V České republice jsme v letech 2010 až 2019 spotřebovali mezi 9,3–11,2 kg cibule na osobu za rok. Ze zeleniny jsme jen rajčat snědli víc.
Brokolice pochází z východního Středomoří; pěstovali ji už staří Římané. Tehdejší odrůdy brokolice popsali v prvním století našeho věku.
Vysévat okurky pro bohatší sklizeň lze až do června. Rovněž cukety a dýně Hokkaido. Budou sice později, ale vydrží víc sucha i výkyvy počasí.
Psal jsem to víckrát a znovu připomenu: Bez ohně se vařit dá, bez cibule prakticky ne. Výhody cibule využijeme naplno, když jí bude doma dost.
Vedle rajčat, paprik, cuket a okurek nakládaček pěstujeme na zeleninových záhonech také salátové okurky, chutnou osvěžující letní zeleninu.
Hmyzí opylovače zajímá, zda na zahradě najdou dostatek pastvy v podobě nektaru, medovice a pylu. Pokud ano, budeme je vídat často.
Krásenka, latinsky Cosmos, až přes metr vysoká nádherná letnička pochází ze Severní a Střední Ameriky. Do Evropy se dostala v 18. století.
Gazánie se obvykle těší dobrému zdraví bez větších nároků na živiny a na zálivku. Svědčí jí propustná půda. Vyžaduje slunná a teplá místa.
Vedle jiných zdraví prospěšných látek obsahuje tuřín niacin neboli vitamin B3. Podporuje vyrovnaný metabolismus a nervový systém.
Celý svět vysévá především celer řapíkatý, ale v české kotlině byl, je a ještě dlouho bude tím pravým celerem celer bulvový.
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.
