Pro skladování jablek a dalšího ovoce vybíráme jen kvalitní plody. Vyhneme se jejich uložení v sousedství brambor, řepy a další kořenové zeleniny.
Právě tak nevhodné je skladovat společně s jablky i celer, pór a podobnou jinou zeleninou výraznou svou vůní, protože jablka tyto pachy snadno přijímají.
Ideálními podmínkami pro skladování je pak chladné, ale bezmrazé prostředí. Většina zeleniny si podrží svou kvalitu v prostředí o něco vlhčím, než jaké svědčí ovoci. Cibule a česnek ovšem vyžadují specifické podmínky –chlad a sucho.
Druhy zeleniny, které snášejí mírné poklesy teplot k bodu mrazu nebo i pod něj (kořenová zelenina, zelí a čínské zelí, kedlubny, růžičková kapusta), můžeme ponechat na záhonu co možná nejdéle a to až do konce října nebo i do začátku listopadu. Zelenina dobře vyzraje.
Pór pod ochrannou fólií vydrží na záhoně déle; foto Shutterstock
Část z nesklizených plodin můžeme nechat zhruba do Vánoc pod fóliovým krytem. Zeleninu v potřebné kvalitě tak uchováme i při mrazivých teplotách a to přibližně do -5 °C. Dvojitá fólie dokáže uchránit zeleninu v půdě až při -10 °C.
Vyváženou chuť a vůni dává řadě pokrmů cibule. Pro pěstování na zahradě můžeme odrůdy vybírat i podle toho, jak ji používáme v kuchyni.
Nejběžnější poruchy rostlin, které nezavinili ani škůdci, ani choroby, způsobuje nesprávná výživa, tedy nedostatek nebo nadbytek některých prvků.
Pro správné uskladnění hlíznatých květin je třeba teplota v rozmezí 5–10 °C. Ovoci svědčí 4 až 5 °C, zelenině spíše méně.
Které teploty a jaká vzdušná vlhkost svědčí které zelenině, aby vydržela uskladněná až ke spotřebě? A kolik měsíců má zelenina vlastně vydržet v optimálních podmínkách?
Týká se keřů kvetoucích na loňských výhonech, u nichž nesmíme proto dělat řez v období vegetačního klidu, neboť bychom odstranili ty části, na nichž se květy tvoří. Proto, pokud je u těchto keřů nutný, musíme řezat ihned po odkvětu.
