Do konce února dokončíme prosvětlovací nebo zmlazovací řez odolných okrasných stromů, keřů, popínavých dřevin a těch, které jsme vysadili na podzim, ale neseřezali jsme je
S řezem naopak počkáme u choulostivějších druhů, které přes zimu namrzají. Neřežeme ani velké větve dřevin, které při poranění hodně roní mízu – břízy, javory a ořešáky prořezáváme až během vegetace, když se tok jarní mízy zpomalí, obyčejně to je podle vývoje počasí koncem dubna, začátkem května.
V nizozemské provincii Severní Brabantsko upravují koruny lip obecných do tradičního tvaru, který slouží jako sluneční clona. Lípa je dobře tvarovatelný strom, rány se brzy hojí. Lípu lze řezat celoročně, pravidelný řez nepotřebuje. Foto Shuterstock
V únoru řežeme též dřevité řízky ze zdravých rostlin a nenamrzlých výhonů okrasných dřevin, které upravíme na konečnou délku řízku, popřípadě je ošetříme stimulátorem. Ty pak uložíme na chladném chráněném místě. Po rozmrznutí půdy je ihned vysazujeme zasazením do tří čtvrtin výšky. Při dobré péči získáme do podzimu mladé sazenice.
Střídání mrazivého a teplého počasí ztěžuje zahradním rostlinám vstup do vegetační sezony. Hrozí, že se předčasně probudí, ale poškodí je teploty pod bodem mrazu. Proto je v únoru chráníme před mrazem i před…
Bříza, habr, okrasné třešně, katalpa (Catalpa), pajasan (Ailanthus), magnolie a další rostliny v předjaří a na jaře intenzivně rostou díky silnému mízovému toku.
Koncem zimy nastává doba vhodná pro seřezání okrasných stromů na hlavu. U keřů se pro obdobný postup používá termín na pařez nebo na pahýl a to podle výšky řezu.
Stromky, které jsme vysadili na podzim nebo na jaře a do konce května ještě nevyrašily (u ořešáku čekáme do konce června), lze použít následující postup pro oživení. Stromky vyjmeme ze země, kořeny čerstvě seřízneme do živého a zdravého dřeva.
