Diskusní fórum

Konečně jsme se seznámili s obsahem zahrádkářského zákona. Máme k němu mnoho výhrad, ale vzhledem k tomu, že je již v poslední fázi schvalování - již chybí jen podpis prezidenta - tak už s tím asi nic nenaděláme.
Nezbývá nám, než poděkovat vedení Českého zahrádkářského svazu, že tak usilovně stáli za právy nás - členů.

Po přečtení obsahu výše zmíněného zákona máme důvodné obavy, že část toho, co jsme na zahrádce vybudovali, budeme muset zbourat. A nejen my, ale většina našich kolegů z "naší" zahrádkářské osady. Ačkoli nám osadní řád naší organizace umožňuje využívat zahrádky mimo jiné také k rekreační činnosti, zákon nám to nedovoluje - taxativně vymezuje, že zahrádka je pouze k provozování zahrádkářské činnosti. Také vymezuje, že na pozemku - "zahrádce" smí být umístěna pouze chata a skleník. TAKŽE - VÁŽENÍ ZAHRÁDKÁŘI - ŽÁDNÉ KRBY, UDÍRNY, BAZÉNY, ZÍDKY KOLEM POSEZENÍ, PERGOLY, KŮLNY NA ÚSCHOVU NÁŘADÍ ATD. !!!
Zákon dále přikazuje, aby byly věci uvedeny do souladu s tímto zákonem do 6 měsíců. Takže si se svými sousedy zahrádkáři užijeme poslední sezónu a pak bourat. Je to zvláštní, že takový zákon mohl projít. A také nefér, že takové stavby máme třeba i s povolením stavebního úřadu a nyní je musíme odstranit?! Je to podraz.

Je ještě jedna možnost: Aby se na nás takový zákon nevztahoval - zrušit osadě statut "zahrádkové osady". Ale jak? Vždyť zahrádkářský zákon sám stanovuje, že zahrádkové osady zřízené před schválením zákona jsou považovány za zahrádkové osady zřízené podle tohoto zákona.

Obracím se na vedení ČZS s dotazem: Kdy se na těchto stránkách mohli členové ČZS poprvé veřejně seznámit se zněním zahrádkářského zákona? Popřípadě ve věstníku či Rukověti zahrádkáře? Jak mohli běžní členové - zahrádkáři - ovlivnit jeho vznik k zajištění svých potřeb, seznámit se s jeho zněním a také ho připomínkovat? Možná se mýlím, ale poprvé byl zveřejněn zřejmě až na přímou výzvu paní v diskuzním příspěvku na těchto stránkách - bohužel až dne 12.5.2010, tedy necelý týden před posledním hlasováním o zákonu (kdy poslanci přehlasovali jeho zamítnutí v senátu).

Žádáme tímto vedení ČZS o přímé a jasné zodpovězení výše vznesených dotazů. Myslím si, že nejsme jediní, koho daná problematika bude zajímat (nehledě na to, že desetitisíců členů se bude přímo a citelně dotýkat).

Radomír a Lucie Kolářovi
ZO ČZS Loštice - Barborka

Moc dekuji za Vasi reakci.Pisu z mobilu,takze ted jen kratce.Zakon na stranky CZS nedal dodnes.Viz aktuality:(

