Zajíci, králíci nebo srnky mohou poškodit kmínky mladých stromů do té míry, že bývá problematické dřeviny zachránit. Ožerky je třeba co nejrychleji ošetřit proti vysychání. (Pokračování textu…)
Některé zahradní nářadí bývá potřebné už od února. V lednu máme ještě čas na jeho údržbu. Můžeme také vylepšit uložení nástrojů, abychom je měli hned po ruce. (Pokračování textu…)
Půda má mít dobrou strukturu, dlouhodobý a živný humus, vyváženou zásobu živin, kyprou ornici. Potřebuje být dobře provzdušněná, udržet vláhu a výživu pro kořeny. (Pokračování textu…)
Kompost, který jsme založili teprve na podzim, v zimě nepřehazujeme. Příliš bychom tím snížili teplotu optimální pro rozkladné procesy. (Pokračování textu…)
Každá, i ta nejmenší zahrádka se stává místem setkávání člověka s přírodou. Najdou-li tu ptáci potravu během zimy, oblíbí si ji a během vegetace zde možná i zahnízdí. (Pokračování textu…)
Nejčastějším krmivem pro přezimující ptáky jsou energeticky bohatá semínka slunečnice. Energetickou bombou pro strakapoudy, žluny a sýkorky je pak hovězí lůj. (Pokračování textu…)
Některým druhům zpěvného ptactva můžeme přichystat hostinu na míru, například s rozinkami nebo ořechovými jádry, jiné potěšíme bobulemi z keřů a stromů.
Pokojové rostliny zastavují během podzimu svůj růst. Aby později nezačaly chřadnout, dbáme na několik základních pěstitelských pravidel. Připomeňme si je: (Pokračování textu…)
Důkladně očistíme a nakonzervujeme všechno nářadí, zajistíme proti vlhku hnojiva, pesticidy a další přípravky a pomůcky, které by mohla zima a mráz poškodit. (Pokračování textu…)
Jakmile přijdou silnější mrazy, přikryjeme chvojím ty stálezelené rostliny a dvouletky, které ještě nemáme chráněny. (Pokračování textu…)
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
