Mnohé odrůdy meruněk velice špatně rozvětvují a tvoří málo plodonosného obrostu. Sadaři proto doporučují posílit plodnost koruny a provést Šittův řez.
Českým názvem moniliový úžeh nebo moniliová spála se označuje choroba peckovin nejspíš podle toho, že suché zbytky květů, například višní, připomínají poškození vysokou teplotou. Spálené však nejsou.
Také v dubnu hrozí mrazíky, rozhodně ty přízemní, avšak mnohdy i ve vyšších vrstvách. Zejména, když se po přechodu studené fronty vyjasní. Jaro však už pomalu, ale jistě vítězí.
Letní řez peckovin je součástí výchovného řezu. Hodí se však i jako doplněk k udržovacímu řezu starších stromů. Podpoří plodnost, omezí růst.
Řada starších odrůd ovoce patří mezi pozapomenuté. Meruňka Velkopavlovická se však pěstuje všude, kde lze v České republice meruňky pěstovat.
Přirozený červnový propad plodů ovocných stromů má nejčastěji příčinu v nedostatečném oplodnění, v aktuálním výskytu škůdců, v nepříznivém počasí během kvetení nebo v nedostatku výživy a vláhy.
Korunku meruňky tvarujeme před rašením jen 2–3 roky po výsadbě. Pak ve stadiu červeného poupěte nebo raději v květu jako prevenci mrtvice.
Meruňky máme rádi kvůli jejich chuti i možnostem kuchyňského zpracování na kompoty, džemy, klevely či rosoly. Dají se sušit i zamrazit.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
