Jak bránit mladé stromky před zababčením? Připravíme dobře půdu
19. 9. 2021Výsadba ovocného výpěstku má zásadní vliv na to, aby stromky v raném věku dobře rostly a do plodnosti vstoupily v kondici. Ač je sázení stromku svátkem, chybuje se při něm.
Jak vybrat ovocný stromek a jaké požadavky by měl splňovat? Co by nám při výběru a nákupu sazenic nemělo uniknout bez ohledu na roční období?
Na jaře nebývá nabídka stromků v zahradnických centrech a ovocných školkách zpravidla taková, jako je na podzim.
Zkraje podzimu se naopak zahradnická centra, obchodní řetězce a e-shopy předhánějí nabídkou mnoha odrůd. Nové ovocné dřeviny se dají pořídit i na farmářských trzích. Na podzim sázíme ovocný stromek či keř až na výjimky s vědomím, že dobře zakoření. Ne vždy však stihneme všechno tak, jak bychom si představovali. Na jaře máme znovu příležitost stromek pořídit a vysadit.
Než začneme vybírat, měli bychom mít jasno nejen ve výběru druhu, ale i tvaru.
Nejčastějšími školkařskými výpěstky ovocných stromků jsou štěpovanec, vřeteno, palmeta, zákrsek, čtvrtkmen, polokmen, vysokokmen (příp. knip nebo knip baum). Jednotlivé kategorie se odlišují výškou kmene (jak vysoko je zapěstovaná korunka od země). Pro vyšší pěstitelský tvar školkaři používají i silnější (vzrůstnější) podnož.
U drobného ovoce je situace jiná! Rybíz a angrešt musí mít u keře minimálně jeden výhon dlouhý 40 cm. Má-li více výhonů, měly by být dlouhé alespoň 25 cm. U kmínkových forem ve tvaru polokmen (60–80 cm) a u tvaru vysokokmen (90–110 cm) má mít nejméně jeden výhon dlouhý 20 cm, u více výhonů minimálně 10 cm.
Maliník a ostružiník musí mít výhon tloušťky v rozmezí 7–20 mm a na bázi výhonu pěkně vyvinutý, nepoškozený pupen. Výhony u těchto druhů mohou být z přepravních důvodů zkráceny na asi 50 cm.
Jen výhony však stromek netvoří. Velmi důležitý je zejména kmínek a celý kořenový systém.
Sledujte rozmístění a počet výhonů v korunce, zda je kůra na výhonech hladká, nesvraskalá. Jednotlivé pupeny musí být krásně diferencované, terminální pupeny i výhony vyzrálé a nepoškozené. Barva kůry jednotlivých výhonů by měla být typická pro daný ovocný druh, u prostokořenných sazenic jsou výhony bez listů.
Musí být rovný, hladký a nepoškozený. Rány po odstranění obrostu a čípku podnože by měly být s okrajovým závalem, menší rány zahojené. U stromků roubovaných v korunce sledujte vlastní místo roubování. Mělo by být pěkně srostlé bez výraznějšího poškození.
Sledujte jejich celkové množství, rozmístění do prostoru, zda jsou zdravé, nepoškozené a neseschlé. Jejich počet by měl být přímo úměrný velikosti korunky.
Tato visačka nebo cedulku obsahuje hlavní identifikační údaj o druhu (např. Prunus avium – třešeň) a odrůdy (například Karešova), použitá podnož (u třešní například Colt), stupeň množení (zpravidla C = certifikovaný rozmnožovací materiál), pěstitel a kdo zkontroloval zdravotní stav (číslo registrace). Na další visačce (s obrázkem) můžete nalézt informace o dané odrůdě a jejich vlastnostech.
Nejlepší volbou je zajít do nejbližší ovocné školky. Stromky vypěstované v místních podmínkách s velkou pravděpodobností dobře porostou i na vaší zahradě. Tyto firmy podléhají registraci Ministerstva zemědělství, musí proto splňovat přísná kritéria.
Množitelské porosty pěstitelé pravidelně a velmi pečlivě kontrolují. Sledují kvalitu sadby, její zdravotní stav, zaplevelení pozemku, pravost odrůdy a další parametry. Pokud je vše v pořádku, příslušný státní orgán (ÚKZÚZ) vystaví certifikát, že daný výpěstek je vhodný k prodeji.
Další možností jsou zavedená zahradnictví či zahradnická centra. Pokud natrefíte na kvalifikovaný personál, můžete využít odborné rady při výběru.
Jako méně vhodné se jeví hypermarkety, kde vystavují dovozové stromky vedle sortimentu zeleniny. Opatrní buďte také s nákupy stromků na farmářských trzích nebo přes e-shopy. Občas se může stát, že stromek během přepravy zaschne nebo že spediční firma nebude k přepravovanému stromku šetrná. Značně se tím snižuje ujímavost stromku. Stromek je přece jen živá rostlina, která potřebuje určitou péči. Tím spíš, pokud ji obchodu přivezli jako prostokořennou.
Podzimní dobývání stromků z půdy může začít nejdříve začátkem října. U ovocných druhů s delší vegetační dobou (broskvoně, mandloně a ořešáky) školkaři vyrývají výpěstky z půdy nejdříve 20. října. Nejvhodnější podzimní doba na nákup stromků tedy nastává koncem října.
Zdravý a dobře rozložený kořenový systém je předpokladem úspěšného ujmutí stromku.
Po nákupu ovocný stromek co nejdříve zasadíme do předem vykopané jámy. Pokud to není možné, můžeme ho – zejména na podzim – krátkodobě uchovat ve vlhkém a tmavém sklepě. I tam však stromek zabezpečíme, aby nezaschl. Kořeny obalíme mokrým hadrem a každodenně kropíme vodou.
Kořeny ve sklepě můžeme založit i do kbelíku nebo kalfasu (maltovník) a zasypat vlhkým pískem. Jestliže nemáme jámu vykopanou nebo chceme sázet stromek později, tak ho založíme do vlhké půdy (třeba do sklizeného záhonu) chráněné před větrem (proudícím větrem by docházelo k vysychání stromku).
Foto I. Dvořák, T. Nečas, Shutterstock a autor
Rostlinu chráníme před mrazy dobrým kompostem, vyšší vrstvou listí, chvojím nebo prodyšnou netkanou textilií. Keř na podzim neořezáváme, protože tak zůstane odolnější vůči mrazu.