Václav Větvička vzpomíná na vůni malin, rybízových zavařenin i zajímavou historii názvů rybízu. Letní fejeton plný botaniky a nostalgie.
Začátek léta voní malinami, rybízem a domácí marmeládou. Právě vůně zavařování dokáže po letech vyvolat vzpomínky na dětství, prázdniny i zahrady našich rodičů a prarodičů. Ve svém pravidelném fejetonu se Václav Větvička vydává za vzpomínkami na rybíz, maliny a jejich překvapivě bohatou botanickou i jazykovou historii.
K dnešnímu zamyšlení mne inspirovala má životní partnerka. Vzpomínala, jak začátek prázdnin jejích dětských let býval provoněný malinami a rybízovou šťávou. Rybízy rostly u jejich letního sídla, na maliny chodili do lesa na posázavských stráních. Pak už nastávalo jen míchání voňavé hmoty v kastrolu, pěkně do osmičky – a nakonec ulizovat a olizovat se…I já jsem měl období, kterému říkám „modřanská fruta“. Točil jsem kličkou mlýnku tutti-frutti a schválně si vytvořil jakýsi opěrný můstek, abych soutěžil sám se sebou, jak dlouhý váleček rybízové drti vytlačím. Na svou výrobnu kompotů a zavařenin vzpomínám jako na jedno z blažených období života. Hotové sklenice jsem vyrovnával na schodech, až se po nich skoro nedalo chodit.
Červenoplodý rybíz, foto Shutterstock
Nemohu ale v sobě zapřít stopu, kterou ve mně zanechala botanika. Opravdu jen stopu, na vědomosti bych si netroufl…Rybíz, ryvíz nebo Víno svatého Jana. Toto označení platí v teplejších oblastech už od konce června, od svatojánského svátku, jinde patří až do července. A nejsme jediní, kdo tak rybíz červený (Ribes rubrum) pojmenoval. Podobné názvy najdeme u Poláků, Srbů, Chorvatů i Němců. Naši předkové si dlouhé názvy zjednodušovali a vznikaly lidové výrazy jako viničky, kiselica, kvasnica nebo červené hrozienko. Z latinského rodového jména Ribes se časem staly i ribézle nebo rybesky.
Běloplodý rybíz
Zajímavý příběh má také slovo meruzalka. Do české botanické terminologie je roku 1819 zavedli bratři Preslové v Kwěteně české, přestože jeho původ zůstává dodnes nejasný. Možná souvisí s německým výrazem Moruseln, snad dokonce s italským slovem pro moruši. A aby toho nebylo málo, samotné latinské jméno Ribes má kořeny až v perštině a arabštině, kde původně označovalo reveň. Z ní se totiž připravoval léčivý sirup, jehož náhražku později lidé vyráběli právě z rybízu.
Ostružiník maliník
Rod Ribes zahrnuje přibližně 150 druhů rozšířených především v mírném pásmu severní polokoule. Naše zahrady znají především rybíz červený (Ribes rubrum), pod který patří i běloplodé odrůdy. Ve volné přírodě u nás rostou také rybíz skalní (Ribes petraeum) a rybíz alpinský (Ribes alpinum). Právě rybíz alpinský mám velmi rád. Je to výborná podrostová dřevina, kterou jsem si oblíbil už v Průhonickém parku. Naopak rybíz skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy české květeny. Ze zahradních cizinců stojí za zmínku meruzalka krvavá (Ribes sanguineum) s nádhernými červenými květy nebo voňavé meruzalky vonná (Ribes odoratum) a zlatá (Ribes aureum), která při kvetení připomíná vůni hřebíčku. Obě se často používaly jako podnože pro stromkové rybízy a angrešty. Černému rybízu se budu věnovat někdy příště. Zaslouží si to.
S druhou složkou červencových zavařenin, malinami, je to mnohem jednodušší. Botanicky jde sice o ostružiník z rodu Rubus, ale do marmelády nebo šťávy se nejlépe hodí jediný – ostružiník maliník (Rubus idaeus). A právě jeho vůně možná i dnes mnohým z nás připomene dětství a prázdniny.
Foto Dalibor Auf
Botanický svět Václava Větvičky, tentokráte představí Třeboň – oblast mokrých luk, pasoucích se koní i květin s pozoruhodnými jmény.
Zelená je stále sytá, začínají se objevovat červené tóny. Jistěže ne v květech, tam se drží už nějaký čas, ale třeba v plodech. Ne nadarmo nese červenec jméno právě po červenání.
První celý letní měsíc je vlastně krátký na to, abychom si stihli užít vše dobré, co zahrada přináší, a přibrzdit špatnosti, které se rostlinám občas také dějí.
V obdobích největších letních veder patří kypření půdy k nejdůležitějším zahradním činnostem. Po každém větším dešti nebo zálivce je nutné kypřením přerušit kapilaritu půdy. Okopávku můžeme nahradit mulčováním půdy.
