V říjnu se ovocná zahrada připravuje na zimní klid. Je čas vše sklidit a uskladnit, současně vrcholí období výsadeb ovocných stromků.
Začíná padat listí. Nejdříve to nemocné, u velkého ovoce napadené strupovitostí, u peckovin „dírkovitostí listů“, u rybízů, angreštů poškozené padlím, hnědým padlím, rzí vejmutovkovou… Na zemi se rozkládá, stává se v mnoha případech zdrojem infekce do další sezony. Padají i červivá a houbovými chorobami napadená jablka…
Podzim přináší nejen scenérie plné barevných listů, ale také nezbytné práce na zahradě
Vhodným opatřením je ošetření koruny stromů a keřů některým z měďnatých přípravků a pravidelné hrabání či odklízení listí například rotační sekačkou s košem. Tohle listí by nemělo skončit v kompostu. Tedy ne v hromadě, na kterou jednou týdně přihodíme jen několik kyblíků plevelů s kořínky, kam vysypeme občas pár košů posekané trávy. Obyčejně totiž nezakládáme ten ideální kompost, kdy se začíná s množstvím minimálně 1 m3 kompostované hmoty. Jen u něj je totiž v prostředku teplota, která zničí zárodky chorob na listech a hnijících plodech.
Ve druhé polovině měsíce začíná období výsadeb. Tato doba je pro výsadbu ovocných stromů ideální, neboť teplá a vlhká půda umožňuje dobré zakořenění před zimou. Podzimní výsadba je vhodnější než jarní, s výjimkou druhů, jako jsou broskvoně a meruňky, které je lepší sázet na jaře. Ono období sázení je delší, už v září (po desátém) jsou dostupné bobuloviny. Po desátém říjnu velké ovoce, po dvacátém pak broskvoně, mandloně, ořešáky – dostávají ještě trochu času na vyzrání výpěstků.
Na nákup ovocných stromků a keřů je ideální čas
Nakupujeme pouze naprosto zdravý a kvalitní sadbový materiál, a to v ovocných školkách, šlechtitelských stanicích, zahradnických centrech nebo z jiných spolehlivých zdrojů. Výpěstky by měly být rovné, nepoškozené s dostatečným kořenovým systémem vizuálně vitální (neseschlé, nescvrklé apod.). Sami pak hledáme takový, který je nejblíže našim představám.
Mohou být rozvětvené víceleté se založenou korunkou nebo to mohou být tzv. knipy – výpěstky s korunkou z předčasného obrostu plodící v roce po výsadbě, anebo to mohou být nerozvětvené špičáky (jednoleté výpěstky) různé výšky. V této době můžeme vysazovat rovněž keřový nebo stromkový rybíz a angrešt. Keře sázíme tak hluboko, aby byly nejspodnější pupeny zakryty zeminou, což je alespoň 10 až 15 cm pod místem rozvětvení. Keře sázíme o něco hlouběji, než jak rostly ve školce. Bílé a červené klidně i o 10 (15) cm, černé raději jen o 5 cm.
Strom sázíme stejně hluboko, jako rostl ve školce (zhruba 5 cm nad místem, kde kmínek přechází v kořeny).
Při hloubení jámy pro strom oddělujeme vrstvy půdy. Při následné výsadbě vracíme spodní vrstvu zpět dolů a vrchní navrch. Pokud je původní zemina v dobrém stavu, není nutné ji měnit, stačí ji pouze vylepšit. Samotná výsadbová jáma by měla být dostatečně velká, minimálně dvojnásobně, než je kořenový systém stromku. Obecně platí, že čím horší jsou místní půdní podmínky, tím větší by jáma měla být. Tvar jámy není důležitý na písčitých až středně těžkých půdách, ale v jílovitých a zhutněných půdách je vhodné vyhloubit hranatý nebo paprsčitý tvar. Před výsadbou je důležité zakrácení poškozených kořenů ostrým nožem nebo nůžkami. Kořeny nesmí při jakékoli manipulaci se stromkem přeschnout. Je jistější, když na dobu 24 hodin před výsadbou ponoříme rostlinu s kořeny do vody.
Při hloubení jámy dáváme svrchní část zeminy na jednu hromádku a spodní vrstvu na druhou
Stromkům můžeme pro začátek trochu přilepšit.
Na místech, kde je nedostatek vápníku, doporučujeme přidat na dno výsadbové jámy, zejména peckovinám, zásobu vápníku, například ve formě vápence, dolomitického vápna nebo omítky. Jádroviny vápník potřebují také, ale ne tolik. Vždy je vhodné tuto vrstvu překrýt 5 cm zeminy a lehce přitlačit, aby se zabránilo přímému kontaktu s kořeny.
Po umístění stromku do jámy přidáváme vrstvu zeminy promíchanou s hnojivy určenými pro zásobní hnojení. Tato hnojiva by měla obsahovat klíčové prvky jako fosfor (P), draslík (K), hořčík (Mg) a stopové prvky, které podpoří růst kořenů, zásadních pro růst stromku. Na tuto vrstvu nasypeme kvalitní substrát s dostatečným obsahem organických látek.
Pokud ke stromku dáváme oporu, měla by být ve dně výsadbové jámy před stromkem.
Stromky vysazujeme nejlépe ve dvou. Jeden drží stromek tak, aby místo štěpování bylo nad povrchem půdy a dbá na rovnoměrné rozmístění kořenů v jámě, druhý přisypává substrát.
Výsadba jde nejlépe ve dvou – jeden drží stromek a druhý přihrnuje zeminu ke kořenům
Ten, co drží stromek, s ním mírně potřásá, aby zemina vyplnila všechny prostory mezi kořeny. Nakonec zeminu přimáčkneme lehce patou boty po celém obvodu, čímž zároveň vznikne kolem stromku prohlubeň (závlahová mísa) na zadržování vody.
Závlahová mísa umožňuje zadržení a vsakování vody při zálivce
Je důležité pohlídat, aby místo štěpování bylo nad povrchem zeminy. Pokud je níže než okraj jámy, podsypeme kořenový bal tak, aby ani po zalití pod tuto úroveň místo štěpování/očkování/roubování nekleslo. Pak stromek přivážeme k opoře. Zároveň musíme počítat s tím, že po výsadbě půda ještě ulehne. Proto stromek k opoře přivazujeme jen volně, aby při pevném úvazku, ulehnutí půdy nevisel ve vzduchu, ale klesal spolu s okolním substrátem.
Foto Ivan Dvořák a Shutterstock
Proč se ovocné druhy spojují s podnoží, jak ovlivňuje zvolená podnož růst a plodnost pěstované odrůdy? Přečtěte si rady k výběru.
Pro podzimní výsadbu ovocných dřevin připravíme jámu odpovídající velikosti kořenů stromku. Zatlučeme opěrný kůl.
Vrcholí sklizeň zimních odrůd jádrovin a pozdních odrůd slivoní. Na zahradě ještě češeme poslední plody pozdních odrůd ostružiníku a remontantních maliníků.
Ovocné stromky zakoupené nejlépe u dobrých pěstitelů a v nejbližší ovocné školce postavíme před výsadbou na několik hodin do vody.
S delším dnem a případně se zvyšující se teplotou v chladných prostorách, kde máme uloženy zimující rostliny, kontrolujeme, zda nic neruší jejich vegetační klid. Vhodnou teplotu prostředí lze v lednu podpořit větráním.
