Jahodník vadne a odumírá? Nebo vám z dřevěného trámu vyrůstají drobné plodnice? Poradíme, co může být příčinou a jak postupovat.
Odborníci ČZS radí s problémy na zahradě. Tentokrát se podíváme na vadnoucí jahodník a na houby, které se objevily na dřevěném trámu.
Dotaz čtenáře: Již v červnu mi značná část rostlin jahodníku začala jakoby vadnout až odumírat a do současnosti se tato situace zhoršuje. Nevíte, co je příčinou a jestli se s tím dá něco dělat?
Odpověď odborníka: Váš porost jahodníku je pravděpodobně napaden některou z těchto houbových chorob – fytoftorovou krčkovou hnilobou (Phytophthora cactorum) nebo velmi příbuznou červenou hnilobou kořenů jahodníku (Ph. fragariae var. fragariae).
Základem ochrany je používání zdravé sadby. Jahodník bychom na stejném pozemku neměli pěstovat dříve než po 6 letech a na jednom místě nejdéle 3 roky. Jahodník také není vhodné hnojit chlévskou mrvou. Za velmi náchylnou odrůdu je považována Elsanta, za odolnější pak například Darselect, Florence, Korona nebo Pegasus.
Dotaz čtenáře: Z trámu nám začaly vyrůstat tyto drobné plodnice, přestože je natřený barvou. O jakou houbu se jedná a hlavně jak ji odstranit?
Odpověď odborníka: Velmi běžným druhem saprotrofního, tedy mrtvou organickou hmotu preferujícího, choroše je trámovka plotní (Gloeophyllum sepiarium). Nalézáme ji v drtivé většině na jehličnatém dřevě, především na smrku a borovici. Je to typický technický škůdce dřeva, který ve stadiu vzniku plodnic toleruje vysychání a expozici UV záření. Fruktifikaci, tedy tvorbu plodnic, tohoto druhu sluneční záření a vyšší teploty přímo podporují. Dřevní hmotu rozkládá hnědorezavou hnilobou, která degraduje celulózu a hemicelulózy. To má za následek trámečkový rozpad opracovaného materiálu. Od dvou příbuzných druhů se pozná oranžovým okrajem klobouku a hustými lupeny.
Jakmile houba vytvoří plodnice, je již většinou pozdě na ochranu stavebního materiálu. Trvalé snížení vlhkosti substrátu pod 20 % a zastavení růstu mycelia pomocí vsypání soli (NaCl) do prasklin, odkud plodnice vyrůstají, je možným, avšak nejistým řešením, zvlášť pokud se jedná o materiál vystavený venkovním podmínkám. Aplikace fungicidů nebo Pythium oligandrum („chytrá houba“) bývá neúspěšná. Nejúspěšnějším řešením je spálení napadené části a použití materiálu z tvrdého listnatého dřeva, například dubu či buku, namísto smrkového nebo borového dřeva. To preferuje nejen trámovka plotní, ale také jiné technicky významné dřevokazné houby, jako jsou dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) či popraška sklepní (Coniophora puteana).
Se všemi těmito druhy se můžeme setkat primárně v jehličnatých lesích. Přechod k degradaci technicky opracovaného dřeva je jevem sekundárním, překvapivě i u dřevomorky domácí, která se ve volné přírodě objevuje zřídka, ale občas je na smrcích k vidění. Nevětrané dřevní konstrukce a stavby jí vyhovují daleko více. U nosných konstrukcí je při podezření na významné napadení vhodné posouzení odborníkem.
Text byl redakčně upraven a aktualizován podle podkladů z časopisu Zahrádkář.
Foto archiv časopisu Zahrádkář a Shutterstock
Na zahradách se často objevuje třepenitka svazčitá. Jak tuto mírně jedovatou houbu poznat a jak ji odlišit od jedlé třepenitky makové?
Zdravotní stav jahodníku je převážně spojován jen se šedou hnilobou, neboli botrytidou. Toto oblíbené ovoce je však mnohem náchylnější.
Otázka: Na zahradě mám borovici a každoročně na ní hnědnou a opadávají jehlice. Může to být nebezpečná sypavka?
Otázka: Těsně u kmene jabloně vyrostly na podzim nějaké houby. Vypadají jako václavky, ale ty to zaručeně nejsou.
Jakkoliv prostě zní botanický název a lidové označení této rostliny – štětka soukenická, jednoduše bodlák, ve vzpomínkových aranžmá jí svěřujeme čestné místo. Spolu s dalšími v pietní vazbě uctívá Památku zesnulých.
