Ovocná zahrada

Lískové keře někdy zazmatkují a ohlásí jaro, jakmile se koncem zimy vyskytnou teplejší dny. Jejich jehnědy pak studí sníh. (Pokračování textu…)

Ve vyšších polohách dokončíme sklizeň pozdních odrůd: Sklízíme slivoně, jako je Domácí velkoplodá, pozdní jablka (Luna, Topaz aj.) a hrušky (Erika aj.). (Pokračování textu…)

Fyziologickou skvrnitost neboli hořkou pihovitost jablka poznáme na slupce podle tmavších, 2–6 mm velkých, mírně propadlých hnědavých skvrnek. Jejich vinou plod hořkne. (Pokračování textu…)

Uprostřed srpna vývoj letorostů révy vinné ustává. Letorosty, které jsme dosud nezkracovali, nyní osečkujeme. (Pokračování textu…)

Zatímco udržovací řez peckovin během srpna stíháme na poslední chvíli, na doplňkový neboli pozdně letní řez jádrovin je ten pravý čas. (Pokračování textu…)

Na letní řez meruněk a broskvoní si najdeme čas od června do srpna. Pozdější termín řezu může snížit odolnost ovocného stromu vůči mrazu. (Pokračování textu…)

Choroba se projevuje hnědou hnilobou a soustřednými kruhy světlejších výtrusnic na povrchu plodů. Uskladněná jablka rychle zčernají. (Pokračování textu…)

Také v létě lze roubovat. V tomto období řežeme rouby bezprostředně před použitím. Chybí-li nám dostatek materiálu k roubování, můžeme očkovat. (Pokračování textu…)

Staré přehoustlé keře angreštu a rybízu je možné po sklizni prořezat. U keřů olistěných navíc snáze odhadneme, který je přehoustlý a co odstranit. (Pokračování textu…)

Teplé letní měsíce prospívají vyzrávání broskve, její chuti, obsahu cukru, odlučitelnosti dužniny od pecky. Podporují i zásobení broskvoně živinami na zimu a jaro. (Pokračování textu…)