Vážení,
o zahrádkářském zákonu je poměrně rozsáhlý článek ve Věstníku 2/2010 (právě je v tisku). Co se týká projednávání a tvorby zákona, dovolte abych jen připomenul, že se o prosazení jedná již více než 7 let a podrobně byl projednáván na mnoha zasedáních RR, kde jsou i zástupci vašeho ÚS a ti vás měli dost času informovat. Pokud si myslíte, že by přispěla všeobecná rozprava, pak vás mohu ubezpečit o opaku. Právě zapojení širokého okruhu členů do tvorby a úpravy paragrafů původního návrhu zákona nakonec vedlo k tomu, že předložený zákon byl jednoznačně v PSP ČR zamítnut, a bylo nutné začít celý zákon prosazovat znovu v jiném znění. Zákon při sestavení paragrafového znění musí být konzistentní a vyžaduje již odborný přístup a nakonec se vždy jedná o kompromis možného a chtěného. Původní návrh obsahoval mnohem více výhod pro zahrádkáře, ale takový zákon by neprošel ani PSP a bylo nutné v mnoha ohledech slevit.
A pro pani Dolanovou - zákon na stránkách není, protože jde zatím jen o návrh a ten je ještě v legislativním procesu. Jeho platnost je nyní vázána sice již jen na podpisu prezidenta, ale stále ještě není platný. Návrh zákona je dostupný na webu PSP a na našich stránkách je potřebný odkaz.

Pane Kožešníku,
je mi divné, že vedení ČZS nechce znát názor zahrádkářů. S návrhem zákona měli být členové určitě seznámeni, aby věděli, co se na ně chystá a mohli Vám k tomu sdělit své výtky a připomínky. Je jasné, že do zákona se dostanou jen obecné věci, týkající se většiny, ale tím, co zákon po svém schválení způsobí, tuto většinu opravdu poškodí. A to se nemuselo stát, kdyby to lidé věděli dříve - byli seznámeni se zněním zákona před jeho schvalováním.
I mne by velmi zajímalo, jak to bude s ostatními stavbami na zahrádce, když zákon nepřipouští nic jiného, kromě chaty a skleníku. Budeme opravdu nuceni bourat, jak je uvedeno v původním článku této diskuse? Mám dojem, že pokud odepíšete, že to není pravda, tak nás budete nabádat k porušování "Vašeho zákona o zahrádkové činnosti".

Dobrý den,
děkujeme za vaše ohlasy na zahrádkářský zákon, ale předem je nutné upozornit, že zákon doposud není schválen (zatím není zákonem) a ještě musí projít posledním krokem legislativního procesu.
Domníváme se, že vaše připomínky jsou důležité a že budou zajímat i mnohé další zahrádkáře, proto pokud bude zákon schválen, vypracuje ústředí ČZS podrobnou informaci o jeho uplatnění.
V žádném případě není cílem zákona odstraňování stávajích staveb, zvláště těch, které byly postaveny řádně v souladu s osadním řádem nebo povolením stavebního úřadu. Citace uvedených staveb zahrádkářským zákonem na zahráce je míněna spíše jako ochrana proti zneužití pozemku k výstavbě větších stavebních celků než určených k zahrádkářské činnosti nebo ke zneužití zahrádek jako takových k jiným účelům.
Mnohé drobné stavby (tj. zdi a to i opěrné, ploty, jednopodlažní nepodsklepené stavby do 25 m2 bez pobytové místnosti - tj kůlny, bazény do 40 m2, zimní zahrady a skleníky do 40 m2, stavby pro chovatelství do 16 m2 a určitě i stavebním zákonem nevyjmenované pergoly, udírny, krby) nejsou dnes podle nového znění stavebního zákona předmětem stavebního povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, proto by tyto stavby neměly být překážkou nového zahrádkářského zákona neboť se nejedná o stavby povolované v rámci stavebního řízení.

Musíme reagovat na chlácholivá slova pana Kožešníka:
Ony drobné stavby, jejichž výčet uvedl ve svém příspěvku, skutečně nepotřebují stavební povolení ani ohlášení, ale stejně se jejich majitelé nevyhnou řízení na stavebním úřadě - jde totiž o stavby vyžadující udělení územního souhlasu dle § 96 stavebního zákona. Souhlasíme s panem Kožešníkem, že "tyto stavby nebudou překážkou nového zahrádkářského zákona" - je to totiž právě naopak. Zahrádkářský zákon je překážkou pro existenci všech staveb na zahrádce - mimo chaty a skleníku (jak je uvedeno v § 2, písmenu c) nyní schvalovaného zahrádkářského zákona).
Nevíme, co nás má uklidnit na sdělení, že zákon doposud není schválen, protože podpis prezidenta, který legislativní proces ukončuje, bývá pouze formalitou.
Nic na striktním vymezení staveb na zahrádkách v zahrádkových osadách nemůže změnit ani "podrobná informace o uplatnění zahrádkového zákona", kterou nám ústředí ČZS slibuje vypracovat po zavedení zákona do praxe.
Možná ona strohá definice opravdu nebyla původním záměrem zákonotvůrců, ale stalo se, a je evidentní, že pokud zákon vejde v platnost - a je to již jen krůček, může zahrádkářům způsobit veliké starosti.

