Vyhledávání článků podle tagu výsev

Semena vyséváme do substrátu pro květiny nebo do kvalitního zahradnického substrátu a to podle požadavků té které skupiny trvalek.

Vysazujeme hlávkový salát, štěrbák, kedlubny, růžičkovou kapustu, pór pro letní a podzimní sklizeň.  Na výsevném záhonu si vypěstujeme sadbu póru pro přezimování.

V květnu sklízíme první jarní zeleninu: ředkvičky, špenát, salát a kedlubny. Vysazujeme, pokud jsme tak již neučinili, předpěstované sazenice okurek, rajčat a papriky.

Mnoho letniček je možné vysévat přímo na stanoviště – na letničkový záhon nebo mezi trvalky. V klimaticky nepříznivých oblastech se však vyplatí předpěstování letniček v poloteplých podmínkách.

Klíčící rostliny potřebují optimální podmínky, aby se zdárně vyvíjely. Připomeňme, že jde hlavně o dostatek světla, odpovídající teplotu a po vzejití rovněž o vzdušnost prostředí.

V teplejších oblastech můžeme začít s výsevy kořenové zeleniny – mrkve, petržele, černého kořene, dále špenátu, kozlíčku polníčku a posléze i dalších druhů.

Jaro klepe na dveře a mnozí se stále ještě rozhodují , zda vysadí cibuli ze sazečky, nebo ji vysejí ze semen. Probereme výhody a nevýhody obou způsobů pěstování. 

V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.

Ve vytápěném skleníku, fóliovníku, pařeništi, nebo třeba i doma na okenním parapetu začínáme s příchodem února předpěstovávat zeleninovou sadbu.

Únorový Zahrádkář roku 2019 potěší jarními tématy, tipy do nové sezony, pěstitelskými zkušenostmi, recepty i příběhy čtenářů o jejich cestě k zahrádkářství.