K rostlinám, které jedli naši předkové jako zeleninu, patří chmel. Ochutnat mladé výhony přinese člověku srovnání s chřestem. A také dávku vitaminů skupiny B.
Intenzivní růst popínavek můžeme v červnových týdnech vhodně usměrnit a to i vyvázáním k oporám nebo úpravou okolí.
Nápaditým řešení může být také využití vzrostlých popínavých rostlin pro kombinace s dalšími květinami. Například sluncemilným růžím sluší společnost plaménků (Clematis).
Popínavé růže ve společnosti kontryhele a šanty kočičí; foto Shutterstock
Velice hezké jsou kombinace uvedených květin s nenáročným a rychle rostoucím chmelem (Humulus lupulus) a to zvláště jeho zlatolistou formou Humulus lupulus Aureus.
Holou spodní část odrostlých popínavých rostlin mohou zaplnit vitální letničky – vilec šplhavý
(Cobaea scandens), povijnice (Ipomoea), fazol šarlatový (Phaseolus coccineus), thunbergie křídlatá Thunbergia alata, lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus).
Do kombinace se hodí také některé vytrvalé květiny – hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), asijský zvonek Codonopsis clematidea.
Zlatý chmel Aureus; foto Shutterstock
Naroubovaným dřevinám včas povolíme úvazky. Rouby jsou již přirostlé a použitá roubovací páska by neměla zarůst do kůry.
Čilimníkům a janovcům odřízneme odkvetlé konce výhonů, aby vytvořily nové letorosty kvetoucí v následujícím roce. Pozor však na řez do starého dřeva.
Na letní řez meruněk a broskvoní si najdeme čas od června do srpna. Pozdější termín řezu může snížit odolnost ovocného stromu vůči mrazu. Účelem letního řezu je odstranit příliš hustý obrost hlavních větví, nevhodně rostoucí výhony, větve poškozené mechanicky, chorobami či škůdci.
