Mraky ovlivňují srážky, teplotu i riziko mrazů. Zjistěte, jak vzniká oblačnost, proč je její předpověď složitá a co znamená pro zahrádkáře.
Oblačnost patří k nejvýraznějším a zároveň nejlépe prozkoumaným meteorologickým jevům. Přesto zůstává její přesná předpověď jedním z nejobtížnějších úkolů moderní meteorologie. Platí to zejména pro vznik a rozpouštění nízké oblačnosti nebo pro přesné určení místa, kde se vytvoří bouřkové mraky. Meteorologické modely dnes dokážou poměrně spolehlivě určit riziko výskytu bouřek, krupobití nebo přívalových srážek. Přesné místo, kde se tyto nebezpečné jevy objeví, ale často určit nedokážou.
Mohutný bouřkový oblak typu kumulonimbus přináší intenzivní srážky, bouřky i krupobití
Oblaky jsou nezbytnou součástí koloběhu vody v přírodě. Bez jejich vzniku by nevznikaly ani dešťové srážky. Voda se však do krajiny dostává i jiným způsobem. Patří sem například rosa, která vzniká kondenzací vzdušné vlhkosti při poklesu teploty na hodnotu rosného bodu. Řadíme ji mezi usazené srážky. V některých mimořádně suchých oblastech světa se využívá i vzdušná vlhkost. Například v Chile zachycují speciální vertikální sítě drobné kapky vody z mlhy a pomáhají tak získávat vodu tam, kde téměř neprší.
Na rozdíl od vodní páry jsou oblaky dobře viditelné. Tvoří je drobné vodní kapky, ledové krystalky nebo jejich kombinace. Ty odrážejí, rozptylují a propouštějí sluneční světlo, díky čemuž oblaky na obloze pozorujeme. Pro jejich určování se používá Mezinárodní atlas oblaků, který od roku 1956 sjednocuje klasifikaci oblačnosti po celém světě. Rozlišuje deset základních druhů oblaků, přičemž každý z nich může mít různé tvary, odrůdy nebo zvláštní znaky. V roce 2017 byl atlas rozšířen o další nově popsané typy.
Kumulus je typickým oblakem pěkného počasí. Za vhodných podmínek se však může dále vyvíjet a přerůst v bouřkový oblak
Při pozorování počasí meteorologové neurčují pouze druh oblaku. Sledují také výšku jeho základny, kterou odhadují nebo měří přístrojem zvaným ceilometr. Důležitým údajem je také množství oblačnosti. Vyjadřuje se podle toho, jak velkou část oblohy mraky pokrývají. Na základě těchto údajů se používají známé pojmy jako jasno, polojasno, oblačno nebo zataženo.
Barva oblaků závisí na intenzitě a směru dopadajícího světla i na velikosti vodních kapek nebo ledových krystalků. Pokud je Slunce vysoko nad obzorem, bývají oblaky složené z drobných částic převážně bílé. Oblaky s většími kapkami působí šedě. Při východu nebo západu Slunce může vyšší obsah vodní páry nebo prachových částic způsobit typické červené zbarvení oblohy známé jako červánky.
Jednotlivé druhy oblaků se vytvářejí v různých výškách atmosféry. Podle teploty obsahují vodní kapky, ledové krystaly nebo obě skupenství současně. Právě v oblacích, kde se vyskytují obě skupenství vody, vznikají významnější srážky. Typickým příkladem jsou bouřkový oblak Cumulonimbus nebo dešťový oblak Nimbostratus.
Oblak Nimbostratus vytváří souvislou tmavou oblačnost a bývá spojen s dlouhotrvajícím deštěm nebo sněžením
Oblačnost neovlivňuje pouze déšť. Významně zasahuje také do nočních teplot. Pokud se během noci vytvoří nízká oblačnost, omezuje únik tepla z povrchu Země do vyšších vrstev atmosféry. Ranní teploty proto bývají vyšší než při jasné obloze. Právě proto se při hrozbě jarních mrazů v ovocných sadech dříve využívalo zakuřování. Vrstva kouře fungovala podobně jako nízká oblačnost – zpomalovala vyzařování tepla. Ochrana rostlin před mrazem má i další podoby, žádná z nich však není stoprocentně spolehlivá.
Foto Shutterstock
Chcete využít sluneční energii na zahradě pro ohřev vody, vytápění chatky nebo výrobu elektřiny? Poradíme vám.
Květiny reagují na délku dne, na sklon slunce nad obzorem, na míru slunečního záření. Můžeme si je tedy do zahrady vybírat i podle toho, při jaké intenzitě světla rozkvétají.
Kdybychom si mohli u zlaté rybky přát něco zahrádkářského, pak by to vedle zákazu růstu plevelů byla nejspíš možnost ovlivnit pravidelnost a vydatnost srážek. Abychom vždy měli čím zalévat.
I když máme štěstí a vody dostatek, měli bychom s ní umět šetřit. Pokud zaléváme úsporně, získáme výhodu snadného pletí; plevel bude živořit.
Vysokou násadu stolních hroznů můžeme regulovat, tím zvýšíme nejen jejich kvalitu, ale i vyzrálost. Jakmile mají bobule velikost hořčičného semínka, je vhodné na místech se stísněnými plody vystřihnout špičatými nůžkami celé hrozny.
