Objevte kouzlo japonských slivoní. Poradíme, jak vybrat nejlepší odrůdy, jak je správně řezat a na co si dát pozor.
Původ skupiny odrůd, kterou dnes nazýváme japonské slivoně, najdeme v Číně. Dříve odborníci toto označení používali pouze pro odrůdy druhu Prunus salicina. V současnosti však tento termín zahrnuje všechny slivoně, které vznikly křížením různých diploidních druhů rodu Prunus – tedy nejen s domácí slivoní, ale například i s meruňkou, broskvoní či nektarinkou.
´Vanier´
Historii šlechtění této skupiny začali pěstitelé psát před dávnými lety v Číně a Japonsku, odkud také pochází jejich vžité pojmenování. Ve druhé polovině 19. století zahradníci tento druh dovezli z Japonska do USA, které se staly další základnou pro šlechtění. Do Evropy se japonské slivoně dostaly právě díky dovozu z Ameriky a v současnosti nové odrůdy šlechtí i řada evropských států.
Při pěstování můžeme vycházet z podmínek, které vyžadují klasické domácí slivoně. Musíme však počítat s tím, že tito kříženci většinou pocházejí z teplomilnějších druhů. Vzhledem k časnému kvetení proto pro stromy vybíráme chráněná stanoviště. Tím eliminujeme vliv silných zimních mrazů a hlavně pozdních jarních mrazíků. U půdních podmínek pak hraje hlavní roli zvolená podnož.
´Hollywood´
Pro výsadbu zpravidla volíme klasický volně rostoucí zákrsek nebo čtvrtkmen. Používáme běžné agrotechnické postupy jako u domácích slivoní, ale zvýšenou pozornost věnujeme řezu. Japonské slivoně totiž často rostou neuspořádaně a „vrbovitě“. Pečlivě proto provádíme výchovný řez i letní řez, kterým odstraňujeme bujně rostoucí vlky zahušťující korunu. V pozdějších letech se při udržovacím řezu zaměřujeme na prosvětlení koruny a udržení žádaného tvaru.
´Pirate´
Při výběru pamatujeme na složitější opylovací poměry. Většina odrůd je cizosprašná, vyžadují tedy opylení jinou odrůdou nebo příbuzným druhem (vhodný je například raně kvetoucí myrobalán). Často se objevuje i pylová inkompatibilita – dva jedinci se navzájem neopylí, i když kvetou současně.
Níže uvádíme popis vybraných odrůd vhodných pro české zahrádky:
Plod je středně velký, z bočního pohledu tvarem kruhovitý, převážně souměrný. Základní barva slupky je žlutá, na osluněné straně se objevuje červené líčko.
Tuto ranou samosprašnou odrůdu vyšlechtili v USA jako křížence meruňky a slivoně. Strom i plody meruňku silně připomínají. Sklízíme ve druhé polovině července. Oranžová dužnina nabízí sladkou a velmi dobrou chuť. Díky velké plodnosti doporučujeme pravidelný řez a probírku plodů. Odrůda uspěje i ve středních polohách na chráněných místech, kde se klasickým meruňkám nedaří.
´Cot-N-Candy´
Řadí se ke středně raně až později zrajícím odrůdám japonské slivoně. Vznikla jako kříženec myrobalánu a japonské slivoně.
Tento kříženec myrobalánu a japonské slivoně zraje kolem poloviny srpna. Plody mají purpurovou barvu a nasládlou chuť s výrazně nakyslou slupkou. Celkový chuťový dojem je proto spíše průměrný. Vzhledem k červeným listům ji zahradníci často využívají jako okrasný prvek s jedlými plody jako bonusem. Pro dobré opylení vysazujeme spolu s jinou odrůdou myrobalánu.
Plodná odrůda s pěknými, středně velkými plody průměrné až dobré chuti.
Raná odrůda z Litvy, která připomíná myrobalán. Purpurové plody dozrávají ve druhé polovině července. Dužnina je sladká a šťavnatá. Tato plodná odrůda nemá speciální požadavky na stanoviště a nabízí univerzální využití plodů.
´Lavina´
Na podmínky stanoviště ani agrotechniku neklade speciální požadavky.
Ukrajinská středně raně zrající odrůda křížená s meruňkou. Plody jsou velké, tmavě fialové až černé a jemně plstnaté. Červená dužnina chutí připomíná meruňku či broskev. Přestože bohatě kvete, vykazuje nižší plodnost, proto ji pěstujeme v kolekci s dalšími kříženci kvůli opylení.
´Melitopolski´
Celý plod je purpurovofialově až tmavě modře zbarvený. Dužnina je žlutá, středně až velmi šťavnatá, sladce navinulá, při plném vyzrání až nasládlá, průměrné až dobré chuti.
Velmi raná, částečně samosprašná odrůda, která zraje už v první polovině července. Strom roste slabě, ale plodí velmi bohatě a každoročně. Sladce navinulé plody využijete univerzálně. Pěstování je možné ve všech oblastech.
´Obilnaja´
Typem stromu připomíná myrobalán, plodem pak meruňku tmavé barvy.
Kříženec meruňky a myrobalánu dozrává na přelomu července a srpna. Slupka je sametově černá, dužnina červená a chuť velmi dobrá, aromatická. Plody slouží převážně jako stolní ovoce. Pro vyšší výnosy vysazujeme společně s jinými odrůdami myrobalánu.
´Pirate´
Plod je menší až středně velký, z bočního pohledu tvarem zploštělý, převážně souměrný.
Raný kříženec se žlutou, osvěžující dužninou. Plody jsou purpurové s výraznými tečkami (lenticelami). Tato nenáročná odrůda plodí spolehlivě ve všech oblastech a poskytuje chutné stolní ovoce.
´Purple Candy´
Pro dobré opylení se doporučuje vysazovat spolu s jinými raně kvetoucími odrůdami japonské slivoně případně myrobalánu.
Tento náhodný semenáč z ČR představuje jedinou českou odrůdu zapsanou ve Státní odrůdové knize. Zraje na přelomu července a srpna. Plody mají žlutozelenou základní barvu s purpurovým líčkem a specifickou chuť s nádechem banánu. Je málo náročná na podmínky.
´Valentýnka´
Dužnina je žlutá, středně tuhá, středně šťavnatá, nasládlá až sladká, průměrně aromatická, poměrně dobrá. Pecka je středně velká, k dužnině přilnavá.
Cizosprašná odrůda (pravděpodobně z Kanady) zraje ve druhé polovině srpna. Žluté plody s červeným krytím nabízejí nasládlou chuť. Odrůda plodí brzy a hojně. V okrajových oblastech jí dopřejeme chráněné stanoviště.
Foto autor
Jak se liší nároky různých peckovin na stanoviště v zahradě? Připomeňme si, kde hledat dobré místo pro výsadbu švestky, třešně, meruňky a dalších stromů.
Při osazování zahrady ovocnými dřevinami se mnozí soustředí na švestky a pološvestky. Do rozsáhlé skupiny slivoní však patří i slívy.
Slivoně patří k nejčastěji pěstovaným ovocným druhům a za vegetace je poškozuje mnoho živočišných škůdců. Přesto se vyplatí zasahovat proti nim promyšleně.
Hlavní doba květu jahodníků připadá na květen. Co dělat s rostlinou v případě, že počasí připomene existenci ledových mužů? Před nočními mrazy ochráníme jahodník fóliovým tunelem nebo krytem z fólie, přikrývkami, rohožemi či položením netkané textilie.