Vážený pane,

sám sebe a zřejmě i Vaše kolegy, kteří připravovali tzv. Zahrádkářský zákon, jste usvědčil z neznalosti Stavebního zákona i problémů, se kterými se potýkáme při jednání se stavebními úřady i s útvary hlavních architektů.

To, že drobné stavby, vyžadují souhlas útvaru hlavního architekta, že je to stavba v daném místě přípustná, Vám už vysvětlili manželé Kolářovi. To, že se tento souhlas získává velice obtížně a mnohdy ho nezískáte vůbec, Vám sděluji já po svých zkušenostech.

Podle předpisů mnohých útvarů hlavních architektů jsou to na plochách zahrádkářských osad stavby nepřípustné. Je však předpoklad, že s novými územními plány, která jsou jednotlivá města a obce povinna nově vypracovat do roku 2015, města a obce přehodnotí svůj přístup k zahrádkářským osadám a dnes již zastaralé regulativy nahradí tak, aby odpovídaly dnešní době.

Mnohé zahrádkářské osady si také projednaly změnu územního rozhodnutí, spočívající ve zrušení omezení zastavěné plochy. Tzn., že je možné, při dodržení podmínek Stavebního zákona, postavit zahradní domek větší, než je 25 m2.

Do situace, kdy bojujeme se stavebními úřady a útvary hlavního architekta přijdete se zákonem, který nám znemožní dosáhnout toho, aby se na nás, členy zahrádkářských osad, nedívali úředníci výše zmíněných institucí s despektem, jak tomu je dosud.

Zákonem neusnadníte život nám, členům zahrádkářských osad, ale úředníkům, kteří nám již nebudou muset vysvětlovat, že v zahrádkářských osadách nejde to či ono, ač by to klidně šlo, kdyby byla vůle. Nebudou muset, protože mají v ruce mocnou zbraň, kterou je Vámi připravený Zahrádkářský zákon.

Ve Věstníku 2/2010 si stěžujete, že nejsme solidární se zahrádkářskými osadami, které chce někdo zrušit. Především s nimi nejste solidární Vy, když jste na jejich ochranu připravili zákon, který mnoho z nás tak rozzlobil. Odvoláváte se na Zahrádkářské zákony, které mají i v ostatních státech, vč. Slovenské republiky. Nevím, jak je to v ostatních státech, ale ve slovenském zahrádkářském zákoně není ani zmínka o tom, co lze a co nelze v zahrádkářských osadách stavět ani o velikostech případných staveb.

Zlobíte se na senátory, že Vámi navrhovaný zákon neodsouhlasili. Zřejmě jste nepředpokládali, že by mezi nimi mohl být někdo, kdo je členem zahrádkářské osady a že mu bude jasné, jaké - výhody - nám zákon přinese.

Dalo by se napsat o Vašem zákoně ještě mnoho, ale už jsem tímto - zákonem - unavená.

Teď nám zbývá jen doufat, že pan prezident bude rozumný a zákon nepodepíše.

