Vyhledávání článků podle tagu probírka plodů

Broskve patří k nejatraktivnějšímu ovoci, které se v Česku dá úspěšně pěstovat. Zahrádkáři v Horní Bělé na Plzeňsku je sklízejí desítky let navzdory drsnějším klimatickým podmínkám svého kraje.

Proč a jak omezovat plodnost slivoní, broskvoní, meruněk, jak je to s regulací úrody třešní a višní, čemu napomáhá jarní řez peckovin a lze jeho účinek srovnat s řezem jádrovin? 

Koruna hrušně obtěžkaná plody nás může přimět k otázce, zda zda jsme množství hrušek neměli včas omezit, protože za rok to může s úrodou vypadat úplně obráceně.

Přirozený červnový propad plodů ovocných stromů má nejčastěji příčinu v nedostatečném oplodnění, v aktuálním výskytu škůdců, v nepříznivém počasí během kvetení nebo v nedostatku výživy a vláhy.

Broskvoně, které jsme nestihli dříve prořezat, můžeme upravit do konce května – po opadu neoplodněných, ve vývoji opožděných či nemocných plůdků.

U ovocných stromů je žádoucí menší množství plodů. Jabloně, hrušně a broskvoně se příliš velkým nasazením plodů oslabují.

Zní to podivně: Proč regulovat plodnost, vždyť přece platívalo, že čím větší úroda na stromě, tím lépe. Pokusím se objasnit, jaké dopady s sebou přináší nadúroda, a co naopak získáme, když násadu plůdků včas omezíme.

Meruňky máme rádi kvůli jejich chuti i možnostem kuchyňského zpracování na kompoty, džemy, klevely či rosoly. Dají se sušit i zamrazit.