Vybrat dobře ovocný stromek, to je první krok k dobré úrodě. Následuje správná výsadba. Pokud nevysadíme výpěstek hned, ošetříme kořeny proti zaschnutí.
Před výsadbou se dá stromek krátkodobě uchovat ve vlhkém a tmavém sklepě. Nepodceňujeme však riziko zaschnutí. Kořeny raději obalíme mokrým hadrem a každodenně je kropíme vodou. Nebo kořeny založíme do kbelíku či kalfasu (maltovník) a zasypeme vlhkým pískem. Výpěstek můžeme umístit i do vlhké půdy sklizeného záhonu tak, aby byl chráněn před větrem a vysycháním.
Místo štěpování by mělo po výsadbě zůstat minimálně 5 cm nad zemí
Dobře vykopaná jáma je základem výsadby. Měla by být dostatečně velká, minimálně dvojnásobně, než je kořenový systém stromku. Dno vykopané jámy před výsadbou nakypříme.
Opěrný kůl pro stromek zatlučeme do dna jámy vždy před výsadbou stromu. Při zatloukání kůlu po výsadbě může dojít k poškození kořenů vysazovaného stromku.
Do výsadbové jámy stromek vždy vysazujeme stejně hluboko, jak byl pěstován ve školce.
Stromek umístíme do jámy k severní straně opěrného kůlu. Kůl tak částečně ochrání kmínek před ostrým jarním sluníčkem. Mělce vysazený výpěstek trpí suchem a špatně koření.
Před výsadbou je vhodné kořeny nebo celý stromek přes noc ponořit do vody a při výsadbě namočit kořeny do roztoku obsahující stimulační látku.
Kořenový systém rovnoměrně rozprostřeme. Kořeny se nesmí dotýkat stěn nebo být zmáčknuty. Připravenou zeminou postupně prosypáváme kořeny a průběžně ji přitlačujeme. Mírným potřásáním stromku zlepšíme kontakt kořenů se zeminou. Takto postupujeme až do zasypání celé jámy. Při výsadbě si pravidelně kontrolujeme místo štěpování, které musí zůstat alespoň 5 cm nad zemí.
Zálivka stromu po výsadbě je nesmírně důležitá. Důkladná zálivka zabezpečí dostatek vody do prostoru kořenů a vytěsní přebytečný půdní vzduch, který tam ještě zůstal po výsadbě. Před zálivkou je vhodné udělat kolem stromku zálivkovou mísu.
Ke kůlu přivážeme stromek později, nejlépe až po částečném slehnutí půdy. Případně stromek ke kůlu přivážeme volně a po sesednutí země, úvazek upravíme. Jako úvazek ke stromku použijeme plochý popruh, který se nezařezává do kmínku.
Ochrana proti okusu by měla být součástí povýsadbové péče o stromek. Mladé stromky, zejména jabloně, zajícům i srnkám nesmírně chutnají. Jako chráničku proti okusu zvěří použijeme různá drátěná pletiva, speciální plastové chráničky nebo můžeme z několika prken sbít jednoduchou ochranu kmene.
Kmínek ke kůlu přivazujeme plochým úvazem
Teplomilné peckoviny sázíme raději na jaře při rašení.
Stromky vysazujeme co nejdříve od zakoupení, ideálně na podzim. Jako nejvhodnější se jeví konec října a listopad. Sázet však můžeme až do zámrazu (zamrznutí povrchových vrstev půdy).
Na podzim je pro většinu ovocných druhů půda ještě teplá a během zimy výpěstky dobře zakoření. Stromky v květináčích můžeme průběžně vysazovat v celém vegetačním období.
Při podzimní výsadbě zastřiháváme pouze poškozené části výhonů v korunce. Detailní výchovný řez provádíme až na jaře. Pokud bychom stromek ostřihali již na podzim bez ohledu na průběh zimy, neměli bychom jistotu, který pupen nebo výhon zimu přežije. Při jarní výsadbě naopak vždy řežeme hned a také hlouběji.
Nakupujeme-li stromek v zahradnictví, ohlídáme si, aby prodavači korunu stromku nezkracovali. Výjimkou může být přeprava stromku na větší vzdálenost, aby se dobře vešel do auta. Někdy však stačí výhony do auta šetrně ohnout a stromek bez větších obtíží přepravit na zahradu.
Pamatujeme i na to, aby strom byl během zimy chráněn před okusem zvěří. V suché zimě nebo zimy abnormálně teplé je dobré stromek pravidelně zavlažovat, zvláště na výsušných půdách a na svahu.
Foto autor
Přišel podzim, s ním také čas na výsadby nových rostlin. Vedle náležitostí spojených s jejich výživou a zakořeněním je na místě předvídavost. Proč?
Za organické hnojení kvalitním kompostem se broskvoně odmění pěknou úrodou. Naopak bez jistého a pravidelného přísunu živin stromky strádají.
Nakupování rostlin k výsadbě do zahrady bývá předělem mezi teorií a praxí. Nabízíme praktické rady, jak pořizovat ovocné rostliny, aby naplnily naše představy.
V tuzemských sadech a zahrádkách se uplatňují nejrůznější tvary jabloní. Připomeňme si ty nejužívanější a to i podle výšky kmene.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