Už se teším na nový zákon.Máme jen staré malé otevřené altány, nic víc jsme si díky zákaz st. úřadu nemohli dovolit. Nyní jsou již zahrádky přepsány ze státu na katastru na nás (krom společné budovy) ta je organizace. Po schválení zákna si konečně všichnu budeme stavět domky, které se také dají zamknout a možná do nich ani nepolezou bezdomovci (nemyslím tím plže bez domečku). Někomu zbyde peníz i na skleník. Už se těším na podpis prezidenta a doufám, že nevyslyší ty co si pletou zahrádkaření s trvalým pobytem na zahradě - i když??? Pamatuji si na jednoho chytrého poslance senátu co se divil zahrádkářům jak mohou vůbec pobývat v boudách na zahrádce bez elektřiny a teplé vody, ale ono platy a myšlení poslanců jsou opravdu někde jinde než u obyčejných lidí, doufám že prezident není tolik odtržený od reality

Prezident vetoval zákon o zahrádkářské činnosti
Datum: 1. 6. 2010, Praha

Prezident republiky Václav Klaus zaslal v úterý dne 1. června 2010 dopis úřadující předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové, v němž odůvodnil vrácení zákona o zahrádkářské činnosti:

Vážená paní úřadující předsedkyně,

využívám své pravomoci dané čl. 50 Ústavy České republiky a vracím Poslanecké sněmovně zákon o zahrádkářské činnosti a úpravě některých podmínek jejího provozování (zahrádkářský zákon), přijatý dne 18. května 2010.

Jde o další z řady zákonů, kterými se různé zájmové skupiny snaží upravovat detaily upravující poměry ve svém oboru, které stačí řešit prostřednictvím stanov, popřípadě se pokoušejí přisoudit svému oboru jakousi vyšší společenskou prestiž. Používat k takovým cílům zákon je velmi nevhodné a pro přehlednost a účelnost právního řádu i nebezpečné.

Zákon vymezuje zahrádkářskou činnost a stanoví podmínky jejího provozování. Upravuje jednu z mnoha zájmových činností, kterou vůbec není nutno regulovat samostatnou právní normou. Platný právní řád obsahuje dostatečné právní nástroje pro fungování zahrádkářské činnosti, např. normy spolkového práva, stavebního práva nebo práva občanského.

Zákon je proto nadbytečný a obsahuje i legislativní chyby a nejasnosti. Nerespektuje standardní právní terminologii a nevychází jako ze svého základu z definovaných vlastnických práv. Může tak ve svém důsledku postavení zahrádkářů znejistit a oslabit. Je mimo jiné i v rozporu se stavebním zákonem. Jeho téměř jediným účelem je deklarování zahrádkářské činnosti jako formy naplňování veřejně prospěšného zájmu, což není možné přijmout, neboť zahrádkářství je ze své samotné podstaty naplňováním zájmu soukromého.

Při schvalování zákona došlo k nesouladu mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu ČR a Senát zákon zamítnul. Negativní byl i postoj vlády. Z uvedených důvodů se k postoji vlády a Senátu přikláním a zákon Poslanecké sněmovně vracím.

Václav Klaus

Dobrý den,
Chtěl bych jen trochu opravit poznámku o st. zákonu v předminulém příspěvku. Stavební zákon je dosti nepřehledný a složitý, mnohdy si jeho obsah vykládají různě i různé stavební úřady. Všechny nové stavby (stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání) se umisťují (i pokud jde o přístavbu a nástavbu), takže podléhají územnímu souhlasu nebo územnímu rozhodnutí (např. i kolna, bazén, altán, oplocení, přípojky atd.) - většina st. úřadů k tomu má i své formuláře - jsou předepsány zákonem. Výjimku definuje § 79 s.z.
To je věc nutná pro nové stavby, ale v původním dotazu se řešil problém stávajících staveb, které na základě nějakého povolení již byly postaveny a jejich následné bourání, což nebylo původním záměrem zahrádkářského zákona.

