Oblíbený rakytník se dá s úspěchem pěstovat na úrodných půdách, ale i v extrémních pěstebních podmínkách.
Zatímco některé ovocné rostliny hýčkáme jako pyšné princezny, jiné mnohdy považujeme za Popelky a Nastěnky. Necháváme na nich, aby si poradily samy.
Před blížící se zimou připravujeme zahradu na dobu vegetačního klidu a odpočinku. Sklízíme zeleninu, záhonům doplníme živiny.
Co potřebuje trávník, aby vytvořil hustý, temně zelený, odolný a bezplevelný porost? Výživu s dostatkem dusíku, ale i stopové prvky, hlavně železo.
Přidat kompost k rostlinám bychom měli během vegetační doby, to znamená od jara až do pozdního léta. Od začátku zimy je použití méně vhodné.
Hnojit průmyslovými hnojivy bychom měli na základě půdního rozboru ještě před osetím a osázením záhonů.
Jarní výskyt šedého až mírně narůžovělého mycelia sněžné světlorůžové plísňovitosti trav (Monographella nivalis) má několik příčin.
Pěstitelé vědí, že vlastnosti půdy výrazně ovlivňují, co a jak poroste na pozemku. Ne každý má však to štěstí, aby měl od začátku půdu s ideálními vlastnostmi.
V červenci a srpnu přesazujeme a sázíme podzimní šafrány (Crocus), ocúny (Colchicum), bramboříky (Cyclamen) a liliochvostce (Eremurus).
