Přinášíme vám nápady na podzimní dekorace z přírodnin, které spojují úctu k tradici s krásou přírodních materiálů.
Významným dnem podzimního období je svátek Všech svatých, lidově Dušičky, na které navazuje Památka zesnulých. I ti, kteří v průběhu roku na hřbitov nezavítají, se v tomto čase vydávají na vzpomínkovou pouť doprovázenou světly svíček na znamení věčného života a rozjímáním nad našimi předky. Hřbitovy se v tento čas rozsvítí nejen spoustou svíček, ale i množstvím dekorací.
Při výrobě smutečních dekorací využíváme, mimo jiné, rozmanitost sušených rostlin a plodů, korpusy věnců, křížů i srdcí vhodných k dozdobení. Současně vybíráme materiál, který snáší dobře i sychravé počasí a je trvanlivější. Ať se jedná o dekorace ze sušeného či živého rostlinného materiálu, přizdobené přírodními či umělými doplňky, vždy musí působit důstojně.
Vypichovaná dekorace z živých materiálů
A zvládnete to jistě sami, třeba jen z materiálů, které najdete na procházce v lese, nebo jste vypěstovali na vlastní zahrádce. Pokud máte velký hrob, můžete vytvořené dekorace ladit do jednoho tónu, umocníte tak jejich dekorativní hodnotu.
Kruhová forma věnce symbolizuje koloběh života, představuje znovuzrození a myšlenku, že člověk vyrostl ze země a opět se do země vrací, také nekonečný pohyb bez začátku a konce. Rostlinný materiál proto vždy dekorujeme na tělo věnce po směru hodinových ručiček.
Srdce, květinový polštářek jsou symboly s významem, který přesahuje smrt a je spojen s láskou. Vyjadřují klid po životních starostech, jakož i naplnění, dokonalost ukončeného života. Polštářek představuje nerušený klid mrtvých.
Kříž je nejdůležitější křesťanský symbol smutku, smrti a spasení. Rovněž naznačuje naději na odpuštění hříchů a viny. Kříž je symbolem překonání smrti.
Svícen dozdobený z přírodních materiálů
Bílá znamená vzhledem ke své nebarvitosti na jedné straně odvrácení od hlučné životní pestrosti, na druhé straně je křesťanský význam bílé chápán také jako symbol zmrtvýchvstání, čistoty a nevinnosti.
Černá poukazuje na zřeknutí se barevnosti a pestrosti života. Je synonymem absolutní prázdnoty a nicotnosti. Zatímco bílá symbolizuje nový začátek, černá znamená konec.
Zelená je ve smuteční floristice projevem naděje na posmrtný život, na pokračování života pozůstalých.
Fialová je historicky používána jako duchovní, církevní barva moci. Symbolizuje rovněž pokoru a pokání.
Červená vyjadřuje lásku k zemřelému, ale také symbolizuje bolest nad jeho ztrátou.
Základ dekorace tvoří větévky modřínu zafixované jemným ozdobným drátkem do tvaru kříže. V místě křížení je vzájemně propleteme (viz detail). Pro dozdobení byly zvoleny šípky (Rosa), lístečky břečťanu (Hedera) a netřesky (Sempervium).
Ve smuteční vypichované míse nahrazují řezanou zeleň jehličnany, které ideálně podtrhnou typický smuteční charakter dekorace. Vložený oblouk vytvořený z větviček modřínu a břečťanu dodává dekoraci na objemu.
Nejen na Dušičky, ale zpravidla při každé návštěvě místa odpočinku nejbližších zesnulých rozsvěcíme na náhrobku svíci.
Podstavec pro svíci tvoří kulatina dozdobená girlandou z chvoje
Jednoduchá přízdoba na dřevěné kulatině v podobě chvojové girlandy a věnečku z větévek modřínu (Larix) dozdobená odkvetlými chocholíky řapíkaté hortenzie (Hydrangea petiolaris) aj. ji pozdvihne na netradiční svícínek.
Foto autorka
O úspěchu rostlin pěstovaných pro pietní aranžmá rozhoduje vedle jejich výběru také substrát, do kterého rostliny vysadíme.
Pamatuji z dětství, že babiččin hrob býval na hřbitově vyzdoben stejně jako ty okolní. Podzimní macešky na jaře střídaly voskovky či lobelky.
Jakkoliv prostě zní botanický název a lidové označení této rostliny – štětka soukenická, jednoduše bodlák, do vzpomínkové vazby patří.
Podzimní vypichovanou dekoraci můžeme vytvořit z jakékoliv středně velké dýně nebo tykve. Použít se dá cuketa i meloun.
Týká se keřů kvetoucích na loňských výhonech, u nichž nesmíme proto dělat řez v období vegetačního klidu, neboť bychom odstranili ty části, na nichž se květy tvoří. Proto, pokud je u těchto keřů nutný, musíme řezat ihned po odkvětu.
