Kalendárium

Jakmile se v zahradě objeví první květy ovocných rostlin, mnozí začínáme pozorněji sledovat vývoj počasí. Ve vzduchu visí otázka: Ohrozí jarní mrazíky úrodu ovoce? (Pokračování textu…)

Nově zakoupenou broskvoň vysazujeme co nejdříve. Při výsadbě provedeme srovnávací řez koruny, aby nadzemní část rostliny odpovídala kořenové části. (Pokračování textu…)

Také v dubnu hrozí mrazíky, rozhodně ty přízemní, avšak mnohdy i ve vyšších vrstvách. Zejména, když se po přechodu studené fronty vyjasní. Jaro však už pomalu, ale jistě vítězí. (Pokračování textu…)

Tak nám ta příroda docela zatápí. Tedy spíše zchlazuje – sněhem a teplotami. Aspoň si můžeme vyzkoušet březnové výsevy na sníh. (Pokračování textu…)

Potřebujeme-li studený skleník nebo pařeniště trochu vyhřát, můžeme to provést tradičním venkovským způsobem, hnojem. Nejvíc hřeje hnůj koňský – intenzivně a krátce. (Pokračování textu…)

Příroda se v březnu probouzí a první zásahy proti škodlivým organismům patří k důležitým pěstitelským krokům. Později už nemusí být tak úspěšné jako časně na jaře. (Pokračování textu…)

V předjaří se probouzejí begonie, jejichž hlízy máme od loňska pečlivě uskladněné nebo jsme si je v únoru či březnu nakoupili. Aby krásně kvetly, potřebují ošetřit a vysadit. (Pokračování textu…)

Ve skleníku během března předpěstováváme papriky, majoránku, rajčata, vyséváme okurky i další ředkvičky, koncem měsíce vysazujeme salát a kedluben. (Pokračování textu…)

Minulý týden jsem chodil po Praze a na štěrkových záhonech, například na Žižkově, na Olšanském náměstí kvetou krokusy. (Pokračování textu…)

Při slabším zimním řezu révy se nám sice urodí víc hroznů, ale budou drobné s nekvalitními bobulemi. (Pokračování textu…)