Vidím, že pani Nováková asi neumí žádat o novou stavbu, možná je to blondýna ???
Doporučuji se podívat na ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE na vzor pro územní souhlas.
http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/Vzory_formularu/UzemniSouhlas.pdf

Vážený pane Kožešník,
záměrem zahrádkářského zákona tedy bylo, aby již nemohly vznikat na pozemcích v zahrádkářských osadách nové stavby, kromě těch, které byly v zákoně uvedené. To není dotaz, to je smutné konstatování.

Vážený pane Kolář,
paní Nováková není blondýna. Paní Nováková si zažádala o územní souhlas a ten jí nebyl vydán právě proto, že šlo o drobnou stavbu na pozemku v zahrádkářské kolonii. Dle našeho územního plánu je to stavba na těchto pozemcích nepřípustná. Paní Nováková předpokládala, že nové územní plány již nebudou kopírovat regulativy, vzniklé v osmdesátých letech minulého století. Paní Nováková však nepředpokládala, že představitelé Českého zahrádkářského svazu hodí svým členům klacek pod nohy v podobě Zahrádkářského zákona.

Dále paní Nováková pochopila, že dle § 5
Přechodná a závěrečná ustanovení, odst. 3 se konstatuje, že užívání zahrádkářských chat zřízených podle dosavadních právních předpisů odlišných od tohoto zákona zůstává nedotčeno. Proto paní Nováková nereagovala na to, co bylo, ale na to, co bude, když zákon začne platit.

Paní Nováková a další diskutující k tomuto tématu:

V diskusním příspěvku pod číslem 3621 ze dne 3.6.2010 9:32:56 h se vyjádřil nevkusně někdo, kdo se podepsal jako autor "Kolář". Doufám, že je to jen náhoda - shoda příjmení - a ne záměr, jak tuto seriózní diskusi znevěrohodnit a pošpinit. Rozhodně to nebyl můj příspěvek, což by správce portálu také rozpoznal podle IP adres.
Když jsme s manželkou náš úvodní diskusní příspěvek vkládali na tyto stránky, bylo našim cílem upozornit na rizika vyplývající z nedokonalostí a nesrovnalostí zahrádkářského zákona, který tou dobou byl již před koncem schvalovacího procesu. Žádáme proto všechny účastníky jen o věcné poznámky a vyvarujte se prosím jakýchkoli vulgárních útoků, což zbytečně mnohé odradí.

Doporučujeme vedení ČZS, aby současný návrh zahrádkářského zákona stáhlo z projednávání a opravilo jeho nedokonalosti, na některé bylo upozorněno také v této diskusi. Pan Kožešník stále jen uvádí, že nebylo "původním záměrem zákona" bourat ostatní stavby na zahrádkách (mimo chat a skleníků), ale konečným důsledkem zákona by právě ono bourání bylo - v zákoně je jasně stanoveno, že "na zahrádce smí být umístěna pouze chata a skleník". Tudíž ostatní stavby jsou v rozporu se zahrádkářským zákonem. TEDY ZBOURAT ?! Nebo měla být ihned po přijetí zákona zpracována novela na opravu chyb?

Hlavním důvodem pro vznik zahrádkářského zákona, pokud jsme to správně pochopili, je zachovat zahrádky členům, kteří na nich několik let či desetiletí hospodaří, a zabránit výpovědím z nájmů zahrádek či prodeji pozemků z majetku obce pro jiné účely (ať již komerční nebo pro výstavbu k bydlení). Zahrádkářský zákon v této své podobě v žádném případě neochraňuje zahrádkáře před možným odebráním pozemků ze stran obcí (mluvíme zde o pozemcích v majetku obcí - pronajímaných) a pasáže v zahrádkářském zákoně svou neobratnou formulací ani obcím nenařizují poskytnout náhradu za odebrané pozemky. Uvádí se jen, že obec "zpravidla" poskytne pozemek jiný - a to tedy není žádná povinnost. Slovo "zpravidla" tam vůbec nemělo být.

