Jako nenáročný okrasný druh je tevécie hojně vysazována v tropech. V našich podmínkách ji můžeme pěstovat jako dekorativní přenosnou dřevinu.
Hojně se s ní setkáme také v parcích či zahradách subtropické Evropy. Naši pozornost upoutá především svými velkými žlutými květy, u některých jedinců mohou být zbarveny dooranžova.
Thevetia peruviana patří do čeledi toješťovitých (Apocynaceae), kam se řadí z našich běžných zahradních rostlin např. barvínek menší (Vinca minor). V literatuře bývá známá také pod rodovým zařazením jako Cascabela peruviana.
Tevécie patří mezi okrasné keře
Tevécie je stálezelený keř nebo nízký stromek dorůstající výšky 5–8 m. V kultuře ji udržujeme mnohem menší. Listy má střídavé, úzce kopinaté a zašpičatělé, až 15 cm dlouhé a jen asi 1 cm široké. Nápadné květy se vytvářejí na 5 cm dlouhých stopkách. Mají velké, nejčastěji žlutě zbarvené korunní lístky a celková délka dosahuje až 8 cm.
Rostlina při poranění roní jedovatou mléčnou šťávu, na což je třeba dbát při ošetřování nebo setříhávání tohoto druhu. Pozor si dáme také u semen, která se však v důsledku špatných opylovacích poměrů u nás prakticky netvoří.
Semena jsou poměrně velká a taktéž jedovatá
Tevécie se výborně hodí jako přenosná rostlina. Její umístění pod širým nebem doporučuji pouze během nejteplejších měsíců.
Během vegetace bychom měli rostlinu pravidelně přihnojovat komplexním hnojivem s obsahem stopových prvků.
Druh snáší spíše mírný přísušek než přemokření, čemuž musí odpovídat pravidelná zálivka.
Rostlina je příbuzná s oleandrem. V anglickém či německém jazyce ji dokonce nazývají žlutý oleandr a podobně se i rozmnožuje. Během vegetační sezony odebíráme polodřevité řízky, které bez větších problémů zakoření i v nádobě s nízkou hladinou vody.
Tato dřevina je okrasná zejména svými velkými květy
Jak jsem již zmínil, při práci s odebranými řízky je nutné dát si pozor na potřísnění jedovatou šťávou. Pracovat bychom měli ideálně v jednorázových latexových rukavicích.
Pokud se nám nepodaří získat řízky k rozmnožení, určitě můžeme využít nabídku některých specializovaných firem a pokusit se vysít semena, která však klíčí delší dobu a vypěstované semenáče kvetou teprve za tři nebo čtyři roky.
V každém případě je tevécie zajímavým tipem, jak si můžeme rozšířit paletu pěstovaných přenosných rostlin.
Foto autor a Shutterstock
Na pěstování je kaliandra v našich zeměpisných podmínkách náročnější. Její okrasné květenství, připomínající hebký štěteček, za to ale stojí.
Sena je rod tropických stromů a keřů. Některé druhy se hodí pro pěstování v našich podmínkách proto, že jsou menší velikosti a tedy přenosné.
Oleandr je snad nejvíce typickou rostlinou pro toto území. Najdeme jej v městských parcích, zahradách, na přímořských promenádách.
Únor využijeme pro správné ošetření okrasných dřevin řezem: Zmlazujeme keře a odstraňujeme větší větve stromů. Ale pozor na chyby!
Během léta můžeme vidět okrasné rostliny v celé jejich kráse a třeba i podle toho vybírat druhy pro podzimní nebo jarní výsadbu. Při výběru je dobré myslet i na to, jaká míra oslunění vyhovuje tomu kterému druhu.
