Jak ochránit rajčata před plísní a fyziologickým nedostatkem vápníku? Které rady jsou zavádějící a jak zajistit zdravou úrodu až do podzimu.
Možná už od konce listopadu začínáme stonat po našich voňavých rajčatech, která nám rostla a zrála na zahradě. Zároveň nás začínají znervózňovat prognózy, že příští rok bude chladnější a vlhčí. Tahle kombinace přeje například zelí, květáku nebo brokolici, ale rajčatům nesvědčí. Přemýšlíme proto, jak zařídit, aby rostliny zůstaly zdravé a nemuseli jsme je příliš ošetřovat. První, co bychom měli udělat, je najít místo, kde rajčata po dešti rychle osychají a plíseň se na nich nemůže uhnízdit. Pomoci může i ochrana před deštěm – pěstování u domu pod střechou, na kryté terase nebo ve skleníku. Vyplatí se také nahlédnout do nabídky semenářských firem a vypěstovat si sazenice odrůd s nižší citlivostí k plísni na rajčatech.
Jestli jsme nesáhli k žádnému z uvedených opatření, není všemu konec. Když budeme během deštivých období léta rostliny pravidelně kontrolovat a při prvních náznacích choroby je ošetříme vhodným přípravkem s preventivním i kurativním účinkem, můžeme sklízet kvalitní a zdravé plody až do podzimu. Pokud dodržujeme doporučené ochranné lhůty, případně si je ještě prodloužíme, nemusíme mít obavy. Zdravotní ústav, který hraje důležitou roli při povolování přípravků a stanovování ochranných lhůt, stojí na straně spotřebitele.
Plíseň ve stádiu, kdy je použití systémových přípravků ještě možné, pomůže
Už od výsadby můžeme zvolit cestu ošetřování rostlin přípravky, které podporují jejich přirozenou odolnost – různými kondicionéry a podpůrnými látkami. Při mírném tlaku chorob mohou být dostačující. Bohužel silnější ataky nemocí často neustojí. Pak máme na výběr. Buď situaci přijmout a vzdát se části úrody, nebo rostlinám uváženě pomoci výše zmíněnými přípravky. Jen bych chtěl varovat před neuváženými kroky a zaručenými radami, které mohou skutečně vést k tomu, že o rajčata přijdete.
Plíseň rajčete na stonku
Skořápky jsou zdrojem vápníku. Mnoho lidí slyšelo nebo četlo, že skořápky nastlané na zem nebo přidané ke kořenům ochrání rostliny před fyziologickým nedostatkem vápníku, nově označovaným jako Ca-deficientní nekróza vrcholu rajčete. Přestože tuto radu mnoho lidí šíří dál, často i z vlastní zkušenosti, nefunguje to. Skořápka je tvořena převážně uhličitanem vápenatým, který se v půdě rozkládá v horizontu měsíců až let. Skořápky tedy hnojí až kulturu vysetou nebo vysazenou nejdříve na podzim, častěji až v následujícím roce. Pravidla této hry jsou jiná.
Mokro, dlouhé ovlhčení listů jsou živnou půdou pro plíseň
Odolnost proti plísni nemusí znamenat odolnost vůči Ca-deficitu. A platí to i opačně. V sortimentu najdeme desítky, stovky i tisíce odrůd s různou mírou odolnosti. Zkoušejte, zapisujte si poznatky, pozorujte, co pěstují sousedi a známí, ptejte se, co a jak dělají. Hlavně si vše zapisujte, ať to nezapomenete. Citlivější mohou být některé odrůdy cherry rajčat, ale i odrůdy určené pro běžný konzum o hmotnosti 80–120 g nebo některá steaková rajčata. Když vám soused řekne, že dal do země skořápky a zároveň ošetřoval rostliny na list přípravkem s vápníkem v chelátové formě nebo použil ledek, chlorid vápenatý, křemík či jejich kombinace, a vy si zapamatujete jen skořápky, budete dál šířit neúplnou a mylnou informaci.
Fyziologický nedostatek vápníku snižuje:
Právě zálistky jsou velkými konkurenty v boji o vápník uvnitř rostliny.
Problematické z hlediska nedostatku vápníku i zrání plodů bývá přihnojování granulovaným hnojem během vegetace. U plodin, které zůstávají na záhoně od jara do podzimu, to smysl mít může. U plodové zeleniny vysazované v květnu a končící vegetaci v září už je situace jiná. Granulovaný hnůj se rozkládá pomalu. Potřebuje dostatek vody, aby nabobtnal, rozpadl se a stal se zdrojem výživy pro půdní bakterie a houby. Teprve po jejich činnosti se živiny stávají dostupnými pro rostlinu. Pokud tedy přihnojíme v červnu během suchého období, musíte zalévat nejen kvůli rostlinám, ale i kvůli rozkladu hnoje. Živiny se navíc uvolní až za šest a více týdnů. Nejvíce bývá dostupný dusík.
Nedostatek vápníku na plodech. V půdě může být vápníku dostatek, jen vázne jeho přesun kořeny nahoru v potřebném množství. Pomáhá vyvážená výživa
Jenže plodová zelenina v srpnu už velké množství dusíku nepotřebuje. V této době vyžaduje především dobře dostupný draslík, hořčík, vápník a fosfor. Díky nim jsou plody kvalitní, vyzrálé, plné zdravých a klíčivých semen a rostlina se méně soustředí na bujný růst.
Možná vás překvapí, že mezi problematickými prvky uvádím i sodík (Na). Jedna z často opakovaných rad totiž tvrdí, že rajčata zalévaná roztokem soli jsou odolnější vůči chorobám. Doporučuje se přitom roztok slanější, než je voda v Baltském moři. Sodík není pro rajčata významnou živinou. Naopak omezuje tvorbu půdní struktury a podílí se na zhoršování vlastností půdy. Najdeme ho také v jedlé sodě, která bývá doporučována jako prostředek pro ošetření rajčat. Zkuste si takový roztok připravit a zalijte jím jednou, případně opakovaně, pokojové rostliny, které doma z nějakého důvodu jen trpíte. Výsledek vás pravděpodobně nepřekvapí.
Foto autor
Plíseň bramborová je jednou z nejvážnějších chorob brambor a rajčat po celém světě. Každý rok způsobuje značné ztráty na úrodě.
Rajčata dodávají nejrůznějším omáčkám, protlakům a kečupům barvu a chuť. Proto jsou řazena i mezi koření. U těch maxi to platí dvojnásob!
Vše se dnes rychle vyvíjí. V tom ohledu se zahrada zdá být místem, kde není co měnit. Tím víc překvapí, když i zde přestává platit zavedené. Třeba u rajčat.
Různé části rajčat napadá více než jedna houbová choroba. Nejprve nastupuje septorióza a alternariová skvrnitost rajčete. Pak během léta plíseň bramboru na rajčatech.
V červenci pečujeme o půdu také na bylinkových záhonech. Současně sklízíme, sušíme, případně zamrazujeme a bylinky používáme. Stále je i vyséváme, případně množíme.