Předkladatelé zahrádkářského zákona si možná myslí, že zástupce zahrádkářské osady, který přijde na obec a zažádá o územní rozhodnutí (jak je uvedeno v § 3 písmenu 1 zahrádkářského zákona), ho automaticky dostane. Každá obec se zalekne tvrdých pravidel zahrádkářského zákona, která by ji tolik omezovala v disponování s jejich majetkem, že tam raději žádné zahrádkáře nebude chtít mít. Obec není povinna ke svému (pronajímanému) majetku přijímat cizí podmínky a také si o podobě územního plánu rozhoduje sama.

Zahrádkářský zákon má i jiné nedostatky, v mnoha případech koliduje s ostatními zákony, až se obyčejný člověk diví, že návrh vytvářeli "odborníci". Kdyby návrh byl na stránkách ČZS umístěn dříve, než se začal projednávat v parlamentu, určitě by si uvedených chyb někdo všiml ("víc hlav, víc rozumu"). Nemyslíme tím rozšiřování zákona a odbíhání z obecné roviny do podrobností, ale zkvalitnění jednotlivých ustanovení návrhu v souladu se stávajícím právem.

Kolářovi

Ne nejde o ty Kolářovi co se snaží o změnu již neplatného zákona, jde jen o shodu jmen. Jen bych chtěl připomenout, že stavební řízení mi přeci jen v poslední době připadá v něčem jednodušší, než když bylo nutné st. povolení nebo ohlášení i na malou stavbu (do r. 2008 stavební povolení i na plot vyšší než 180 cm pokud sousedí s veřejným prostranstvím, navíc potřeba odborného provedení, ne svépomocí - sám jsem to zažil a uvítal změnu st. zákona).
Po pravdě vážení ukřičení zahrádkáři podívejte se kolem sebe na zahrádkách kolik je na nich staveb - pergol, altánů, kůlniček, plotů, zídek, krbů, jezírek až bazénů, skleníků na které nikdy nikdo žádné povolení nežádal a ani nedostal a nikdo je nebourá i přesto že se jedná o "černé" nepovolené stavby. Stavební úřad by měl konat a nařídit jejich odstranění i bez zahrádkářského zákona. Naštěstí i na úřadch pracují často normální lidé a tak dokáží pochopit účelnost stavby i to, že mnohé drobné stavy, byť nejsou povolené a v souladu tak nevadí územnímu plánu a nechají je dále stát. Domnívám se, že by to tak zůstalo i pokud by zahrádkářský zákon byl přijat.

Zahrádkářský zákon prezident Václav Klaus nepodepsal - odpovědi na některé kritické připomínky členů najdete v kompletní informaci o zákonu na našich stránkách.

Prezident zákon nepodepsal a 01.06.2010 vrátil zpět Sněmovně. Pokud zákon nebude stažen a sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců (pozměňovací návrhy nejsou přípustné), zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.

Dobrý den,
má matka má parcelu v osobním vlastnictví koupenou v r. 2004 od PF. Je vedena jako zahrada v zahrádkářské kolonii. Parcela bude převedena na katastrálním úřadě na mou osobu. Budu muset být také členem ZO (zahrádkářem) ? A podle jakého nařízení?
Děkuji
Lenka

