Hledáte ověřené rady? Zeptejte se odborníků ČZS. Zjistíte, proč třešně kvetou, ale nemají plody, a jak zachránit usychající větve rybízu.
Jarní mrazy a houbové choroby dokážou ovocným stromům i keřům v zahradě pořádně zavařit. Pokud třešeň sice bohatě kvete, ale plody nikde, nebo když rybíz po útoku mšic začne nečekaně chřadnout, je potřeba jednat rychle. Přečtěte si rady z naší rostlinolékařské poradny, jak správně diagnostikovat příčinu a vrátit rostlinám vitalitu.
Napadení květu a větviček moniliniózou. Přitom stačí včasné ošetření…
Dotaz čtenáře: Jsem vaší pravidelnou čtenářkou a děkuji za skvělé články a rady pro zahrádkáře. Bohužel mi teď zahrada dělá starosti, konkrétně dvě třešně. První je dospělý strom (chrupka), který posledních cca 5 let vůbec nemá plody. Bohatě kvete, ale pak z toho není nic. Soused má hned vedle polouschlou třešeň. Druhý stromek je mladý (cca 4 roky). První dva roky byly třešně krásné, loni už byly plody deformované a malé, letos opět nic. Prosím, netušíte, co se s nimi děje?
Při absenci plodů u třešní musíme vzít v úvahu dvě nejčastější příčiny. První možností, která v posledních letech trápí pěstitele napříč celou republikou, jsou pozdní jarní mrazíky. Ty dokážou spolehlivě zničit jak samotné citlivé květy, tak i čerstvě nasazené miniaturní plůdky. Strom pak sice vizuálně krásně odkvete, ale úrody se nedočkáte. Druhou, mnohem závažnější příčinou je houbová choroba monilióza (moniliový úžeh).
Řešení a prevence: Základní radou pro zahrádkáře je v tomto případě včasný postřik fungicidy proti moniliovému úžehu. Provádí se na začátku kvetení a podruhé při dokvětu, zejména pokud panuje chladné a deštivé počasí. Nezbytné je také mechanické odřezávání a pálení všech suchých větví – ideálně i u souseda.
Dotaz čtenáře: Na rybízu se mi objevily mšice. Lístky s červenými (krvavými) skvrnami jsem poctivě otrhala, ale za týden začal keř chřadnout a takto špatně vypadá už čtrnáct dní. Vůbec si nevím rady.
Chřadnutí rybízu po otrhání listů je souhrou dvou různých faktorů. Červené puchýře na listech měla na svědomí mšice rybízová. Současné vadnutí a usychání celých větví však způsobuje jiný nepřítel – houbová choroba dříve známá jako šedá hniloba, dnes odborně nazývaná botrydiové odumírání meruzalky. Tato choroba napadá větvičky v keřích i na stromcích. Nezahubí keř najednou, ale projevuje se tak, že postupně vadnou a schnou jednotlivé větve.
Důležité varování pro příště: Deformované lístky s červenými skvrnami z keře nikdy netrhejte! Pro rostlinu je to obrovský šok – listy i přes poškození stále asimilují a dodávají keři energii. Mšice navíc v této době již pravděpodobně odletěly na hluchavkovité plevele. Otrháním listů navíc berete přirozenou potravu užitečným predátorům (slunéčkům, dravým plošticím či larvám pestřenek), kteří by populaci mšic v zahradě biologicky zregulovali.
Fotoarchiv časopisu Zahrádkář a Shutterstock
Co dělat proto, aby strupovitost či monilióza měli co nejmenší šanci? Prevenci bychom neměli podceňovat. Hodně pomůže, ale ne vždy stačí.
Houbová choroba monilinióza nejsnáze infikuje květy peckovin. Žádný druh není vůči moniliové spále odolný, jen na broskvoni bývá vzácně.
Šance efektivně nasadit přirozené nepřátele mšic při aktuálním výskytu škůdců je malá. Ale kdyby hmyzu, který mšice likviduje, nebylo, rostliny by byly poškozeny víc.
Po odkvětu je nutné se zaměřit v ovocné zahradě zejména na škůdce a houbové choroby limitující množství a kvalitu sklizeného ovoce. Na pořadu květnových dní je ochrana rostlin.
Lze je vypěstovat ze zakoupených semínek, ale stejně tak koupit sazenice a jimi osadit truhlíky, květináče a další nádoby. Letničky tak mohou krášlit okenní parapet, terasu i nádoby na balkonech a v zahradních zákoutích.
