Máte hustá keříčková rajčata nebo vám ve skleníku postupně vadnou papriky? Odborník ČZS radí, kdy listy neodstraňovat a jak problémy řešit.
Keříčková rajčata se běžně nevyštipují, ale co dělat, když jsou příliš hustá? A proč papriky ve skleníku postupně vadnou, přestože pravidelně měníte půdu? Přinášíme odpovědi na dva časté dotazy našich čtenářů.
Dotaz čtenáře: Máme malou zahrádku, proto jsme letos místo tyčkových rajčat vyzkoušeli keříčkovou odrůdu Orbit. Rostliny jsme vysadili poměrně blízko sebe a nyní jsou velmi husté. Uvnitř keřů je mnoho větví i listů a plody mají málo slunce. Máme část listů odstranit, i když je na sáčku se semeny uvedeno, že se keříčková rajčata nevyštipují?
Ilustrační foto Shutterstock
Odpověď odborníka: Obecně není vhodné zdravé listy z keříčkových rajčat odstraňovat. Právě listová plocha zajišťuje tvorbu asimilátů, které rostlina využívá pro výživu plodů. Čím více zdravých listů má, tím lépe mohou rajčata dozrávat a vytvářet typickou chuť i aroma. Plody vystavené přímému slunci sice často rychleji získají červenou barvu, to ale automaticky neznamená lepší kvalitu. Naopak mohou být méně chutné a po prudkém dešti častěji praskají než rajčata chráněná listy. Hustší porost však může vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj houbových chorob. Proto musíme dodržovat doporučené rozestupy při výsadbě, zajistit dobrou cirkulaci vzduchu a zabránit tomu, aby rostliny ležely na zemi. Pomoci mohou například nízké plastové bedýnky, stočené pletivo nebo jiné jednoduché opory. Odstraňujeme pouze listy, které napadly choroby nebo škůdci. Zdravé listy je lepší ponechat, protože vývoj kvalitních plodů bez nich nenahradíme.
Dotaz čtenáře: Papriky mi ve skleníku začnou vždy vadnout od jednoho větvení a postupně odumře celá rostlina. Půdu pravidelně obměňuji, přesto problém přetrvává. Podobně je to s okurkami – pokud je nenaroubuji na tykev, po začátku plodnosti také zvadnou. Co může být příčinou?
Odpověď odborníka: Podle zaslaných fotografií jde u paprik o bílou hnilobu zeleniny, kterou způsobují houby rodu Sclerotinia. Patogen vytváří černá klidová stadia – sklerocia –, která mohou v půdě přežívat i deset let. Přenášejí se také na nářadí, obuvi nebo rostlinných zbytcích. Napadají nejen papriky, ale také rajčata, okurky, salát, fazol, hrách, mrkev, petržel, čekanky nebo košťálovou zeleninu. Dodržet dostatečně dlouhý osevní postup je proto ve skleníku velmi obtížné. Stejný problém pravděpodobně způsobuje i opakované odumírání okurek. Roubování na odolnější podnože je v takové situaci jedním z nejúčinnějších řešení.
K omezení výskytu choroby lze využít také biologické přípravky založené na prospěšných mikroorganismech, například Pythium oligandrum, Bacillus subtilis, Coniothyrium minitans nebo Trichoderma afroharzianum. Tyto přípravky fungují především preventivně a musíme je používat podle návodu. Možností je také ekologické ošetření přípravky na bázi lecitinu nebo použití registrovaných fungicidů s účinnými látkami, jako jsou isofetamid, cyprodinil či fludioxonil. Ani chemická ochrana však není všemocná, proto je vždy důležitá především prevence a omezení šíření choroby ve skleníku.
Foto archiv časopisu Zahrádkář a Shutterstock
Jak ochránit rajčata před plísní a fyziologickým nedostatkem vápníku? Které rady jsou zavádějící a jak zajistit zdravou úrodu až do podzimu.
Různé části rajčat napadá více než jedna houbová choroba. Nejprve nastupuje septorióza a alternariová skvrnitost rajčete. Pak během léta plíseň bramboru na rajčatech.
Na zahradě nejvíc ohrožují okurky mšice, klopušky a plíseň okurková. Ve skleníku mšice, třásněnky, molice, svilušky, plíseň okurková, vadnutí okurek.
Pěstitelovu radost z úrody rajčat občas kazí nekróza, virózy, bakteriózy a jiné rostlinné poruchy a choroby. Lze vady rajčat omezit?
Vysoké denní teploty a chladno v noci podporují rozvoj padlí. Najdeme ho na listech růže, hortenzie, šeříku, tavolníku, dřišťálu, mahonie, hlohyně a dalších. Rozvoj infekce zastaví včasný chemický zásah.