Pro Lucii a Radomíra Kolářovi : Vážení asi očekáváte od zákona o zahrádkaření neočekávatelné. Vy voláte po zapracování všech připomínek do zákona, ale to je věc zhola nemožná, neboť co zahrádkář to jiný názor na tu kterou činnost. Rozdíl je také v tom, jestli se jedná o zahrákaře, který vyvíjí činnost u domu kde bydlí, nebo v nějaké kolonii či osadě atp.
Zahrádkářskou činností se zabývám někdy od roku 1980 a to v zahrádkařské kolonii, kde je nás cca 70, tak vím jak to probíhalo za komunistů, kdy jsme byli jako organizace pod národní frontou, předseda ZO měl tzv. body za angažovanost atd. Tenkrát, když jsme kolonii zakládali, nebylo problémem někoho přimět udělat nějakou brigádu např. na údržbě společného oplocení, čerpadla užitkové vody, společných cest atp. Po přidělení jednotlivých parcel do užívání to bylo již těžší, neboť každý, normální česká vlastnost, už upřednostňoval pouze to svoje.
O to horší situace je to nyní, kdy se ZO postarala o odkoupení zahrádek do vlastnictví od Pozemkového fondu, předsedování je po roce 1989 dobrovolnou, ale na čas náročnou funkcí a těžko se hledá člověk, který se stane dobrovolně hromosvodem pro všechny zahrádkáře-nespokojence s čímkoliv. Nemálo majitelů zahrádek začalo spekulovat zda je členství v ZO povinné, zda má ZO právo vymáhat po svých členech, i když si to na členské schůzi odsouhlasili, poplatky za rozvody vody a údžbu čerpadla a vodárny atp. Jsem velmi skeptický, že jakýkoliv zákon o zahrádkaření cokoliv změní. Vše je v nás zahrádkářích. Musí se jen pochopit, že i když je nyní zahrádka každého z nás, zůstalo stále ještě mnoho společného, které je nutno společně udržovat, a že každá údržba něco stojí. Pokud tuto jednoduchou věc majitelé zahrádek nepochopí, žádný zákon nám nepomůže.

Členství v ZO ČZS je dobrovolné. Pokud ovšem je zahrádka v osadě, kde existuje organizace zahrádkářů, má pravděpodobně i společný majetek.Rozvod vody uvnitř osady, odečítací vodoměry, klubovnu, případně sklad, brány do osady, vývěsní skřínky, atd. Osada má zpravidla i vlastní osadní řád. Pokud tedy vlastník zahrádky, který nechce být členem ZO a ušetřit tak l00 Kč a chce odebírat vodu ze společného vodovodu, musí s ním být uzavřena dohoda-smlouva. Samozřejmě se musí podílet na nákladech s tím spojených. Pokud má ZO další nemovitý majetek, movitý majetek a hotovost /například moštárnu, klubovnu, pozemek, nářadí .../ je situce složitější. Zahrádka získaná dědictvím je zatížená podle mého soudu i věcnými břemeny z vydržení /10 let/. Sem patří i příspěvěk na údržbu a provoz společných zařízení a nemovitostí, a jejich správu. Pokud dojde ke sporům a strany se nedohodnou smírně, platí Občanský zákon/přestupkové řízení, případně soud/. Doporučuji seznámit se se situací v místě a uvážit další postup.Rychlé rozhodnutí, nebývá to nejlepší.email:adamjiriing@seznam.cz

