Mraky ovlivňují srážky, teplotu i riziko mrazů. Zjistěte, jak vzniká oblačnost, proč je její předpověď složitá a co znamená pro zahrádkáře. (Pokračování textu…)
Kozoroha v přírodě nenajdete. Tedy alespoň v té naší; nejen české, ale i světské, zemské. Teď v lednu je už pozdě honit bycha i kozoroha, nejlíp je asi vidět od června – a snad až do září. (Pokračování textu…)
Dřeviny, v jejichž listech se mísí zelená s bílou až krémově žlutou barvou, by neměly chybět na seznamu žádného zahrádkáře, který chce mít hezkou a zajímavou zahradu. (Pokračování textu…)
Připomeňme, že na rozdíl od keříčkových odrůd vyžadují tyčkové odrůdy rajčat jak oporu, tak pravidelně odstraňovat zálistky. (Pokračování textu…)
Příroda okolo nás je vlastně testovací laboratoř. Pořád se snaží něco vymyslet, pozměnit. Někdy jsou změny trvalé, jindy se časem vracejí zpátky. (Pokračování textu…)
Jakmile přijdou silnější mrazy, přikryjeme chvojím ty stálezelené rostliny a dvouletky, které ještě nemáme chráněny. (Pokračování textu…)
Názory na termín řezu ořešáků se liší. Jaroslav Matejsek v průběhu více než třiceti let ověřil, že pro zdraví stromu je řez na jaře nejlepší. (Pokračování textu…)
Vedle vláhy, živin a slunce potřebujeme na jarní zahradě i spoustu informací. Někdo si připomene základní důležitosti, jiný v březnovém Zahrádkáři najde, co nezná. (Pokračování textu…)
Trpí jí zejména stromy ve vyšších a uzavřených polohách (údolích), za vlhčího počasí a také více stromy s přehoustlými korunami. Protože choroba přezimuje ve spadaném listí, je důležité jeho včasné shrabání a zkompostování.
