Trvalky, které pěstujeme jako letničky na záhonech, v truhlících či nádobách, přesadíme do květináčů a přeneseme na chráněná místa v domě.
Rostliny již nehnojíme, zaléváme mírně.
Z menších trvalek se jedná o pelargonie, fuchsie, pařížskou kopretinu (Argyranthemum frutescens) a jihoafrickou kopretinu (Euryops pectinatus), kapskou astru (Felicia amelloides), svlačec (Convolvulus sabatius), smil řapíkatý (Helichrysum petiolare), moud – molice (Plectranthus) a irezínu (Iresine).
Do studeného vzdušného alespoň trochu světlého prostoru umístíme oleander, mračňák (Abutilon), ibišek neboli čínskou růži (Hibiscus rosa – sinensis), kalokvět (Agapanthus), vavřín (Laurus), aukubu, citroník (Citrus), durman (Brungmansia), juku a všechny palmy. Mírné teplo (asi 10 °C) snášejí pro přezimování mračňák, ibišek čínská růže a agave.
Abutilon, mračňák, foto M. Kožešník
Ve druhé polovině září se již běžně objevují noční mrazíky. Pamatujeme proto na všechny choulostivé rostliny a včas je umístíme do bezpečnějších míst.
Asi metr vysoká s jednoduchými nebo i plnými květy velkými v průměru 4 až 5 cm. Většinou v jemných růžových odstínech.
Podzim a září zvlášť se hodí pro výsadbu cibulových květin. Za několik měsíců nás první jarní květy potěší tím víc, čím lepší podmínky rostlinám vytvoříme.
Září je hlavním obdobím pro podzimní výsadbu a přesazování trvalek a bylinek. Rostliny stihnou do zimy dobře zakořenit. Současně můžeme rostliny množit – dělením trsů.
Týká se keřů kvetoucích na loňských výhonech, u nichž nesmíme proto dělat řez v období vegetačního klidu, neboť bychom odstranili ty části, na nichž se květy tvoří. Proto, pokud je u těchto keřů nutný, musíme řezat ihned po odkvětu.
