Rozmarýna lékařská není jen jedna. Poznejte mrazuvzdorné odrůdy, které zvládnou českou zimu, a naučte se je pěstovat v nádobách či v záhonu.
Rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis) je mimořádně významná kulturní rostlina původem ze Středozemí. V našich zahradách plní roli aromatického koření, ceněné léčivky i elegantní dekorace. Ačkoliv ji vnímáme jako teplomilný keř, správný výběr kultivaru a stanoviště nám umožní pěstovat ji celoročně i v našich podmínkách.
Již od starověku se rozmarýna používá jako nepostradatelné koření při přípravě nejrůznějších pokrmů. Byla, a stále je, využívána i jako důležitá léčivá rostlina, která zlepšuje prokrvení trávicího traktu, zvyšuje tvorbu žluči a trávicích enzymů. Je tedy vhodná při zažívacích potížích, nadýmání, špatném trávení a bolestech v trávicím ústrojí. Celý keř je velmi aromatický a obsažené silice se rovněž hojně uplatňují v kosmetice.
Jde o rostlinu okrasnou, která může zdobit interiéry i exteriéry svými stálezelenými výhony, vůní a také bohatým kvetením. Byť se na první pohled může zdát, že rozmarýna je „jen jedna“, nabízí tento keř značnou variabilitu.
Asi nejnápadnější jsou odrůdy s převislým či polopřevislým růstem (např. ´Repens´, ´Pendula´, ´Prostratus´, ´Riviera´ či ´Boule´). Další vlastností, která kultivary odlišuje, je barva květů. Mimo obvyklé světle šedomodré barvy existují i odrůdy temně modré (´Tuscan Blue´, ´Severn Sea´, ´Fota Blue´, ´Sapho´), růžové (´Majorcan Pink´, ´Rosemary´) či čistě bílé (f. albiflorus). Velmi jemným až čárkovitým olistěním je pak nápadný např. kultivar ´Benenden Blue´.
V našich podmínkách se rozmarýna stále nejčastěji pěstuje jako nádobová, přenosná rostlina, umisťovaná zhruba od května do září či října na venkovní stanoviště na plné slunce. Během zimy je ideální umístění ve světlé místnosti při teplotě cca 5–8 °C při velmi omezené zálivce. Zimování při běžných pokojových teplotách snáší hůře a často odumírá v důsledku rozvoje houbových chorob.
Pokud chceme pěstovat rozmarýny celoročně venku na zahradě, je nezbytně nutné vybrat vhodné odrůdy. Příkladem kultivarů, které snášejí zimní pokles teplot až na –18 °C (či dokonce až na –24 °C), jsou zejména ´Arp´, ´Sissinghurst´, ´Weihenstephan´, ´Faust´ nebo ´Blue Winter´.
Samotná mrazuvzdornost ale není spolehlivou zárukou úspěchu. Klíčovým faktorem je výběr stanoviště:
Právě přebytek zimní vláhy vede k vymrzání rostlin častěji než mráz samotný. Při tuhých holomrazech se vyplatí ochrana zasypáním listím nebo zakrytím netkanou textilií.
I odolným odrůdám obvykle omrzají nedřevnaté konce výhonů, které proto na jaře musíme mírně seříznout. Rostlinám nesvědčí časté střídání mrazů a výraznějšího oteplení v zimě. Nebezpečný je zejména dlouhý mírný průběh zimy následovaný silnějšími březnovými mrazy (–10 °C a níže), kdy už rostliny raší nebo kvetou.
Rozmarýn ´Arp´ hned vedle domu s přesahem střechy. Bez problémů zde přežil mrazy -22°C
Ve volné půdě však rozmarýny rostou poměrně bujně (roční přírůstky 30–50 cm), a i po silném poškození dokážou velmi dobře regenerovat a zimní ztráty rychle doženou. Z vlastní zkušenosti považuji za nejlepší místo k výsadbě stanoviště hned vedle domu, chráněné přesahem střechy před srážkami. Na takovém místě přečkala odrůda ´Arp´ mrazy pod –20 °C zcela bez poškození.
Rosmarinus tomentosus na skalním útesu nad mořem v jižním Španělsku
Pro sběratele stojí za zmínku rozmarýna plstnatá (Rosmarinus tomentosus), která vyniká stříbřitě plstnatými listy a v přírodě se vyskytuje již vzácně na pobřeží Španělska.
Na závěr připojuji botanickou poznámku. Botanici na základě fylogenetických studií provedli v roce 2017 zásadní taxonomickou změnu a vřadili celý rod Rosmarinus do rodu Salvia (šalvěj). Rozmarýna lékařská tak získala nové oficiální jméno: šalvěj rozmarýnová (Salvia rosmarinus). Ačkoliv zahradnická veřejnost pravděpodobně i nadále zůstane u původního názvu, doporučuji toto nové jméno znát a používat ho například při vyhledávání odborných informací na internetu.
Foto autor
Koření a léčivé bylinky v kuchyni mají tisíciletou tradici. Využívají se nejen pro chuť a vůni, ale i pro své antimikrobiální a léčebné účinky.
Nemáte zahradu? Nevadí! I balkón, terasu nebo okenní parapet můžeme využít pro pěstování bylinek, zeleniny i květin.
Když se na trzích a v obchodech objeví medvědí česnek, je víc než jasné, že jaro, na které se po zimě tak těším, je tu.
Než jaro za oknem obarví záhony a nádobové rostliny svěží zelení, zastoupí je čerstvé kořeninové bylinky na parapetě. Vysávat je lze hned.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
