Říkáme jim půlroční kytky. Ty které poprvé vykvetly na jaře, dodržují rytmus a každý rok kvetou na jaře.
Tak jako člověk nenosí od malička velké boty, do kterých doroste, tak i květiny a předpěstovaná zelenina jsou šťastnější, když se do velkého květináče dostanou, až nastane ten správný čas.
Mnozí kupujeme vajíčka s vědomím, že díky jejich obalu snadno v zimě vzejde, co na jaře chceme vysadit. Ať jsou plata s důlky z papíru, nebo z plastu, zhodnotíme je jako sadbovače.
V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.
Šťavnatý, aromatický, sladký, s pozoruhodnou dužninou, na talíři nebo s jiným ovocem v salátové míse potěší děti i dospělé.
Kvetou relativně pozdě, obvykle koncem léta nebo na podzim. Jako mnohým trvalkám i tricyrtisům sluší víc než osamělost, když jsou na záhonu ve skupině.
Mezi zahradními vytrvalými květinami se shorakvěty řadí k těm nejvýznamnějším, které jsou ceněny pro svou nenáročnost a všestranné použití.
Těžko hledat druhou květinu, která vykvétá brzy na jaře, kvete do počátku léta a ozdobí také podzimní záhon v době, kdy letničky končí, nebo je spálil první mráz.
Výběr vhodných rostlin, které posléze zapravíme do půdy jako tzv. zelené hnojení, ovlivňuje vedle jiného i ten fakt, zda na zahradě pěstujeme zeleninu, nebo ne!
Aromatickou jednoletou bazalku ceníme jako bylinku se všestranným použitím. Můžeme ji používat v kuchyni, v léčitelství a také pro okrasu.
Konec února a počátek března je důležitým obdobím pro výsev letniček s dlouhou dobou předpěstování. Ideálními podmínkami je teplý skleník, nebo jiný prosvětlený prostor s teplotami 20-22°C. Po vzejití a přepikýrování je možné teplotu snížit na 18°C.
