Stromkům v prvním roce po výsadbě zkrátíme během června letorosty, které prodlužují vybrané kosterní výhony a to na 20-30 cm délky.
Výhony krátíme k listu směřujícímu ven z korunky. Dbáme i na rovnováhu všech vybraných hlavních větví. V případě potřeby můžeme nevhodně se vyvíjející horní výhon celý vyříznout a použít pro tvarování korunky výhony ze spodních oček. Ostatní letorosty zkracujeme za 5.– 6. listem, aby nekonkurovaly prodlužujícím výhonům.
Broskvoň po letním řezu, foto Tomáš Jan
Dvouletým stromkům zkracujeme opět prodlužující ramena na 30 cm; slabší nezkracujeme a ty rostoucí blízko prodlužujících hlavních větví zkrátíme více, aby nekonkurovaly. Je důležité, aby se každá ze 3-4 kosterních větví rozvětvila ve vzdálenosti asi půl metru od kmene.
Červnový řez není nutný zpravidla již od třetího roku, je však účelný pro zmlazované stromy. Omezíme tak růst dlouhých výhonů a podpoříme vznik plodného obrostu.
Prodlužující výhony broskvoní vytváří v paždí listů předčasné výhony, které snižují tvorbu pravých květních pupenů. Stromy pak na jaře hůře kvetou. Proto ve střední části prodlužujících výhonů předčasné výhony zaštípneme, nebo osečkujeme koncem června na jeden list.
Koruny broskvoní také prosvětlujeme časně letním řezem. Zlepšíme tím především diferenciaci květních pupenů (oček) na ponechaných letorostech, které pak i lépe vyzrávají ve dřevě.
Nově zakoupenou broskvoň vysazujeme co nejdříve. Při výsadbě provedeme srovnávací řez koruny, aby nadzemní část rostliny odpovídala kořenové části.
Broskvoně, které jsme nestihli dříve prořezat, můžeme upravit do konce května – po opadu neoplodněných, ve vývoji opožděných či nemocných plůdků.
Dobré pro řez broskvoní je umět rozlišovat různé druhy výhonů této ovocné dřeviny. Nejlepší z broskví se tvoří na pravých plodných výhonech.
Řez broskvoní se liší od řezu jiných ovocných druhů. Každoročně u nich provádíme hluboký řez. Nikdy je neřežeme během vegetačního klidu.
Přirozený červnový propad plodů u ovocných stromů začíná ve druhé polovině června. Je nejčastěji následkem nedostatečného oplodnění, napadení stromu škůdci, nepříznivého počasí během květu, mrazových škod nebo i silného konkurenčního boje plodů.
