Jehličnan pěstovaný v nádobě může zastoupit tradiční řezaný vánoční stromek a to třeba i opakovaně. Je však třeba ho na krátkodobou změnu životních podmínek připravovat.
Stromek postupně přivykáme na teplejší interiérové prostředí, pravidelně ho zaléváme a rosíme. Hned po Vánocích mu zajistíme chladnější prostory, a pozvolna ho tak přibližujeme venkovním teplotám.
Je třeba, aby dřevina byla chráněna před větrem a stíněna před sluncem.
Pokud chceme stromek ještě během zimy umístit venku v zahradě, zapustíme kořenovou nádobu do půdy a zeminu zakryjeme vrstvou mulče.
Necháme-li živý vánoční stromeček v květináči dva tři týdny v pokojových podmínkách, většinou se probudí ze zimního klidového stavu a do lednové ani únorové zahrady ho vracet již nemůžeme. Optimálním řešením je pro něj najít chladné, ale bezmrazé světlé místo, kde přečká do jara bez újmy.
Vysadit strom do zahrady natrvalo, nebo ho ponechat v nádobě pro vánoční příležitost? Foto Shutterstock
U stálezelených rostlin vysázených na exponovaných stanovištích – osluněných a proti větru nechráněných místech – je dobré zajistit stínění.
Cibuloviny mohou kvést také o Vánocích. K tomu je však zapotřebí cibule preparovat, tj. tepelně ošetřit. Pokud takto připravené cibule nemáme, můžeme květiny vybídnout ke kvetení podobně.
Pro správné uskladnění hlíznatých květin je třeba teplota v rozmezí 5–10 °C. Ovoci svědčí 4 až 5 °C, zelenině spíše méně.
Po zimě má půda ideální drobtovitou strukturu a postupně během vegetace dochází ke slehávání vlivem gravitace. Zejména kořenové zelenině svědčí výsev do hlouběji prokypřené půdy. Také vývoji a plodnosti rostlin prospívá kypření a okopávka.
