že odrůdy vyžadující vysoký počet mrazových hodin (northern highbush) budou v budoucnu znevýhodněny a bude nutné je nahradit těmi méně náročnými na chlad.
Tato práce byla financována se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v rámci Programu TREND FW10010417. Použitá literatura je k dispozici u autora nebo v redakci časopisu Zahrádkář.
Foto autoři a Ota Blahoušek
Kanadské borůvky už dávno nejsou jen výsadou velkopěstitelů. Díky modernímu šlechtění se prosazují okrasné a kompaktní odrůdy.
Mnozí řadí kanadské borůvky mezi nejchutnější ovocné druhy, proto si zaslouží místo v našich zahradách. Potřebují ale kyselomilné podmínky.
Zaujmou na pohled i na talíři, ale potřebují řád. Někdy můžeme mít v zahradě rostliny, které lze tolerovat jen do určité míry. Nic si nesmíme nechat přerůst přes hlavu.
Nabízíme informace, kterými si můžete zpříjemnit čekání na jaro, a současně si ho pak užít ještě víc. Následují souvislosti však nejspíš znáte a podle toho si v zahradě počínáte. Už brzy se pustíte…
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
