Černá kůra na jabloni, nebo houba na vrbě? Odborník radí, kdy léčit a kdy strom raději odstranit. Praktické rady k záchraně stromů.
„Na kmínku jabloně se objevila černá kůra. Může jít o houbové onemocnění – korovou nekrózu? A pokud ano, má smysl strom zachraňovat, nebo je lepší ho zlikvidovat?“
Podle popisu jde skutečně o okruh chorob označovaných jako korová nekróza. Na dálku ale nedokážu spolehlivě určit, zda má původ houbový, nebo bakteriální. Pokud se poškození nachází pouze na kmeni, můžete suchou a odumřelou kůru vyříznout až na hranici zdravého dřeva. Ránu následně ošetřete měďnatým přípravkem (například Champion) a po zaschnutí ji zatřete štěpařským voskem či latexem. Strom by pak měl po okrajích řezu vytvořit hojivé pletivo – tzv. zával.
Problém ale může být hlubší. Pokud se poškození nachází také na podnoži a je patrný pruh mrtvého pletiva, je situace vážnější. V takovém případě se může jednat o krčkovou hnilobu způsobenou houbou Phytophthora cactorum. Ta napadá často podnože M-9 nebo MM-106, zejména v horších stanovištních podmínkách nebo při poškození kůry. Závažnost zvyšuje i výskyt tzv. bernot – genetické bradavčité uzlovitosti, typické například u kombinace podnoží M-9 a M-26 s některými odrůdami. Tato místa představují vstupní brány pro choroby a zhoršují vyživování stromu. Pokud je napadení rozsáhlé v oblasti krčku a podnože, bývá spolehlivějším řešením strom vykopat a nahradit novým.
„Na vrbě se objevila houba, která se přes zimu výrazně rozrostla. Je možné se jí zbavit? Je nutné strom porazit? A lze na stejném místě vysadit nový, když nám vrba slouží jako zastínění terasy?“
Vrby obecně patří mezi dřeviny, které při neopatrném řezu a špatně ošetřených ranách velmi ochotně přijímají spory hub. Pokud nejsou rány po řezu zakryté voskem, balzámem či latexem, vzniká otevřená vstupní brána infekce.
Dřevo vrb je měkké a představuje kvalitní živnou půdu pro saprofytické houby (napadající mrtvé dřevo) i pro parazitické druhy, které prorůstají do živých pletiv. To, že se na stromě objevily plodnice, neznamená, že k napadení došlo teprve na podzim. Houba už musela být uvnitř dřeva delší dobu a nyní pouze vytvořila plodnice, aby se mohla dále šířit vzduchem.
Napadené vrby se často lámou při silnějším větru. Zdravý strom drží stabilitu, ale nemocný strom představuje riziko, zvlášť když stojí u terasy nebo blízko stavby. Rozdíl je také mezi mladými a staršími stromy. U mladých jedinců s dobrými přírůstky můžete strom totálně zmladit – tedy provést řez na pařez a obnovit ho z nových výhonů od kořenů. Podle fotografie strom nepůsobí jako mladý, proto doporučuji raději strom vyměnit, zejména pokud napadení zasahuje patu kmene nebo hlavní větvení. V létě, kdy je koruna stromu obtěžkána listím a je zatížená, silný vítr strom snadno rozlomí.
Máte také otázku pro odborníky ČZS? Zeptejte se jich přímo pod článkem! Svými dotazy můžete pomoci i ostatním zahrádkářům vyřešit podobné problémy.
Pokud se rozhodnete strom odstranit, místo není trvale ohrožené. Musíte však odstranit pařez a vykopat výsadbovou jámu přibližně 80 × 80 × 80 cm. Veškerou zeminu vyberte a nahraďte ji novým substrátem. Pro důkladnější postup lze na dno a stěny jámy nasypat pálené vápno, nechat jej vyhasit (zalitím nebo působením vlhkosti) a teprve poté jámu zasypat. Pokud strom odstraníte na jaře, můžete nový vysadit na podzim, až si půda přes léto sedne. Jestliže strom pokácíte na podzim, vysazujte nový zhruba v dubnu následujícího roku.
Pokud si chcete zachovat stejný typ vrby, vezměte si z horní, zdravé části koruny několik silnějších prutů, klidně o průměru čtyři až pět centimetrů, a připravte si z nich nové sazenice. Pruty seřízněte, zapíchněte do vlhké půdy nebo dejte zakořenit do vody a během vegetace z nich vypěstujte nový stromek. Vrby obecně velmi dobře zakořeňují i z delších a silnějších řízků, takže se nemusíte bát použít ani robustnější „klacky“. Ve vrcholové části stromu se navíc houba obvykle nevyskytuje, takže materiál pro množení bývá zdravý.
Foto archiv časopisu Zahrádkář
Čtenáři se opět obracejí na odborníky z Českého zahrádkářského svazu. Tentokrát řešíme potíže s břečťanem a také se švestkou.
Čtenáři se ptají, odborník odpovídá. Tentokrát řešíme potíže s mečíky, liliemi a jabloněmi – tedy témata, která trápí řadu zahrádkářů.
Čtenáři se ptají, odborník odpovídá. Tentokrát řešíme nejčastější problémy zahrádkářů – napadené fialky, invazivní hmyz a poškozené plody jabloní.
Čtenáři se ptají, odborník radí. V tomto přehledu najdete odpovědi Ivana Dvořáka (ČZS) na tři aktuální problémy zahrady, které se týkají paprik, jablek a maliníku.
Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Výchovný – tvarovací řez korunky stromku děláme jen pokud je nutný v období prvních pěti let po výsadbě. Řez prosvětlovací – průklest, je možný v plodném věku stromu a to vždy v několikaletém odstupu.
