Potěšení z prvních jarních květů začíná vlastně už na podzim. V září a říjnu hledáme na svých zahradách nejvhodnější místa pro výsadbu cibulovin. Možností je dost.
Cibuloviny se na nás mohou smát z trvalkových záhonů, skalek, květináčů a truhlíků. Stejně tak potěší, když tu a tam vykukují z trávy, která se po zimě teprve vzpamatovává. Pro jistotu si ovšem pamatujeme, kde cibulky čekají na svou příležitost a v těch místech odložíme jarní sečení na dobu, až zatáhnou. V opačném případě by se z trávníku po letech vytratily…
Radost z blížícího se jara znásobí i podzimní výsadba cibulovin ve skupinkách.
Také záhony s růžemi budou v příští sezoně dlouho chudé, proto se na nich cibuloviny velmi dobře uplatní. Pro podsadbu jsou vhodné zejména botanické tulipány, modřence, ladoňky, sasanky (Anemone blanda), které brzy zatahují a neruší tak krásu růžových květů. Tyto cibuloviny mohou mezi růžemi zůstat i déle, aby vytvořily koberec. Žloutnoucí listí cibulovin pak na oplátku zakryjí listy narůstajících růží…
Květy sasanek vábných či rozkošných (Anemone blanda) se rozrůstají do koberců, foto Pavel Sekerka
Vysazujeme většinu cibulovin a hlíznatých rostlin: narcisy, tulipány, hyacinty, cibulové kosatce, také drobné cibuloviny, jako jsou modřence nebo ladoňky.
Hlíznaté květiny vysazujeme v teplejších oblastech koncem měsíce. Zohledníne i vývoj počasí. Jiřinky a další květiny pak krášlí zahradu po celé léto až do podzimních mrazíků.
Podzim a září zvlášť se hodí pro výsadbu cibulových květin. Za několik měsíců nás první jarní květy potěší tím víc, čím lepší podmínky rostlinám vytvoříme.
Většině cibulových květin vyhovují středně těžké, propustné a humózní půdy, které nebyly přímo hnojeny čerstvým chlévským hnojem. Narcisy mají rády těžší půdu, hyacinty naopak lehčí.
Týká se keřů kvetoucích na loňských výhonech, u nichž nesmíme proto dělat řez v období vegetačního klidu, neboť bychom odstranili ty části, na nichž se květy tvoří. Proto, pokud je u těchto keřů nutný, musíme řezat ihned po odkvětu.
