Projet celým Českem trvá jen několik hodin. Přesto už v únoru někde vládne zima a závěje, jinde začíná teplé předjaří. S ním i výsevy. (Pokračování textu…)
K jídlu se nejvíc hodí brambory velmi rané, rané, polorané. Naopak polopozdní a pozdní se využívají hlavně jako zdroj škrobu například pro pudinky. (Pokračování textu…)
Stává se: Kdo pěstuje rajčata venku bez ochrany před deštěm, sází méně odolné odrůdy a chová se statečně – tedy neošetřuje rajčata proti plísni bramboru – , občas spláče nad výdělkem. (Pokračování textu…)
Během února přichází čas výsevu bylinek, jako je levandule lékařská. Levanduli si doma můžeme množit i řízkováním ze zdravé rostliny. (Pokračování textu…)
Od konce ledna a během února vyséváme k předpěstování rané odrůdy salátu, košťálovin a také sazenice celeru, papriky a lilku. (Pokračování textu…)
Vedle volby mezi nakládačkami a salátovkami můžeme odrůdy okurek vybírat podle toho, zda jsou partenokarpní nebo nepartenokarpní. (Pokračování textu…)
Lilek vejcoplodý neboli baklažán pochází z Indie a do Evropy se dostal ve čtrnáctém století. Známe především fialové a černé plody, ale existují i žluté a bílé. (Pokračování textu…)
V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.
Můj tatínek nechtěl jíst brambory s červenou slupkou. Pro něho to byly egyptské krmné. Dokonce poté, co jsme je na zahradě sklidili, kontroloval v odpadkovém koši, jaké slupky tam jsou. (Pokračování textu…)
Šťavnatý, aromatický, sladký, s pozoruhodnou dužninou, na talíři nebo s jiným ovocem v salátové míse potěší děti i dospělé. (Pokračování textu…)
Vysoké denní teploty a chladno v noci podporují rozvoj padlí. Najdeme ho na listech růže, hortenzie, šeříku, tavolníku, dřišťálu, mahonie, hlohyně a dalších. Rozvoj infekce zastaví včasný chemický zásah.
