Praktické rady pro otužování sazenic, péči o skleník a první jarní výsevy venku. Nepodceňte přípravu sadby!
Na to vám dá erudovanou odpověď jen astronom. Podle něj už je u nás jaro posledních deset dnů v březnu. Ovšem počasí s tím nemusí souhlasit. A má bohužel téměř vždy rozhodující slovo. Co všechno nás teď v zelinářské zahradě, skleníku i doma za oknem čeká?
Právě teď intenzivně ošetřujeme sadbu zeleniny. Přesazujeme z menších kelímků do větších tak, aby rostliny nestačily vytvořit kompaktní vrstvu („mech“) kořenů okolo vnitřku nádoby. Stačí přidat 1 cm na průměru a je vše v pořádku. Pokud už je sazenice v sadbovači poslední možné velikosti a nemůže ještě do země, je třeba ji přihnojit. Například u paprik by měly zelené a živé děložní lístky zůstat na rostlině prakticky až do doby výsadby. Sadba se obyčejně potýká s nedostatkem dusíku, následně pak dalších v rostlině pohyblivých prvků (P, K, Mg).
Sazenice jsou z krytého prostoru rozmazlené – neznají výraznější pohyb vzduchu, sluneční paprsky mají „cezené“ přes sklo a jsou v příjemných teplotních i vlhkostních poměrech. Proto je musíme postupně zvykat na průvan, větřík, nižší vzdušnou vlhkost, střídání teplot a přímé slunce. Nejprve je dáváme ven jen na chvíli ve dnech, kdy je vyšší oblačnost, a to spíše dopoledne a k večeru. Postupně jim přidáváme délku pobytu, zatímco v teplotách – pokud to jde – spíše ubíráme.
Podle toho, jaký skleník máme, tak sázíme. Do teplého jsme vše dali již dříve, do studeného až teď. I ve skleníku musíme někdy chránit výsadby rostlin – proti chladu v noci i proti ostrému sluníčku ve dne.
Skleníček po naplnění. Nejprve se sklidí poslední saláty a všudypřítomný kopr, potom přinesou úrodu okurky a do podzimu budou plodit rajčata
Přes zimu byl ve studeném skleníku jen ozimý salát, v dubnu dostane společnost
Zahradnický tip: Teprve konec měsíce je podle tradice na Moravě vhodný k přímým výsevům okurek: „Na svatého Marka vysej oharka.“
Zelinářská zahrada postupně zelená. Na záhony vyséváme další špenát, ředkvičky, ředkve, vodnici, hrášek, ranou karotku, z dalších kořenovek pastinák či petržel. Vysazujeme (možná ještě pod netkanou textilii) kedlubny, salát, raný květák, zelí a kapustu. Ochranu nemusíme zajišťovat cibuli sazečce a jarnímu česneku. Jakmile se oteplí vzduch i půda, přijde řada na otuženou ranou zeleninu a předklíčené brambory.
Pozor: Mořená osiva (barevná) nepředkličujeme, sejeme je přímo. Proti padání klíčících rostlin lze použít doporučené fungicidy či „ekohouby“.
Doma za oknem rostou rajčata, papriky, lilky a mochyně, dokud se neoteplí pro přesun do skleníku. Jakmile je odstěhujeme, uvolní se místo pro další výsevy do kelímků: dýně, cukety, okurky, pažitku, zimní pór, kukuřici cukrovou a bylinky (saturejka, bazalka, koriandr, majoránka). Majoránka se seje na povrch substrátu, přimáčkne se a kelímek se přikryje, aby povrch neosychal. Pro rychlejší klíčení namočíme semena tykvovitých na den do vody a po puknutí na vlhké vatě je vysadíme.
Určitě už sklízíme první saláty pod sklem, ředkvičky či kedlubny. Květák ze skleníku je velmi jemný, při tepelném zpracování ho bedlivě hlídáme – pět minut v hrnci je moc. Venku přezimovaný salát, cibuli či špenát zbavíme špatných listů, popřípadě dojednotíme a přihnojíme dusíkem (u salátu s ním však opatrně). Můžeme také přirychlovat naši rebarboru a chřest – obložit je slamnatým hnojem a nakrýt černou fólií či textilií.
Včas sklízíme pórky z minulého roku, jinak vykvetou
Práce v zahradě je teď téměř každodenní záležitostí, ale ten pocit z první vlastní úrody za to stojí!
Skleník nebo fóliovník je pro jarní výsevy ideální. U některých druhů zeleniny se naopak ale doporučuje výsev přímý. Jak to tedy je?
Důvodů vysévat zeleninu bez předpěstování máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.
Ve srovnání s jinými druhy ovoce jahodník koření výrazně mělce. O úspěšné sklizni tak rozhoduje kvalita ornice. Jak se o ni postarat?
Mnozí máme vybraný a od podzimu organicky pohnojený záhon pro rané brambory. Během března vyčkáváme na příchod jarního počasí.
Jedná se o druhy plané a méně prošlechtěné, ale i mezi nimi je na semenářském trhu mnoho překrásných novinek. Vysévat lze na venkovní chráněný záhon, nebo do květináčů pod sklo. Do květináčků vyséváme především druhy klíčící delší dobu.
Díky za cenné „samozřejmosti“ – cituji:
„Sazenice jsou z krytého prostoru rozmazlené – neznají výraznější pohyb vzduchu, sluneční paprsky mají „cezené“ přes sklo a jsou v příjemných teplotních i vlhkostních poměrech. Proto je musíme postupně zvykat na průvan, větřík, nižší vzdušnou vlhkost, střídání teplot a přímé slunce. Nejprve je dáváme ven jen na chvíli ve dnech, kdy je vyšší oblačnost, a to spíše dopoledne a k večeru. Postupně jim přidáváme délku pobytu, zatímco v teplotách – pokud to jde – spíše ubíráme.“
Právě mně úspěšně vyklíčila semena Gypsophila repens (sběr ve veřejné výsadbě). Uvedenou radu využiji pro přechod od LED žárovky v pokoji (studená bílá – 6 000 Kelvinů) do přirozeného venkovního prostředí.
Vše dobré přeje
Milan Číha