Pro Lenku.
K Vašemu dotazu bych chtěl sdělit některá důležitá fakta:
1. V případě, že Vaše matka koupila pozemek, na kterém je zahrada od Pozemkového fondu ČR podle ust. § 5 odst. 5 zákona č. 95/1991 Sb. o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů má k takovémuto pozemku stát podle ust. § 10 citovaného zákona předkupní právo, jako právo věcné. To znamená, že v případě uvažovaného zcizení (převodu na Vás např. darovací smlouvou) musí být tento pozemek nabídnut státu ke koupi za cenu, za kterou ho získala Vaše matka od prodávajícího, kterým byl PF ČR. Pokud ho stát prostřednictvím PF nekoupí zpět, je možno pozemek zcizit.
2. Pokud je, jak uvádíte, koupený pozemek (zahrada) od PF v zahrádkové osadě lze předpokládat, že součástí prodeje pozemků od PF ČR byly i společné prostory (např. cesty, ostatní plochy apod.). Uvedené pozemky byly prodány jako spoluvlastnické podíly a staly se podílovým spoluvlastnictvím členů zahrádkové osady.
Pro zcizení platí postup uvedený v bodě 1. Ve Vašem případě u podílového spoluvlastnictví nepřichází v úvahu postup podle ust. § 140 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké podle ust. § 116 a 117).
3. K Vašemu případnému členství v ČZS. Český zahrádkářský svaz je občanským sdružením, které vzniklo na základě registrace Ministerstvem vnitra podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Z ust. § 3 odst. 1 vyplývá, že nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že Vaší povinností není stát se členem základní organizace ČZS.
Vzhledem k tomu, že Vaše zahrádka v osobním vlastnictví je součástí zahrádkové osady, která může mít společné prostory v podílovém spoluvlastnictví, budete se Vy jako podílový spoluvlastník na jejich údržbě podílet.
Základní organizace může být vlastníkem dalšího movitého i nemovitého majetku, který Vy budete rovněž používat (rozvody užitkové vody, pitné vody, parkoviště apod.) musíte se na jejich údržbě a opravách podílet buď jako členka základní organizace nebo na základě smlouvy, která bude uzavřena s Vámi základní organizací ČZS. Součástí smlouvy je stanovení poplatku jak za užívání a údržbu majetku v podílovém spoluvlastnictví, tak i majetku ZO ČZS, který budete používat. Uvedený poplatek může být i vyšší než účelový příspěvek hrazený členy ZO ČZS a členská známka.
Přestože nebudete členkou základní organizace ČZS, v uzavřené smlouvě budou rovněž stanovena pravidla pro správu zahrádkové osady (zpravidla jsou upravena v osadním řádu), která se na Vás budou přiměřeně vztahovat.
V každém případě záleží jen na Vás, zda požádáte základní organizaci ČZS o přijetí za členku svazu. Vznikem členství budete mít práva, ale i povinnosti člena svazu uvedené ve stanovách ČZS a budete se tak moci plně podílet na správě zahrádkové osady.

Vážení,jsem zděšen u realizace připravovaného prodeje zahrádkářských parcel od SPÚ dle zák.503/2012 Sb.Ano, je v zákoně uveden prodej za cenu obvyklou... Na dotaz, co je cena obvyklá, mně bylo referentkou SPÚ sděleno, že se jedná o průměr provedených prodejů jednotlivých parcel v daném prostředí. Skutečností je fakt, že žádné prodeje se neprovedly! Zároveň je sděleno, že prodej dl BPEJ je pouze ve vztahu k zemědělské půdy, určené pro velkovýrobu, tedy pro zemědělce... Co je ale podstatné, že tyto stále omílané obezličky jsou zcela v rozporu s MF! Viz zák.č.151/1997 Sb. - (oceňování majetku,s odkazem na cenu obvyklou v místě, kde by se již nějaký ten prodej parcel uskutečnil...),Vyhlášky č.441/2012 Sb.-(základní deny zeměd.pozemků dle BPEJ, vč. cen ovocných dřevin),Vyhlášky č.412/2008 Sb -(stanovený seznam kú.s pr§ůměr.základ.cenami zeměd.pozemků),Vyhl. č.3/2008 Sb -(každoroční novelizace oceňování pozemků),Cenový věstník 14/2010 (ve vztahu k vYHL.Č.412/2008 Sb.), Cenový věstník 1/2013 -( důraz na BPEJ, v příloze č.22 odkaz na zákl.ceny země.pozemků dle BPEJ).Po výšeš uvedených skutečnostech se mi pouze otevírala kudla v kapse, když následně slyším na SPÚ, že parcely k odprodeji se budou pohybovat v rozpětí od 150 do 300,- Kč/m2, aniž by se přihlíželo na BPEJ či jiná rozhodnutí MF!!! To není dle zákonných ustanovení, to je svévole státní administrativy,která nejen že UDĚLÍ PARCELU K PRODEJI, ALE URČÍ ÚHRADU STYLEM ZAÚPLAŤ CO CHCEME MY A JINAK DRŽ HUBU. Proboha, kam jsme se to v tomto státe dostali? Ví to zde někdo?