Rostlina byla pojmenována na počest švédského obchodníka a mecenáše Clase Alströmera (1736–1794), který měl velkou zálibu v květinách.
Jeho otec Jonas Toresson – syn Toreho – se ještě jmenoval podle skandinávských zvyků, ale později si jméno změnil na Alström.
Byl to člověk s všestrannými zájmy. Sledoval novinky v evropském zemědělství a průmyslu a celkem úspěšně je zaváděl ve Švédsku. Založil továrnu na zpracování vlny (už v roce 1724), postavil cukrovar (v Göteborgu), věnoval se zlepšování chovu ovcí a zkoušel pěstovat brambory.
K jeho zájmům patřila i stavba lodí nebo kožedělný průmysl. V roce 1739 patřil k těm, kdo založili Královskou švédskou akademii věd. Za zásluhy o hospodářství Švédska byl povýšen do rytířského stavu a při té příležitosti si pozměnil jméno na Alströmer. Svou všestrannou aktivitou ovlivnil i zájmy svého syna.
Alstroemérie Green Day
Clas vystudoval univerzitu v Uppsale, kde spojil studium přírodních věd (hlavně chemie) a ekonomie. Měl štěstí na slavné učitele – botaniku ho učil Linné; matematiku a fyziku chemik a mineralog a jeden ze zakladatelů agrochemie J. G. Wallerius (1709–1785).
Clas byl celý život především obchodník, ale obchodník se širokým rozhledem. Cestoval nejen za obchodem, ale i za svými zálibami, většinou po jižní a západní Evropě. Tak v letech 1760–64 se věnoval především svým zálibám, navštívil jižní Španělsko, Francii, Itálii, Německo, Nizozemí a Anglii. Na cestách si dopisoval s Linném a stále se zajímal o botaniku. Přivážel si různé rostliny, sbíral je i pro Linnéa.
Hybridy alstromérií hýří barvami
Alstromérie (Alstroemeria) má také nepoužívané české jméno – boubelka.
Vybudoval soukromou botanickou zahradu v Kristinedalu u Göteborgu (dnes v městské čtvrti Gamlestaden), podporoval botanika A. Dahla, kterého v zahradě na Linnéovo doporučení zaměstnal. Byl to Linné, kdo počest příznivce květin Alströmera pojmenoval květinu jeho jménem.
Dnešní známá göteborgská botanická zahrada ovšem nemá s Alströmerem nic společného, byla otevřena až v roce 1923, ke třístému výročí založení města.
Foto M. Paclová
Historie je protkána jmény významných osobností a v tom zahradnickém a botanickém světě tomu není jinak. Mnohá jména navíc známe z názvů rostlin.
Begonie, česky také někdy nazývaná kysala, byla pojmenována po francouzském státním úředníkovi, který sloužil Ludvíkovi XIV.
Theodor Gaza, jenž žil asi v letech 1400–1475, se narodil v Soluni, proto měl ve jménu přívlastek Soluňský: Theodorus Gaza Thessalonicensis.
Vistárie (Wisteria), známá i jako glycina, se jmenuje podle Caspara Wistara (1761–1818). Celkem logicky by se dalo čekat, že latinské jméno bude Wistaria.
Teplé slunné dny, které přicházejí uprostřed zimy, mohou způsobit mírné proudění mízy, hlavně na osluněných a ohřátých stranách kmenů. Značné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí pak kmeny nevydrží a popraskají.
