V srpnu běží poslední týdny vhodné na letní úpravu korun ovocných dřevin. Stromům pomůžeme s úrodou podpěrami, ošetříme případná poranění.
Pokud jsme peckoviny neprořezali již během sklizně, měli bychom řez stihnout do konce měsíce. Pozdější termín by přispíval ke zhoršenému hojení ran a tvorbě klejotoku. S větším a hlubším řezem broskvoně však už raději počkáme do jara, do období, kdy pokvete.
U keřů drobného ovoce odstraňuje poškozené, suché nebo zasychající výhony, větve zahušťující a staré. Udržovací řez provádíme při sklizni či po sklizni. Zmlazování přestárlých keřů raději necháme na předjaří, na únor a březen.
Cílem tohoto pozdně letního řezu jádrovin je dostat více světla do koruny, odstranit zahušťující letorosty a snížit počet růstových vrcholů. Při vlastním řezu se snažíme zachovat co nejvíce zdravé neporušené listové plochy v blízkosti plodů, aby zásobování jablka asimiláty zůstalo vydatné.
Po správně provedeném řezu bude koruna světlejší a plody se budou lépe vybarvovat. S větším řezem raději počkáme na zimní nebo předjarní období, kdy jsou stromy neolistěné. Nedojte k takovému oslabení stromů, jako by došlo při řezu v srpnu. Do koruny je i lépe vidět.
Podpěrami a vyvázáním pomůžeme přetíženému stromu; foto J. Frič
V suchém období pamatujeme vydatnou zálivkou i na ovocné stromy a keře, nejlépe odstátou vodou.
Podpíráme stromy a větve obtěžkané úrodou. Zabráníme tím rozlomení koruny. K podepření používáme různé berličky, podpůrné konstrukce nebo větve vyvazujeme. Při přetížení korun stromů hrozí hluboké vylomení větví. Dojde-li k němu, ránu ošetříme a řezem odlehčíme větvi, která na stromě zůstala poškozená.
Choroba se projevuje hnědou hnilobou a soustřednými kruhy světlejších výtrusnic na povrchu plodů. Uskladněná jablka rychle zčernají.
Staré přehoustlé keře angreštu a rybízu je možné po sklizni prořezat. U keřů olistěných navíc snáze odhadneme, který je přehoustlý a co odstranit.
Čemeřici bychom měli mít v zahrádce především kvůli květu, který se objevuje už v zimě. Trvalka s vitálním stálezeleným olistěním kvete v únoru i dřív.
Vlhkost a vyšší teploty nahrávají rozvoji houbových patogenů také u révy. Úpravami letorostů můžeme ovlivnit mikroklima keřů tak, aby choroba nevznikla.
Trávníky prorostlé jetelem plazivým napovídají, že půdě chybí dusík. Traviny zpravidla strádají, jetel se naopak rozrůstá. Jakmile trávník přihnojíme dusíkem, jetel plazivý zmizí.
