Abychom koruně ovocného stromu dali správný tvar a vhodný úhel rozvětvení, během řezu kontrolujeme s potřebným odstupem, zda se nám daří korunu dobře modelovat. (Pokračování textu…)
Z ovocných stromů odstraňujeme plody, které neposlouží jako potrava pro ptáky, tedy především plody mumifikované a shnilé. (Pokračování textu…)
Ačkoliv dělat radost bývá radost a přestože darovanému koni se na zuby koukat nemá, vybrat vánoční dárek člověku v oboru jeho záliby, to chce dobrý nápad. (Pokračování textu…)
Místo každoročního hrabání listí lze do některých polostinných míst vysadit dřeviny a trvalky, které ve svém hustém koberci nechají listí zmizet přirozenou přeměnou v půdní živiny. (Pokračování textu…)
S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly pampové trávy a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů. (Pokračování textu…)
Pokud není půda zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé rostliny a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky.
U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním. Mulč podpoří zakořenění.
Zelené části rostlin, např. lilie bělostné a zahradních chryzantém přikryjeme chvojím, nejlépe smrkovým. První krátké podzimní mrazíky trvalkám příliš nevadí, a není proto ani nutné s přikrývkou spěchat.
Smrkové chvojí ochrání zimující rostliny před mrazem i ledovým větrem, foto Shutterstock
Je však praktické připravit dostatek materiálu na zazimování, až přijde období dlouhodobějších mrazů, doprovázených ostrými větry, kdy teplota v noci klesne až k -10 °C a přes den se objeví holomrazy s větší intenzitou slunečního záření. Takové počasí nastává zhruba od ledna.
Pokud není půda ještě zamrzlá, vysazujeme kontejnerované okrasné stromy a keře, opadavé prostokořenné i stálezelené s kořenovým balem. (Pokračování textu…)
S výsadbou česneku nespěcháme. Včas připravíme záhon, ale stroužky zapustíme do půdy co nejpozději, aby vzešly až na jaře. (Pokračování textu…)
Již v listopadu můžeme odebírat řízky dřevin: Z jednoletých silnějších rovných prutů nařežeme asi 20 cm dlouhé řízky se třemi až čtyřmi listovými pupeny. (Pokračování textu…)
Už na podzim si můžeme promýšlet, kam v příští sezoně vysejeme okrasné zelí. Pěstujeme ho stejně jako kterékoliv jiné zelí. (Pokračování textu…)
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
