Začátkem léta truhlíkové a nádobové květiny spotřebovaly většinu živin v substrátu, do kterého byly na jaře přesazeny. V červnu jim začneme přilepšovat. (Pokračování textu…)
Dvouletky, které mají kvést příští jaro, vysejeme na konci května nebo v červnu nejlépe na výsevný záhon, do pařeniště či na podobnou pěstební plochu. (Pokračování textu…)
Broskvoně, které jsme nestihli dříve prořezat, můžeme upravit do konce května – po opadu neoplodněných, ve vývoji opožděných či nemocných plůdků. (Pokračování textu…)
U ovocných stromů je žádoucí menší množství plodů. Jabloně, hrušně a broskvoně se příliš velkým nasazením plodů oslabují. (Pokračování textu…)
Stromky, které jsme vysadili na podzim nebo na jaře a které do konce května ještě nevyrašily, zkusíme oživit následujícím postupem. (Pokračování textu…)
Zahradu na venkově bychom měli upravovat tak, aby odpovídala místním pěstitelským tradicím, klimatickým poměrům i okolní přírodě. (Pokračování textu…)
Vyberte raději nižší druhy, neboť v podmínkách opečovávané zeleninové zahrádky porostou výborně a nebudou zelenině konkurovat. (Pokračování textu…)
K oživení nejrůznějších míst zahrady se hodí rostliny v rozměrných nádobách. Čím pečlivěji je zasadíme, tím lépe se jim bude dařit. (Pokračování textu…)
Zkušení pěstitelé často radí vyčkat s výsadbou teplomilné zeleniny na venkovní záhon až do začátku června – až se zvýší teplota půdy. (Pokračování textu…)
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
