Poručíme větru a dešti? Podívejte se, jak se vědci snaží ovlivňovat oblaky, vyvolat déšť nebo chránit úrodu před krupobitím a jarními mrazy.
Slova z Písničky mladých budovatelů, jejíž text prý napsal autor pohádkového Rumcajse Václav Čtvrtek, jsou sugestivní připomínkou komunistické propagandy. Ovšem snaha ovlivnit počasí tu byla, je a bude. A zdá se, že je to úkol, se kterým si moderní věda stále neumí úplně poradit. Leda, že by pomohlo nějaké to loupežnické kouzlo.
Teorií, jak by bylo možné počasí ovlivnit, je spousta. A přibývají další. Praktické řešení ale zůstává v nedohlednu. Například zásahy do vývoje oblaků. Ty jsou směřovány jak na vyvolání srážek, tak na zabránění krupobití. V sadech a vinicích se snaží zemědělci zabránit zničení úrody při nízkých jarních teplotách.
Jednou z možností, jak krupobití předejít, je dodat do oblaku umělá kondenzační jádra. Tento tzv. princip předčasného deště využívá faktu, že díky dešti klesne množství přechlazené vody v oblaku a tím se zabrání vývoji velkých krup. Částice soli sloužící jako kondenzační jádra se do oblaku dopravují raketami nebo děly, případně speciálně vybavenými letadly či pozemními generátory. Technologie jsou finančně velmi náročné a o jejich používání se snaží některé země na jihu Evropy. Ovšem výsledek je jen obtížně prokazatelný. Současné poznatky stále ukazují, že účinnost podobných zásahů závisí na konkrétních podmínkách a u potlačování krupobití nejsou důkazy zatím dostatečné k jednoznačnému potvrzení účinku.
Pozdním mrazíkům se pěstitelé brání zapalováním
různých svící nebo dýmováním.
Objevují se i další komerční projekty poskytující ochranu před krupobitím na základě akustických efektů – i jejich účinnost lze jen problematicky ověřit.
Lidé se pokoušejí i uměle vyvolat déšť. Využívá se přitom faktu, že v našich zeměpisných šířkách padají výraznější srážky ze smíšených oblaků. Dodáme-li do oblaku kondenzační jádra, například krystalky jodidu stříbrného, začnou částice narůstat a padat v podobě deště k zemi. Víc se o této metodě mluvilo třeba před zahajovacím ceremoniálem 29. letních olympijských her v Pekingu. Letectvo a dělostřelectvo mělo zařídit, aby se mraky vypršely ještě před Pekingem. I tato metoda je drahá a výsledky nejsou vždy uspokojivé. Účinek zasévání oblaků navíc závisí na typu oblačnosti a dalších meteorologických podmínkách.
V posledním desetiletí vědci experimentují například s infračerveným laserem. Ten vysílá krátké pulsy o vysoké energii do prostředí nasyceného vodní parou – tedy do oblaku. Paprsek ionizuje molekuly dusíku a kyslíku a ty fungují jako kondenzační jádra. Dál už je proces podobný jako v případě, že do oblaku dodáváme jodid stříbrný, ovšem s tím rozdílem, že dešťové kapky vznikají jen v místech, kudy paprsek prochází. Vědci z Německa, Švýcarska a Francie tak dál hledají způsob, jak ovlivnit větší část oblačnosti.
Infikování oblaků kondenzačními jádry (kresba M. Malá)
Obecně – umělá infekce oblaků je nákladná a navíc s nejistým výsledkem. Jako daleko účinnější ochrana před kroupami se jeví například ochranné sítě. Jak by řekl klasik: „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.“
Mezi metody ovlivnění počasí, resp. jeho důsledků, patří i ochrana před jarními mrazy. Tradiční je zadýmování sadů a vinic. Kouř z ohně pocházející například z větví či speciálních parafínových svící nechrání rostliny primárně tím, že je teplejší než okolí. Hlavní je fakt, že dým vytvoří vrstvu, která brání dalšímu ochlazování zemského povrchu podobně, jako kdyby se vytvořila oblačnost. Teplo ze zemského povrchu tak neuniká do atmosféry, protože kouř jednoduše brání vyzařování tepla.
V některých sadech se používá mlžení. Voda vytvoří kolem květů ledovou krustičku, která je
ochrání
A protože se vzduch ochlazuje od zemského povrchu, pomáhá proti mrazu i rozvířit vzduch, narušit proces vyzařování promícháním vzduchu ležícího při zemi se vzduchem z vyšších vrstev atmosféry. Používají se větráky nebo i helikoptéry, které prolétají nad lokalitami, které ohrožuje přízemní mráz. Jistou ochranu může rostlinám nabídnout i led, který vznikne poté, co se už při podnulových teplotách rostliny orosí. Tradiční metodou je i zakrývání rostlin netkanou či jinou textilií.
Navzdory budovatelským songům si počasí poroučet nedá. Naštěstí! Dnes stejně jako v době vzniku tohoto článku platí, že možnosti člověka ovlivňovat počasí jsou omezené. Některé metody zasévání oblaků mají za určitých podmínek vědecky doložené účinky, jiné zůstávají nejisté. Rozhodně ale neumíme na povel vytvořit déšť, změnit směr větru nebo jednoduše zastavit silnou bouři. A právě četnější výskyt extrémních jevů je typickým znakem změny klimatu. Ale o tom třeba až někdy příště.
Redakčně upraveno a aktualizováno podle původního článku z časopisu Zahrádkář.
Fotot Shutterstock
Mraky ovlivňují srážky, teplotu i riziko mrazů. Zjistěte, jak vzniká oblačnost, proč je její předpověď složitá a co znamená pro zahrádkáře.
Chcete využít sluneční energii na zahradě pro ohřev vody, vytápění chatky nebo výrobu elektřiny? Poradíme vám.
Na jaře mohou pěstitele jádrového, peckového i drobného ovoce potrápit pozdní jarní mrazíky. Jak proti nim bojovat?
Jakmile se v zahradě objeví první květy ovocných rostlin, mnozí začínáme pozorněji sledovat vývoj počasí. Ve vzduchu visí otázka: Ohrozí jarní mrazíky úrodu ovoce?
Před koncem měsíce je čas uklidit závlahovou techniku a vypustit vodu ze závlahového systému. Postřikovače je nejlepší rozebrat na jednotlivé díly, do sucha vytřít a usušit, a nakonec ošetřit minerálním tukem či olejem.
