Dá se úspěšně pěstovat vinná réva i mimo tradiční vinařské oblasti? Zkušený pěstitel popisuje choroby, škůdce, hnojení i nejčastější chyby.
Ještě před několika desetiletími se na severu Moravy pěstovalo jen několik tradičních odrůd révy. Dnes je situace úplně jiná. Odborný instruktor ČZS Ing. Josef Teuer za více než třicet let vyzkoušel desítky odrůd a podělil se o zkušenosti, které mohou využít i ostatní zahrádkáři v okrajových vinařských oblastech.
Na severu Moravy se ještě v minulém století pěstovaly hlavně moštové odrůdy a několik tradičních stolních hroznů. První zkušenosti autora začaly s odrůdou Královna vinic, později přibyla Chrupka bílá a Portugalské modré. Po roce 1989 se nabídka sazenic výrazně rozšířila a během let prošla zahradou dlouhá řada stolních i moštových odrůd. Mnohé z nich však byly postupně nahrazeny novějšími, odolnějšími kultivary.
V současnosti se stále více prosazují odrůdy označované jako odolné nebo tolerantní vůči houbovým chorobám. Praxe ale ukazuje, že žádná odrůda není zcela bezúdržbová. Padlí a plíseň révová dokážou napadnout i moderní kultivary, pokud jim pěstitel nevěnuje základní péči.
Chemických přípravků pro ochranu révy postupně ubývá a stále větší prostor dostávají biologické přípravky. Jejich úspěch však závisí na správném načasování. Často je potřeba aplikovat je preventivně a opakovaně po deštích, což bývá pro mnoho zahrádkářů nová zkušenost.
Zatímco některé tradiční škůdce autor téměř nepozoruje, každoročně bojuje s vosami a sršni. Nejvíce trpí rané a polorané odrůdy. Přestože jsou škůdci odchytáváni do pastí s pivem a sladkou návnadou už od začátku léta, dokážou poškodit značnou část úrody.
Proti vlnovníku révovému a dalším roztočům se autor již řadu let obejde bez chemie. Osvědčil se mu dravý roztoč Typhlodromus pyri. Důležité je jeho nasazení v zimním období, nejlépe během února po odeznění silných mrazů. Pokud se příznaky kadeřavosti nebo plstnatosti po letech znovu objeví, stačí aplikaci zopakovat.
Jednou z nejčastějších pěstitelských chyb bývá nadměrné používání dusíkatých hnojiv. Réva vyžaduje vyváženou výživu doplněnou o mikroprvky. Přesto se mohou objevit projevy nedostatku některých živin. Například sprchávání květenství bývá spojováno s nedostatkem boru. U některých odrůd pomáhá preventivní postřik boraxem před květem.
Za nejdůležitější a zároveň časově nejnáročnější část pěstování považuje autor mechanické zásahy.
Patří mezi ně:
Právě správně provedené zelené práce rozhodují o kvalitě úrody často více než postřiky.
Dlouholeté zkušenosti z Opavska potvrzují, že kvalitní stolní hrozny lze vypěstovat i v oblastech, které nejsou považovány za tradiční vinařské regiony. Klíčem je správný výběr odrůdy, pravidelná péče a ochota přizpůsobit pěstování místním podmínkám.
Celý článek najdete v Rukověti zahrádkáře 2025 (str. 38)
V příštím pokračování přineseme přehled odrůd vinné révy, které se během více než třiceti let pěstování nejvíce osvědčily, a také několik kultivarů, které naopak velká očekávání nenaplnily.
Foto Shutterstock
V největší míře přijímají draslík mladé rostliny a to až do doby, kdy kvetou. Nedostatek draslíku v mladém stadiu nelze později vyrovnat.
Ze živočišných škůdců révu nejvýrazněji poškozují roztoči a to i na zahrádkách mimo vinařské oblasti. Obrana začíná identifikací škůdce.
Vlhkost a vyšší teploty nahrávají rozvoji houbových patogenů také u révy. Úpravami letorostů můžeme ovlivnit mikroklima keřů tak, aby choroba nevznikla.
Ekologické pěstitelské postupy se těší oblibě i mezi vinaři. Místo chemických přípravků na ochranu rostlin používají přírodní látky, šetrné k prostředí i lidskému zdraví.
Ovocné stromy obtěžkané obzvláště bohatou úrodou zavlažujeme i v červnu, aby mohly své plody uživit. V období sucha jim přidáme do závlahové vody vícesložkové hnojivo.
