Jak pečovat o výsevy a mladé sazenice? Jak správně zalévat, okopávat, jednotit a chránit zeleninu před škůdci a půdním škraloupem.
Semínka jsou vyseta v půdě, sazenice vysazeny nebo čekají na výsadbu. Práce zahrádkáře tím ale nekončí. Aby mohly mladé rostlinky dobře růst, potřebují pravidelnou péči: zalévání, narušování půdního škraloupu, jednocení, odplevelování i ochranu před škůdci. Semínko vyseté do půdy nasaje vodu a nastartují se v něm fyziologické procesy růstu. V tomto období je ale nejcitlivější. Může jej poškodit chlad, plísně i škůdci. Nedostatek vláhy často způsobí zaschnutí semene ještě před vyklíčením.
V první fázi vývoje čerpá mladá rostlina živiny ze zásobních látek v semeni. Ty se však postupně vyčerpají a semenáček začne být závislý na živinách z půdy a na vlastní fotosyntéze.
Rovnoměrná vlhkost je při klíčení zásadní. Půda ale musí zůstat vzdušná, protože semena i mladé rostliny potřebují dýchat. Ideální je, pokud semeno využije spodní vláhu v půdě a není nutné záhon zalévat. Když je půda příliš suchá, vzniká po zálivce riziko vytvoření tvrdé půdní krusty – škraloupu. Slabé semenáčky jej často nedokážou prorazit a odumřou. Škraloup vzniká hlavně tehdy, když se vrchní vrstva půdy přemokří a následně rychle vyschne. Často k tomu dochází na jaře při prudkém slunci.
Zahrádkáři někdy vysévají raději hustěji a počítají s tím, že všechna semínka nevzejdou
Pokud začneme výsevy zalévat, udržujeme povrch půdy stále mírně vlhký až do vzejití rostlin. Zaléváme postupně a jen tolik, aby půda vodu dobře vstřebala a netvořily se louže. Vyšší obsah organické hmoty zlepšuje odolnost půdy proti tvorbě škraloupu. Pomoci může také bílá netkaná textilie, která udržuje stabilnější vlhkost.
Půdní škraloup škodí i po vzejití rostlin. Omezuje provzdušnění půdy a podporuje neproduktivní výpar vody. Pravidelné okopávání proto patří k nejdůležitějším pracím v zeleninové zahradě. Narušením vrchní vrstvy půdy odstraníme plevele, zlepšíme přístup vzduchu ke kořenům a zároveň omezíme ztrátu vláhy. Zkušení zahradníci říkají, že jedno okopání vydá za vydatnou zálivku. Při práci ale postupujeme opatrně, abychom nepoškodili kořeny nebo kořenové krčky mladých rostlin.
Jedno kvalitní okopání je rovno vydatnému zalití
Výsevy cibule nebo cibulku ze sazečky můžeme protrhávat postupně a mladé rostlinky využít jako zelenou cibulku.
Zahrádkáři často vysévají hustěji, protože počítají s tím, že část semen nevzejde nebo je poškodí škůdci. Pokud ale rostou semenáčky příliš nahusto, musíme je protrhat. Každý druh zeleniny potřebuje jiný prostor. Například pozdní mrkev na skladování vyžaduje větší rozestupy než mladé karotky sklízené s natí. Doporučený spon obvykle najdeme na zadní straně sáčku s osivem. Pokud někde semena nevzešla, lze při jednocení některé rostliny dosadit. Dobře to funguje například u salátů, cibule nebo červené řepy.
Úhlavním nepřítelem ředkviček a všech košťálovin jsou dřepčíci, kteří žírem poškozují listy
Bílá netkaná textilie patří mezi nejpraktičtější pomocníky na jaře. Chrání mladé rostliny před pozdními mrazíky, pomáhá udržet vlhkost a omezuje tvorbu škraloupu. Současně funguje jako ochrana proti škůdcům, například proti dřepčíkům, květilkám nebo mšicím.
Černá textilie se používá hlavně ve sklenících a fóliovnících. Brání prorůstání plevelů a zároveň pomáhá prohřívat půdu. Hodí se zejména pro rajčata, papriky, okurky nebo melouny pěstované ze sazenic. Půdu mezi rostlinami můžeme nastýlat také organickým materiálem, například slámou, posekanou trávou nebo kůrou. Mulč omezuje výpar vody, brání růstu plevelů a postupně se rozkládá na cenný humus.
V posledních letech zahrádkáře trápí i mravenci. Poškozují klíčící semena i mladé sazenice a ve sklenících často podporují výskyt mšic, které si „chovají“ kvůli medovici.
Velké škody na mladých rostlinách způsobují dřepčíci. Nejčastěji napadají ředkvičky a košťáloviny, kde vykusují drobné otvory do listů. Nejohroženější jsou čerstvě vzcházející rostliny. Dřepčíci dokážou mladé semenáčky zcela zničit ještě před objevením děložních lístků. Pomáhá pravidelná zálivka, protože dřepčíci nemají rádi vlhké prostředí. Ochranu poskytne také netkaná textilie nebo povolené insekticidy.
Rajčata, papriky i popínavé fazole se při pěstování neobejdou bez opory. Tradiční variantou jsou dřevěné tyčky, stále častěji se ale používají kovové spirály. U rajčat je důležitá hlavně stabilita konstrukce. Dobře fungují také oblouky z železné tyčoviny, které vytvoří pevnou oporu i pro rostliny s velkou násadou plodů. Papriky se vyplatí vyvazovat motouzem mezi kolíky zapíchnutými v řádku. Rostliny pak lépe drží tvar a nehrozí jejich polámání pod tíhou plodů.
Foto www.dobrasemena.cz
Snem každého zahrádkáře je si připravit kvalitní sazenice na výsadbu. Klíčovou roli v tom samozřejmě hraje poměr světla a tepla.
Z předpěstované sadby pěstujeme zeleninové druhy, které chceme sklízet brzy – rané saláty, košťáloviny, ale i druhy na pěstování náročnější.
Někdy odezní větší mrazy v únoru, jindy až v březnu. Únorové zahradničení je tak trochu na rozjezd před sezonou.
Za normálního průběhu jara se můžeme radovat ze vzcházejících březnových výsevů. Na zahradě ve vyšší poloze však první výsevy a výsadby teprve dokončujeme.
Hlavní doba květu jahodníků připadá na květen. Co dělat s rostlinou v případě, že počasí připomene existenci ledových mužů? Před nočními mrazy ochráníme jahodník fóliovým tunelem nebo krytem z fólie, přikrývkami, rohožemi či položením netkané textilie.
